Jáma a kyvadlo

Nejznámější soubor povídek E. A. Poa. Většina povídek je něčím "temná", smutná, tragická. Mají ale také nápad. Zamýšlejí se nad člověkem, jeho zkažeností…

Samotná povídka Jáma a kyvadlo pak vyprávý o vojákovi zatčeném inkvizicí. Ten se probouzí v úplné tmě v jákesi kobce. Ve tmě se snaží kobku změřit. Náhodou zakopne a nahmatá jámu. Hodí do ní kámen, aby zjistil hloubku. Ten padá desítky vteřin. Voják pochopí, že je knězi sledován. Je však velmi unaven, a tak usne. Když se probudí, dostane jídlo a vodu. V občerstvení se však skrývá uspávací prostředek. Když se probudí znovu, je přivázán k zemi a nad ním se míhá kyvadlo. Kyvadlo ostré jak břitva. To se velmi, velmi pomalu posouvá k němu. Voják je přivázán jen jedním řemenem. Napadne ho, že řemen namaže zbytky svého jídla a krysy pak překoušou řemen. Plán vyjde na poslední chvíli. Unaven opět usíná. Probouzí se a čeká ho velmi kořeněné jídlo. Tentokrát bez vody. Rozhlédne se po cele a vidí, že se její tvar změnil. Teď je kulatá. Stěny jsou z oceli a jsou v nich vytlačeny obrazy čertů apod. Je cítit velké horko. Stěny žhnou a cela se zmenšuje!!! Voják znaven vším co prožil pochopí... Kněží už unavilo koukat se na jeho důmyslnosti. Stěny se posouvají směrem k jámě. Voják odolává jak jen může. Žár je nesnestitelný. Je na okraji studny smířen se smrtí. Padá. Smrt? Nepřijde. V poslední chvíli mu podá ruku jeho generál, který inkvizici právě porazil.