Silmarillion

Tato kniha pojednává o událostech odehrávající se od zrodu země, až po velké činy Pána Prstenů. Kniha je rozdělena do několika částí pojednávajících o různých etapách vývoje světa a dění v něm.

AINULINDALÄ (Hudba Ainur)

Na začátku všeho byl bůh Eru, který žil v prázdnu. Jednou se rozhodl vytvořit další bohy (Valar), každému dal kus své moudrosti. Eru dal za úkol Valar vytvářet Hudbu Ainur, kterou utvářeli svět a jeho dějiny. Nejchytřejší z Valar byl Melkor, který měl ale zlé úmysly a do Hudby Ainur vnášel své strašlivé plány a zmatek. Pak Eru stvořil svět, podle Hudby Ainur a pojmenoval ho Eä. Valar do něj sestoupili a začali dávat světu podobu (moře, hory, rostliny), ale Melkor jim spoustu plánů kazil. Valar museli opustit Středozemi a postavili si svojí zemi Neumírajících na západ od Středozemě.

VALAQUENTA (Zpráva o Valar a Maiar)

Zde se popisující všechny Valar, kteří vstoupili na Eä a všechny „bohy“ které s nimi měli co dočinění.

QUENTA SILMARILLION (Historie silmarilů)

Jeden Vala-Aule, vytvořil trpaslíky, kteří se probudili k životu až později, hned po elfech. Vala-Yavana, vytvořila dva krásné zářící stromy na zemi Neumírajících, které osvětlovaly celou zemi Neumírajících. Když přišel čas, přišli první Iluvatorovi (Eruovi) děti-Elfové. Melkor si vyhloubil temné pevnosti a vyrobil mnoho zrůd a ze zotročených Elfů plemeno Skřetů. Valar nechtěli, aby elfy Melkor zničil a napadli Melkorovy pevnosti, zabily většinu stvůr a Melkora zavřeli v zemi Neumírajících od teď Valinoru. Přesvědčili také většinu elfů, aby se přestěhovali do Valinoru. Zde jejich říše v světle Stromů velmi vzkvétala. Krále elfů syn-Feänor v tu dobu vyrobil tři klenoty-Silmarily, ve kterých bylo uzamčeno světlo Valinorských stromů. Nastala doba, kdy měl být Melkor znovu vyslechnut. Zdál se být hrozně hodný, tak ho Valar vypustili mezi elfy. On jim ale začal nalhávat lži, třeba že je Valar ve Valinoru drží, aby mohli přijít druzí Eruovi děti-smrtelní Lidé do Středozemě. Když se to Valar dozvěděli, Melkor uprchl zpět do Středozemě. Jednou, když byla ve Valinoru oslava, vtrhl Melkor do Valinoru, zabil elfského krále, ukradl Silmarily a smrtelně zranil Stromy. Rozhořčený Feänor vzbouřil elfský lid a složil strašnou přísahu, že Feänorovi synové musí získat Silmarily zpět. Většina Elfů žijících ve Valinoru-Noldor odtáhli z Valinoru k přístavům, kde sídlil jiný elfský lid-Teleri. Protože jim Teleri nechtěli vydat lodě, tak jich hodně vyvraždili. Když dopluli Noldor do Středozemě, část Noldor se ještě vrátila, jelikož jim Valar dali výhružku za vraždění Teleri.V noci Feänor odplul tajně s nejvěrnějšími elfy a další část elfů zde nechal. Tato část Noldor statečně přešla s velkými ztrátami ledový sever a připojila se pak zpátky. Feänor spálil lodě a šel se utábořit u jezera blízko Ankbandu-Melkorovi pevnosti. Melkor je napadl, když ještě neměli dostavěný tábor.V tuto dobu Vala-Yavana plakala u Stromů a ty v posledním záchvěvu života vytvořily stříbrný květ a zlatý plod.Yavana je vypustila na oblohu a bylo z nich Slunce a Měsíc. Skřeti už pomalu vyhrávali, Feänor byl zabit, ale světlo Slunce je srazilo k zemi a Noldor nad nimi vyhráli.Ve Středozemi byli v té době mohutná říše Doriath,která byla obepjata Melaniným pásem, neprostupným pro všechny, které elfský král v lese Doriathu nechtěl. V okolí Doriathu bydleli jen roztroušení Šedí a Zelení elfové a na východě velká říše trpaslíků v horách. Noldor pochopili, že by je Melkor porazil a tak se usídlili do velké úrodné země Beleriad okolo Doriathu. Obklíčili Ankband na severu a chránili beleriadský lid. Melkor se pokusil několikrát obklíčení prolomit, ale vždy prohrál. Melkor se tedy stáhnul do Ankbandu a plánoval své tajné plány. Navíc nebylo obklíčení úplné kvůli ledům na severu, takže Melkor vysílal své zvědy do Beleriadu. Nastal dlouhý mír a rozkvět, ve které král Turgon postavil silné skryté město v horách Gondolin, byla vystavena velká strážní věž a město Minas Tirith a lidská pevnost Nargotroth. V té době přišli do Beleriadu také druzí Iluvatorovi děti-lidé. Byli smrtelní a nezkušení, ale brzy si je elfové oblíbili a začlenili do společnosti, protože byli dobrými spojenci ve válce. Elfští králové se po dlouhé době dohodli, že musí zaútočit na Ankband, protože v něm Melkor shromažďoval velké zlo. Král Finwe svolal všechny elfy (i z Gondolinu), lidi, trpaslíky a ještě uzavřel spojenectví s Černými lidmi z východu. Nastala velká bitva, na obou stranách byly velké ztráty, protože Melkor měl mocné draky a duchy Balrogy. Noldor by tuto bitvu díky své statečnosti možná vyhráli, ale zradili je Melkorem zmanipulovaní Černí lidé. Z boje se zachránilo jen Gondolinské vojsko. Skřeti vzali Beleriad útokem a ničili neopevněná místa. Dobyli i Minas Tirith. V té době žil člověk jménem Beor. Ten svou mocí vnikl do Doriathu a zamiloval si dceru krále Lúthien, která byla,jako Melian, obdařena božskou mocí. Král to ale nechtěl a tak poslal Beora na smrt, aby získal Beor Lúthien, musel donést Silmaril z Melkorovy koruny.Vydal se do Ankbandu, ale zajali ho skřeti a zavřeli do Minas Tirith, kde sídlil Melkorův nejlepší duch Sauron. Lúthien utekla z Doriathu, a svou mocí a s pomocí valinorského psa Huana vysvobodila Beora a na čas zabila Saurona. Pak šli do Ankbandu a s vypětím sil Melkora uspali a silmaril vzali. Pak silmaril donesli králi Doriathu a vzali se. Zbylí Noldor v Beleriadu povstali a začali si vydobývat zpět své území. Ale díky špatnému veliteli byl dobyt bohatý Nargoroth.Doriathský král se rozhodl,že vsadí silmaril do posvátného trpasličího klenotu, nalezeného v rozbořeném Nargorothu. Pozval na tuto práci zručné trpaslíky, ale ti ze závisti krále zabili a vzali silmaril. Když utíkali z Doriathu, dostihlo je vojsko z Doriathu a silmaril vzalo. Protože Melian měla velmi ráda manžela, opustila jí síla a její pás se rozplynul. Toho využili Feänorovi synové, protože složili přísahu a zaútočili na Doriath. Silmaril ale nezískali, protože hrstka Doriatchských utekla do přístavů a založila nové město spolu s lidmi a ostatními, ale i toto město lehlo popelem z útoku Feänorových synů. Elrond-Půlelf, král tohoto města vhodil ale silmaril do moře a už ho nikdo nevylovil. Král Elrond-Půlelf se vydal na stříbrné lodi do Valinoru, aby prosil Valar za odpuštění. Valar ho vyslyšeli, vyzbrojili se do boje, vzali sebou i Noldor, kteří zůstali ve Valinoru. Strhla se strašná bitva, při níž Středozemě měnila tvar. Nakonec vyhráli Valar, poslední nestvůry zalezly do země a Valar vzali většinu zbytků Noldor do Valinoru, Melkora odvedli z Ankbandu a uvěznili ho mimo Eä.

