Bible

Písmo svaté, které zjevuje slovo Boží

Bible obsahuje nejposvátnější knihy Židů a křesťanů. Hebrejský Starý zákon obsahuje texty pocházející až z 10. století př. n. l. Později k němu křesťané přidali Nový zákon inspirovaný životem Ježíše Krista.

Křesťané, Židé a Bible
Křesťané i Židé uctívají starobylé texty Starého zákona a věří, že z jejich stránek k nim promlouvá Bůh. Vykládají si však jeho božskou inspiraci odlišně. Mnoho ortodoxních Židů je například přesvětčeno, že každé slovo Pentateuchu (prvních pěti knih bible) zjevil Mojžíšovi Bůh na hoře Sinaj. Někteří protestanti tvrdí, že všechny příběhy v bibli jsou věčně správné. Jiní Židé a křesťané neberou bibli doslova a vykládají ji spíše jako mytický než faktický záznam historických událostí.

Historie a víra v ní
Pro autory bible znamenala historie mnoho. Židé a křesťané věřili, že Bůh se zjevil ve skutečných událostech, ve skutečném světě. Hebrejská bible obsahuje vyprávění, která sledují historii Izraele, proroctví, v nichž Bůh zasahuje do politických a společenských událostí doby, a sbírky písní a moudrých svědectví (rukopisů), které poskytuji rady jak žít správně a v souladu s boží vůlí.

Nový zákon
Křesťané věří, že Bůh vstoupil do historie v osobě Ježíše Krista. K hebrejské bibli přidali vlastní posvátné knihy psané řecky – Nový zákon. Obsahují dopisy svatého Pavla a Ježíšových učedníku a vyprávění o Ježíšově životě, připisované evangelistům Matoušovi, Markovi, Lukášovi a Janovi. Křesťané stále uctívají židovské knihy (Starý zákon), považují je za úvod do Ježíšova učení, poslední slovo boží k lidstvu. Bibličtí autoři se však nesnažili o takový druh objektivity jenž by uspokojil současné historiky. Autoři Genesis – první knihy bible – do ní zahrnuli dvě odlišné verze stvoření i potopy. Podobně podali křesťanští autoři popisy takových událostí jako je například vzkříšení. Všichni autoři se totiž zajímali zejména o Boží přítomnost v událostech, které popisovali.

Objevy
Nejstarší část Pentateuchu byly pravděpodobně napsány už v 10.s století př. n. l., přestože někteří odporníci je řadí do 8. či dokonce do 6. století. Poselství proroků spadají do 8. a 6. století a spisy Apokryfů, "dodatek" ke Starému zákonu, byly pravděpodobně napsány během 2. století př. n. l. Knihy Nového zákona byly nejspíše napsány během 2. století roku 50 n. l. do roku 200. Nejstaršími zachovanými fragmenty Hebrejských textů jsou papyrus Nash nalezený v Egyptě roku 1902 a svitky objevené 1947 v jeskyních Chirbet Kimrán u Mrtvého moře, 25 kilometru od Jeruzaléma.

Překlady
Části bible byly přeloženy do 1500 jazyků. První latinský překlad, jehož autorem je sv. Jeroným, pocházející ze začátku 5.století a tvoří základ Vulgázy, římskokatolické autorizované verze bible. První kompletní překlad do češtin pochází ze 70. let 14 století, ze sklonku vlády Karla IV. Čeština se tak stala po italštině a francouzštině třetím neliturgickým jazykem, do nějž byla celá bible přeložena. V první polovině 16. století vzniká pak slavná Melantriška (podle tiskaře Melantricha z Aventina), koncem téhož století je dokončena Bible kralická, která nadlouho představuje nepřekonatelný vrchol. Kralická bible je zároveň prvním překladem Písma do češtiny z originálních jazyků, tj ze hebrejštiny , aramejštiny a řečtiny.

Postoj vědců
Zájem o to, zda text Písma svatého odpovídá realitě, je důsledkem vývoje západního myšlení. V 16. století, kdy v Evropě začala vědecká revoluce, očekávali vědci od Písma tentýž druh ověřitelných faktů, jaký hledali ve svých laboratořích. Osvícenští filozofové v 17. století začali zpochybňovat křesťanství a existenci jediného Boha. V 19 . století vyvolala pobouření teorie evoluce anglického přírodovědce Charlese Darwina, neboť vyvracela knihu Genesis. Tyto protichůdné názory zproblematizovaly význam bible pro mnohé současné Židy a Křesťany.

Zdroje:
Internet: www.ireferaty.cz – čerpáno z více referátů
Kniha: Bible - Bible – Zvon, České katolické nakladatelství v Praze v roce 1991
Kniha: Rodinná encyklopedie Světových Dějin
Internet: http://cs.wikipedia.org/wiki/Bible