Jáma a kyvadlo

V knize se objevují temné příběhy vraždeníků, zločinců, podvodníků, ale také i bláznů. Povídky jsou psané v první osobě, takže čtenáš získává na příběh pohled očima zločince, který většinou osparavedlňuje svoje činy, nebo myšlenky.

Povídka Černý kocour vypráví o muži, který měl velice silný cit pro domácí miláčky už od děství, atak se jim rád věnoval. Jeho žena sdílěla stejnou zálibu, proto si pořídili několik domácích mazlíčků, ale muž nejvíce si oblíbili černého kocoura. Jen on sám mu směl dát jídlo, jen on si s ním tak dobře rozumněl.

Po čase však propadl alkoholu a jeho nálada i city se začaly měnit. Ztrpčovaly se. Vyhrožoval své ženě, zlost si odbíjel na méně oblíbených zvířatech, avšak černého kocoura nikdy neudeřil. Jenomže kocourovy oči ho pronásledovali všude... Muž překypěl a kocoura jedné noci pověsil na sousedovu zahradu. Druhý den jim shořel dům, ale jedna zeď stát zůstala.

Zachtělo se manželům stejného kocoura, který jim tak záhadně umřel. Takového kocoura našel v jedné hospodě. Jenomže kocour se lišil bíloou skvrnkou na hrudi, která se postupem času vytvarovala v šibenici. Muž od té doby ke kocourovi měl zase odpor, šibenice mu totiž připomínala oběšení jeho milovaného kocoura jeho vlastníma ruakama.

A už, už ho mohl to černé zvíře zabít svou sekyrou, když společně se svou ženou scházeli dolů po schodech. Jenomže žena se kocoura zastala a muž sekyru vrazil své ženě do mozku. Rána byla smrtelná, musel rychle reagovat, co udělat s tělem?

Zazdil jej ve sklepě, takže nikdo nemohl nic poznat. Ani policie, která druhý den přišla vyšetřovat zmizení ženy. A tu se ze zdi ozývalo mňoukání. Muž, doposud klidný, zuřil vydrážděn mňoukáním za zdí. A když už to nevydržel, začal rvát zdivo! A společně s mrtvolou své ženy odkryl i kocoura. Proklaté černé zvíře!