AKALLABĘTH (Pád Númenoru)

zbytku lidí Valar vyzvedli z moře na východ od Valinoru zemi, která měla jméno Númeron. Númeron byl velice úrodná a krásná země. Lidé zde vzkvétali po dlouhé věky,ale nesměli do Valinoru. Tento lid měl ve Středozemi silné přístavy. Númeronský král se jednou rozhodl zničit Saurona, který shromáždil duchy a skřety, ale byl velmi slabý. Začal tedy s Númerojci vyjednávat.Dosáhl toho, že se přestěhoval do Númeronu a tam pod rouškou rad rozšiřoval lži. Númeronský lid chtěl nyní být také nesmrtelný jako elfové ve Valinoru a chtěli se tam přestěhovat. Začali také uctívat místo Iluvatora Melkora. Jen hrstka Númeronců zůstali Věrní. Ukradli těsně před zkázou semenáček posvátného stromu Melornu a nalodili se na lodě a čekali na povel k odplutí od Valar. Mezitím ostatní Númeronci vybudovali velkou námořní armádu a pluli na Valinor. Valar prosili Iluvatara a ten je vyslyšel. Udělal před Númeronskýma loďma propast, do které padala všechna voda i loďě. Pak přišla velká vlna a ta smetla Númeron.Valar zachránili jen Věrné, kteří u ústí řeky Anduiny založili říši Gondor. Král Elrond založil Roklinku, byly založeny další pevnosti a z Valinoru přišli Istary (Kouzelníci) v čele se Sarumanem na pomoc Gondoru před Sauronem, který se zase vrátil do Středozemě.

O PRSTENECH MOCI A TŘETÍM VĚKU

Zde se stručně popisují události knih Pána Prstenů a tím taky končí tato kniha.

Když viděl Melkor, že jsou jeho vojska poražena a jeho moc rozptýlena, zalekl se a neodvážil se vyjít sám, ale vypustil na nepřátele poslední zoufalý útok, který měl připraven, a z jam Angbadu se vyrojili okřídlení draci, které ještě nikdo neviděl; nápor té strašné eskadry byl tak náhlý a zkázonosný, že vojsko Valar bylo zahnáno nazpátek, neboť draci přilétali s velkým hřměním, blesky a ohnivou bouří.

Tato kniha se mi líbila, jelikož jsem se z ní dozvěděl všechno co se stalo v dávných věcích před událostmi Pána Prstenů.