Tartuffe

MOLIÉRE (Jean – Baptiste Poquelin)


1. Úvod
2. Život Moliéra
3. Moliérova tvorba
4. Názor církve na hru Tartuffe
5. Obsah komedie Tartuffe
6. Shrnutí


Milí spolužáci, vážený pane profesore,
pokusím se vám přiblížit život Moliéra, který je považován za největšího klasicistického tvůrce vůbec, přestože psal žánry nižšího stylu. Pak také pohovořím o jednom jeho díle – komedii Tartuffe.

Jean – Baptiste Poquelin se narodil 15.ledna 1622 v rodině pařížského zámožného měšťana žijící v domě zvaném „U opic“. Jeho otec byl královský čalouník a komorník. Podle rodových zvyklostí se měl stát pokračovatelem otcova čalounického a obchodního podnikání. Ovšem značný vliv na něho měl jeho děda, velký milovník divadla. V mládí Jean-Baptiste studoval v Paříži práva a připravoval se na kariéru notáře. Notářem se ale nikdy nestal, i když pravděpodobně získal právnický diplom v Orleansu. Z lásky k herečce Madeleině Béjartové utekl ze studií k divadlu a stal se hercem. Zároveň přijal jméno Moliere, aby rodičům nedělal hanbu, protože herectví bylo tehdejší společností opovrhováno. S Madeleinou a její rodinou založil Moliére v létě roku 1644 divadlo L´Illustre Théatre (Skvělé divadlo). Jelikož ale divadlo neprosperovalo, muselo být hned následujícího roku pro dluhy uzavřeno. Moliére pak dokonce krátký čas jako dlužník strávil ve vězení, ale díky zásahu přátel z něj záhy vyvázl. Po zavření vlastní scény začal Moliére kočovat s divadelní společností herce Dufresna, v níž se pak během krátké doby stal ředitelem a až do roku 1658 cestoval po francouzském venkově, poté se i se svou skupinou vrátil do Paříže. Po návratu hraje Moliérova divadelní společnost v paláci Petit Bourbon, kde se na jevišti střídá s divadelní společností italských herců. Jako herec Moliére naposledy vystoupil v jedné ze svých dnes nejslavnějších her - ve hře "Zdravý nemocný" v roce 1673 , kde hrál jako obvykle titulní roli. Několik hodin po představení se pak Moliérovi udělalo náhle zle a 17.února roku 1673 umírá zakladatel klasické francouzské komedie na chrlení krve. K jeho loži poté nesměl přijít ani kněz s poslední svátostí. „Tajný ateista a komediant“ musí dle rozhodnutí církve odejít ze života jako nevěřící. Pohřben je až za tmy, bez obřadu. Přesto jsou posléze jeho tělesné pozůstatky vykopány a tajně přeneseny do společného hrobu sebevrahů a kacířů, neznámo kam….
Moliére během své kariéry vytvořil více než třicet divadelních her, v nichž navazuje na tradice evropského lidového divadla. Píše přitom skoro výhradně komediální žánr, a to ve všech jeho podobách: píše frašky, veselohry zápletkové i charakterové, a to vždy s velkým smyslem pro aktuálnost. Náměty k zápletkám Moliére částečně čerpá z mnoha zdrojů - z antického divadla, z italské commedia dell´arte i z divadla španělského. Své zápletky pak Moliére vždy naplňuje současným obsahem - lidské chyby a jejich společenský dosah konfrontuje se zdravým rozumem a přirozenou lidskou morálkou, zároveň kritizuje peněžní vztahy a vlastnické nároky, také nastoluje otázku postavení ženy v rodině a společnosti. Téměř v každé ze svých her Moliére vystupuje zároveň jako herec a usiluje o přirozený herecký projev, napodobující co nejvěrněji život. Opovrhuje nepřirozeností a pokrytectvím.
Hra, která měla největší negativní ohlas u církve, je komedie Tartuffe. A to navzdory skutečnosti, že byla dvakrát přepracovaná (např. ústřední hrdina musel být hned v úvodu představen jako pokrytec). Nicméně i přes církevní zavržení se stalo toto Moliérovo dramatické dílo pýchou francouzské kultury a divadelního světa vůbec.
O čem tedy vypráví tato hra, která je tak zavrhovaná cíkví? Tartuffe je svatoušek, který svým vychytralým chováním získá důvěru měšťana Orgona. Ten si ho oblíbí natolik, že dovolí Tartuffovi žít v jeho domě jako přítel. Tartuffe neustále někoho pomlouvá a napomíná, a to se nelíbí ostatním obyvatelům v domě. Orgon je Tartuffem natolik nadšen, že mu chce dát ruku své dcery Mariany, přestože ji již slíbil Valerovi. Mariana však Tartuffa odmítne a
s otcem se pohádá. Pomůže ji však její komorná Dorina. Dívky vymyslí plán, že by bylo dobré, aby si s Tartuffem popovídala Marianina matka Elmíra a přesvědčila ho, aby se Mariany dobrovolně vzdal. Tartuffe ale při schůzce začne Elmíru svádět. Tajným svědkem jejich schůzky je syn Damis. Ten vše řekne otci. Orgon tomu nechce věřit a vyžene Damise z domu. V rozčilení Orgon sepíše smlouvu, ve které Tartuffovi odkáže své jmění. Orgon je velmi zaslepen a nevěří ani své ženě, že to opravdu byla pravda. Elmíra ho proto přesvědčí - ještě jednou se potká Tartuffem. Orgon se schová pod stůl. Když slyší a vidí Tartuffa, jak svádí jeho ženu, vyžene ho z domu.
Milí spolužáci, snažil jsem se vám objasnit život Moliéra – dramatika, režiséra a herce, který je považován za největší postavu francouzského klasicistního divadla. Také jsem se vám pokusil přiblížit jednu z jeho nejzajímavějších komedií. Pokud máte nějaké dotazy, s radostí vám na ně odpovím........................... Děkuji za pozornost.



Zdroj :

Moliére Tartuffe. Praha : Mladá fronta, 1985.
Soukal, J. aj. Literatura pro I. ročník gymnázia. Praha : SPN, 2004. ISBN 80-7235-154-0
www.zivotopisyonline.cz
http://ctenarsky-denik.ireferaty.cz
www.spisovatele.cz
www.wikipedia.cz
www.cesky-jazyk.cz