Osud člověka

Hlavní hrdina žil ve Voroněžské oblasti. Pracoval jako tesař. Všichni mu umřeli. Oženil se s Irinou – sirotkem. Měl dvě dcery – Nastěnku a Oljušku. Jezdil automobilem. Když vypukla válka, musel narukovat. V roce 1942 padl do zajetí. Prošel několika vězeními a táborem nedaleko Drážďan. Později vozil majora autem. Utekl ze zajetí i s něm, majorem a důležitými plány. Dostal se ke své divizi a byl navržen na vyznamenání. Dovídá se, že jeho žena i dcery byly zabity při bombardování a jeho syn padl. Po válce se ujímá opuštěného chlapce Váni a bere si ho za vlastního.