Canterburské povídky

Chaucer Geoffrey: Canterburské povídky ( asi 1384 – 1400 ) str.: 172 – 174

Postavy:

Foebus – podle povídky byl nejkrásnější člověk od začátku světa. Byl výborným rybářem a nejlepší střelec na světě. Člověk to byl mírumilovný, ale velmi žárlivý.

Vrána – byla velmi upovídaná, ale jen proto že ji takovou Foebus chtěl mít. Uměla napodobit
každého hlas a zpívala lépe jako kterýkoliv slavík.

Žena – Foebova žena. Měla nejlepšího muže na světě, ale i přesto milovala jiného. Foebus na ni moc žárlil, stále ji hlídal.

Celkové téma:

Proč jsou vrány černé?

Hlavní téma:

Foebus naučil jeho sněhobílou vránu mluvit. Když jednoho dne Foebus odešel, uviděla vrána jeho manželku s jiným mužem. Jakmile se Foebus vrátil, vrána mu hned všechno vypověděla a Foebus v tom rozčilení svou ženu zabil. Po unáhleném vystřelení začal vránu proklínat.
Křičel na ni, že ztratí svůj zpěv a přijde o své bílé peří. Vytrhal vráně všechno peří a pověděl ji, že navždycky už zůstane černá i všichni její potomci.

Vedlejší téma:

Pozor na jazyk!

Když se něco dozvíme, měli bychom si rozmyslet, jestli je to opravdu tak důležité, abychom to říkali ostatním lidem. Ne vždy to skončí dobře, většinou se to obrátí proti nám.
Čím méně se řekne, tím lépe, protože nikdy se už nic nedá vzít zpět.



S pánem i s chudákem, večer i po ránu,
drž jazyk za zuby a mysli na vránu.