Černý Petříček

Černý Petříček byl malé postavy s ohromnou, hranatou a ježitou hlavou. V obličeji měl jednu bradavici vedle druhé a kůži měl tmavější barvy. Jako by to nestačilo, byl ještě obdařen chraplavým hlasem, takže kdyby ho někdo v noci potkal, kdo ho nezná, dostal by asi šok. Černý Petříček žil se svou matkou na Starém Městě a než matka zemřela, svěřila mu do opatrování jeho nevlastního bratra Františka, kterého matka hned po porodu zaslíbila církvy. Její dlouhodobá přítelkyně paní od Beránka Petříčkovi s výchovou pomáhala. Petříček si po maminčině smrti zřídil stánek s knoflíky, kde prodával už použité a opotřebované knoflíky. Protože Petříček byl velmi chytrý, chodili si k němu lídé z širokého okolí pro rady a platbu příjmal vždy jen v knoflíkách. Svým důvtipem si vždy dokázal domyslet z toho co zaslechl a viděl, mnoho věcí, které se snažili lidé před ostatními utajit, ale nikdy jich nijak nezneužil. Paní od Beránka se mezitím narodila dcera Stázička, kterou od mala hlídala a chovala jako oko v hlavě. A čas šel dál... Petříček stále dával dobré rady lidem a paní od Beránka stále vařila v kuchyni dobrá jídla. Jenže se stalo to, s čím asi Petříček ani paní od Beránka nepočítali. Stázička s Františkem se do sebe zamilovali. Nic netušící rodiče stále připravovali své plány a děti se jim tajně scházeli. Když se blížili Velikonoce a zároven taky plánované Stázinčiny
zásnuby a Františkovi zásnuby... Stázička ale řekla, že miluje někoho jiného a že bude s někým jiným. Proto odešli svoji cestou nedaleko od Prahy. Po nějaké době Stázička onemocněla, a tak se museli vrátit zpět domů. Porodila Stázička malou holčičku... Tam, kde se narodili, také zase zůstali, ale když se jednou František nevracel domů, tak ho šli hledat a našli ho v jeho stánku mrtvého. Za nějakou dobu umřela i Stázička.