Reportáž psaná na oprátce

1)24 hodin. Fučík přišel v přestrojení ke známým a jednali právě o prvomájovém čísle Rudého práva, když se ozvaly sirény a do bytu se začali hrnou gestapáci. Fučíkovi se naskytla možnost obrany, ale nechtěl zradit své společníky. Na ředitelství gestapa je Fučík bit a mučen, ale nic neprozradí. Později upadá do bezvědomí.
2)Umírání. Autor se probírá ve své cele bez naděje na život. Jeho život visí na vlásku, v ústech cítí krev, ale vnímá přítomnost spoluvězňů, kteří ho ošetřují.
3)Cela 2067. Autor podrobně popisuje celu a první poznatky z vězeňského režimu. Postupně se uzdravuje a navazuje známosti a přátelství. Je velmi překvapen, co vše gestapáci vědí o jeho spolupracovnících. Téměř všichni byli zatčeni.
4)400. Místnost číslo 400 je známá jako místnost výslechů. Zde se němě setkávají zatčení, nesmějí spolu mluvit, přesto si rozumějí. Zde také poznává Fučík Mirkovu zradu a naposledy spatřuje svou ženu Gustinu.
5)Postavy a figurky I. Fučík se začíná zabývat lidmi, ať jsou to vězni, dozorci nebo komisaři. Velmi vtipně vystihuje jejich charakteristiky. Dovídáme se o bezvýznamných slabošských figurkách, ale i o kladných a záporných postavách.
6)Stanné právo. Byl proveden atentát na Heidrycha a vězni se o tom dověděli. Na otázku komisaře zda tohoto atentátu lituje, odpovídá Fučík, že ano, protože jej chtěl později zabít sám. Vědomě si tím podepisuje propustku do cely smrti.
7)Postavy a figurky II. Fučík se rozepisuje o dozorci, který mu umožňuje psaní, přestože velmi riskuje. Popisuje beze strachu a zloby statečné i zbabělce, charakterní i bezcharakterní lidi.
8)Kousek historie. Od té doby už nebyl Fučík vyslýchán a dověděl se, že bude transportován. Na zábradlí před jeho celou už visí jeho kšandy a Fučík píše své poslední dopisy, poslední poznámky a s lítostí vzpomíná na svůj život, ale pevně věří, že Rudá armáda zvítězí a na zemi zavládne mír.
„Lidé, měl jsem Vás rád. Bděte!“