Harry Potter a Ohnivý Pohár

Na knížce se mi líbilo, jak jednoduše, ale i zajímavě je napsaná a jak lehce se čte. Předchozí díly byly taky skvělé, ale Ohnivý pohár mě zaujal nejvíc, byl pro mě kouzelnější a tajemnější. Dělo se tam tolik věcí a děj byl opředen tajemstvím, které bylo objasněno až na konci knihy. Nejen, že Harry musel plnit zatěžkávací úkoly Turnaje tří kouzelnických škol, ale blížil se Vánoční ples a všichni si měli sehnat partnery na ples. To se však ukázalo jako problém, Harry ani Ron neměli odvahu nějakou dívku pozvat. Myslím, že tyto dvě události v knize vévodí. Turnaj tří kouzelnických škol jako hororová a Vánoční ples jako vtipná událost. Autorka dokáže zlehčit ponurý děj vtipnými chvilkami. Kniha povzbudí, čtenář si uvědomí, že není sám, komu se někdy nedaří, a že to jde změnit, i když se to může zdát těžké. Hrdinové v knize prožívají podobné věci - vynecháme-li kouzla - jako skoro všichni „náctiletí“. V knize je hezky popsané, jakou důležitou roli hraje v životě přátelství. Člověk si uvědomí spoustu věcí, a přitom jsou v knize jen nastíněny. Libí se mi, jak autorka v druhém díle poukázala na jeden detail, který se rozrostl až ve čtvrtém díle. Při četbě je dobré si pamatovat věci, na které je kladen větší důraz, je možné, že budou hrát důležitou roli. Díky skvělému ději čtenář nemůže přestat číst, a tím si samozřejmě rozšiřuje slovní zásobu, což je užitečné. Na mě kniha působí dojmem, že toho kdo nemá rád Harryho Pottera a s ním spojené „šílenství“, nemůže ho bavit. Pamatuji se, že když vyšla první kniha, všichni ji chtěli a šíleli, já ale nechápala, co je tak fascinuje. Jestli divný brýlatý kluk nebo vymyšlená kouzla a čáry. Proto, když jsem nahlédla do knížky, dřív než jsem stačila přečíst první větu, už se mi nelíbila. Až postupem času jsem k Harrymu Potterovi našla cestu, říkala jsem si, že ta knížka možná bude dobrá, a tak jsem ji začala číst. Celkem se mi líbila, a tak jsem se dopracovala až k Ohnivému poháru, který mě utvrdil v tom, že se můžu stát fanynkou Harryho Pottera. Od té doby nevynechám jediný nový díl, který vyjde, ale stejně nejraději mám čtvrtý díl, díky němuž se zapojuji do „potterovského šílenství“. Mrzí mě, že každá kniha musí jednou skončit a nemůže být nekonečná. Vždy, když dočtu Harryho Pottera a znám tajemství knihy, začíná mě mrzet, že jsem to přečetla a nemůžu číst dál. Ale co se dá dělat, musím zase celý rok čekat na další díl. Doufám, že předčí Ohnivý pohár. Zatím se to žádnému dílu nepovedlo.