Proměny

Apollón a Dafné

Apollón ponižuje bůžka lásky Amora. Říká, že Amor není hoden nosit luk a šípy. To Amora rozzlobí a rozhodne se Apollónovi pomstít. Zasáhne ho šípem, který budí lásku. A Apollón se zamiluje do dívky Dafné. Ale Amor zasáhne Dafné šípem, který lásku zahání. Takže Dafné Apollónovu lásku neopětuje. Jednou Apollón zahlédne Dafné v lese, ale ona před ním utíká. On ji pronásleduje. Dafné celá vysílená doběhne za svým otcem a prosí ho o pomoc. Ví, že když zůstane krásnou vílou, tak ji bude Apollón milovat. Ale to ona nechce, a tak prosí svého otce, aby ji zbavil krásy. Tak ji promění ve strom. Když ji uvidí Apollón, stejně ji miluje. Když nemůže být jeho ženou, tak bude alespoň jeho stromem. Nazve ho vavřín a prohlásí, že bude vždy s ním a bude zdobit vlasy všem velkým římským vůdcům.

Iuppiter a Íó

Iuppiter se zamiluje do nymfy Íó, dcery argolské řeky Inacha. Aby ji ukryl před žárlivou manželkou Iunonou, promění ji v sličnou kravku. Tu si vyžádá Iuno a dá ji hlídat stookým obrem Argem. Iuppiter vyšle Mercuria, aby ji vysvobodil.

Iuppiter a Kallistó

Iuppiter dostane zálusk na krásnou Kallistó, dceru arkadského krále Lykaóna, s níž splodí Arkada. Iuno ji posléze promění v medvědici. Aby ji později Arkás nezabil, domnívaje se, že bojuje s medvědem, vezme je oba Iuppiter na oblohu jako nová souhvězdí. Kallistu jako Medvěda, Arkada jako Arktofylaka.

Pentheus a Bakchos

Pentheus, král thébský, syn Echínoův a Agauin, byl odpůrcem Bakchova kultu. Za své rouhání byl bakchantkami, mezi nimiž byla i jeho matka, rozsápán.

Pýramos a Thisbé

Příběh milenců, jejichž lásce nebylo přáno. Při jedné z tajných nočních schůzek byla Thisbé vyplašena lvicí. Dala se na útěk. Pýramos se vydal po stopách kruté šelmy, našel však jen zkrvavený závoj. Pokládal svou lásku za mrtvou a vzal si život. Thisbé jej zanedlouho našla. Když poznala, že umírá, ukončila svůj život i ona.

Triptolemos a Lynkos

Triptolemos, eleusínský héros, syn krále Kelea, miláček Cereřin, od níž dostane za úkol, aby po celé zemi rozesel obilná semena. Ceres ho vyučila orbě a učinila ho hlasatelem rolnického života. Skythský král Lynkos se chce semen zmocnit a Triptolema zabít. Je však proměněn Cererou v rysa a uteče.

Niobé

Pyšná Tantalova dcera, manželka thébského krále Amfíona, se neustále posmívala bohyni Latoně a pokořovala ji proto, že má pouze dvě děti, Apollóna a Dianu. Za své činy byla potrestána smrtí všech svých synů i dcer. Syny usmrtil šípy Apollón, dcery Diana. Poté byla Niobé Iovem proměněna v plačící kámen.

Téreus, Prokné a Filoméla

Prokné, dcera athénského krále Pandíona, se provdala za thráckého krále Térea a požádala ho, aby ji přivezl sestru Filomélu. Téreus se do Filomély zamiloval, znásilnil ji a vyřízl ji jazyk. Ona však utkaným kobercem sestru o všem spravila. Prokné zabila svého syna Itya a dala ho za pokrm Téreovi. Za trest byla proměněna ve vlaštovku, Filoméla ve slavíka a Téreus v dudka.

Iásón a Médeia

Iásón, syn Aisona, krále v thessalkém Iólku, se na podnět svého strýce Pelia vypraví s Argonauty pro zlaté rouno. Král Aités, vlastnící rouno, jim uloží spoustu přetěžkých úkolů. Králova dcera Médeia se do Iásóna zamiluje a svým čarodějným uměním mu dopomůže ke splnění úkolů. Poté si ji Iásón odveze jako choť do Iólku.

Pygmalión

Kyperský sochař vyřezal ze slonové kosti sochu nádherné dívky. Její krása mu učarovala, bezhlavě se do ní zamiloval. Venuše vyslyšela jeho prosby a proměnila sochu v ženu.