Svatý Xaverius

Vypravěč knížky je malířem, a když přijíždí do Prahy rakouský umělec, stává se jeho průvodcem. Tak se spolu dostanou až k Balkově obrazu Svatého Xaveria ve Svatomikulášském kostele. Přichází na myšlenku, že by se české umění mělo nějak "zdokumentovat" a představit i v zahraničí. Umělec pak odjíždí.

Když je malíř jednou omylem v kostele zamčen a schová se ve zpovědnici, uvidí jiného muže, který si cosi přeměřuje na obraze Sv. Xaveria. Nemůže mu uniknout jejich podoba.

V domění, že neznámý chce obraz zničit, se na něj vrhne. Pak se ale spolu dají do řeči a stanou se z nich přátelé. Malíř se dozví, že neznámý se jmenuje taky Xaverius a že jeho babička pracovala jako služka u Balka, který když umíral, jí ještě stačil říct, že v obrazu je ukryto, jak získat poklad a že ho odhalí pouze trpělivý a logicky uvažující člověk. Xaveriova babička i maminka nad obrazem proseděly téměř celý život a v tom pokračuje i Xaverius.

Několik let se navštěvují, ale vždy když se v rozhovoru dostanou na téma obrazu, Xaverius zmlkne a jakoby se urazí a tím návštěva končí. Konečně Xaverius malíři prozradí, že už přišel na to tajemství. Popisuje mu, jakou složitou a dlouhou cestou k závěru došel - že na obraze jsou malinké záseky štětce, které si pospojoval a umístil na mapu. Tak se dostal až někam na okraj Prahy. Je přesvědčen, že tam poklad najde. V noci se tedy vydávají oba přátelé s motykou a lopatou na ono místo. Když začnou kopat a objeví pár drahých kamenů, Xaverius si je jist, že poklad je na dosah. Pak vykopou žluto-zlatou hroudu a plechovou krabici. V tu chvíli se ale převrhne jejich lucerna a začne trochu hořet suchá tráva. Pomatený Xaverius vidí v plameni Xaveria z obrazu, který mu říká, ať rychle uteče. Vezme tedy hroudu a krabici a utíká daleko k židovskému hřbitovu. Malíř ho nechává s tím, že by ho stejně nedohnal a odchází domů.

Ale Xaverius se ztratí a malíř o něm 3 roky nic neví. Stává se žurnalistou. Pak se ale změní politický režim a on je zatčen. Dostává se do vězení ve Vídni. Jeho přítel umělec, jehož kdysi prováděl po Praze mu má z vězení pomoct, a tak za ním přichází. Zajišťuje mu, že se za 3 dny dostane na svobodu. Když se malíř-žurnalista prochází po vězeňském dvoře, uvidí na zemi ležet nějakého muže. Přichází k němu a zjišťuje, že je to Xaverius. Ten mu říká, že je odsouzen na 7 let pro krádež. A popisuje mu, že když před 3 lety tak utíkal, na kopci mu došly síly a omdlel. Vzbudil se až ráno, velice prochladlý a slabý. Zjistil, že kameny v krabisi ani hrouda nemají žádnou cenu a tolik se styděl, že se nevrátil a odjel do Vídně. Mezitím byly z kostela ukradeny drahokamy z oltáře s obrazem Sv. Xaveria. Hlavní podezření padlo na něj, a když neměl alibi a ani si nemohl vzpomenout, co v ten den dělal, byl odsouzen. Malíř si ale uvědomuje, že zrovna v tento den byl s ním a kopali poklad. Slibuje mu, že mu pomůže. Jenže Xaverius je velmi nemocný. Když malíř opouští vězení, vidí ještě Xaveria, ale už ho k němu nepustí. Jede za umělcem, aby mu v Xaveriově případu pomohl, ten mu však sděluje, že Xaveris právě zemřel... Zabil ho obraz!

Malíř se pak po nějaké době do kostela ještě vrací, ale když vidí obraz, zmocní se ho vztek a chce obraz zničit. Naštěstí pro něj se mu to nepodaří. Jistě ale ví, že do kostela už nikdy nevstoupí...