R.U.R.

KAREL ČAPEK
R.U.R. (ROSSUM´S UNIVERSAL ROBOTS)
(fantasticko-utopické drama)
(1920)

Čapek, Karel. Loupežník. R.U.R. Bílá nemoc. 11.,22.,17.vydání. Praha, 1983. Československý spisovatel. Doslov: Holý, Jiří.

Děj se odehrává v továrně na roboty. Ředitele Domina navštíví dcera šlechtice Helena, která chce vidět výrobu robotů. Je členem Ligy humanity, která má za cíl zrovnoprávnit roboty a lidi. V továrně se však dozvídá, že roboti nemají city, tedy ani duši. Jsou určeni pouze pro práci, mohou se však naučit vpodstatě cokoli, co jim člověk předloží - v tomto směru jsou dokonalí. Je jí přednesena krátká přednáška o vzniku robotů (vynalezl je doktor Rossum - jeho synovec však místo jednotlivých "lidí" zavedl průymyslovou výrobu ve velkém). I když Helena nesouhlasí s výrobou robotů, nakonec uzná, že má Domin vlastně pravdu , když jí nastíní, že lidé by se nemuseli dřít do úmoru a rvát se o chleba v momentě, kdy nastane hojnost všeho a všechnu práci budou dělat roboti (v samotné továrně jich pracuje velké množství). Směřovalo by to tedy k ráji na zemi. Roboti jsou dokonalí, ale občas je popadne jakýsi amok, kdy do všeho mlátí - pak jdou na věčný odpočinek do stoupy.
Po chvíli se objeví několik nadřízených výroby (Alquist, Fabry, Gall, Hallemeier, Busman), kteří se také seznámí s Helenou - když odchází udělat snídani, požádá rychle Domin Helenu o ruku s tím, že by to udělali za chvíli ostatní a že si Helena stejně musí někoho vybrat.
Následující dějství se odehrává po deseti letech - Helena se nachází v pokoji, který jí nechal zřídit Domin. Má své dva oblíbené roboty - Radiuse a Helenu. Radiovi dá k dispozici celou knihovnu, aby vstřebával informace, Helena je naopak jaksi "k ničemu", ale je krásná (byla vyrobena jako nedokonalá kopie své paní). Helena dostane jako dar od Domina loď Ultimus, což znamená "poslední"- je to válečná loď. V tomto momentě začne být Helena nervozní, neboť se jí zdá, že se kolem děje něco vážného. Baví se o tom se svojí chůvou Nánou, která je zde jakoby "selským rozumem", který varuje před situací, která nastává. Roboti jsou skoro všude a ženy přestanou rodit, neboť vlastně není proč. Neplodnost je zde přirovnána k "hluchým květům", které byly vypěstovány na Heleninu počest, nejsou však schopně se rozmnožit - a rozmnožování a duše byly jedinou výsadou člověka proti robotům. Do toho se zdá, že všichni lidé v továrně jsou nervozní a něco se chystá. Helena se najednou rozhodne spálit tajemství výroby robotů,aby ukončila jejich výrobu.
Je zde vložen Helenin rozhovor s Alquistem, který také nesouhlasí s masovým šířením robotů bez duše. Když si chce ulevit, nedělá vpodstatě nic pro záchranu lidí, situaci řeší tím, že staví dům. Na nepřímé přání Heleny vyrobí během tří let několik robotů, kteří mají zvýšenou iritabilitu - schopnost reagovat na vnější podněty. To se ukáže jako osudný omyl, když se roboti na celém světě vzbouří s hesly podobnými všem revolucím. Vůdci této masy jsou vždy tito "upravení" roboti. Podaří se jim vyhladit lidstvo, i zabarikádované továrníky s Helenou uvnitř budovy - jejich spásou mohlo být právě předání tajemství výroby, které však bylo zničeno. Roboti nechají naživu jen Alquista, neboť ho viděli pracovat, a proto ho považují za svého.
Třetí dějství: Alquist je nucen najít způsob, jak oživit mrtvé maso nových robotů - roboti se vyrábí dál, chybí však způsob, jak jim dát život. Alquist žádá, aby našli aspoň jediného člověka, všichni jsou však mrtvi. Aby našli způsob oživení, nechá se pitvat vůdce robotů Damon. Nic však neobjeví a Alquistovi se udělá z pitvy psychicky zle.
Následuje rozhovor robota Primuse a robotky Heleny. Primus jí tvrdí, že je krásná. Když chce Alquist pitvat jednoho z nich , vzájemně se brání. Alquist tedy pozná, že je mezi nimi pouto lásky a posílá je pryč, aby začali plodit. Jsou zde přirovanáni k Evě a Adamovi.

................................................................................................................................................................

Je zde načrtnuto několik zásadních myšlenek - jednou z nich je možnost člověka překročit zákony přírody (zákonů Boha) a následný trest za to. Na to upozorňuje chůva Nána, když prorokuje blízký konec světa. Roboti se oproti lidem liší svou necitelností a neschopností prožívat, tedy cítit lásku a též neschopností se rozmnožovat. Vztah člověk - robot tedy může být na tenké hranici, pokud se člověk oprostí od všech citů anebo pokud se přestane rozmnožovat. Jako základní bod je zde práce, lidé by neměli přestat pracovat - je v tom také kus smyslu života (viz Alquistova práce na stavbě, aby si ulevil).

Zásadní je také otázka technické civilizace- po zkušenostech z první světové války si autor uvědomil její možný negativní dopad na lidstvo.

Čapek řeší také problém člověka s "ideou", kterého zde ztvárňuje Damon - taková osoba je světu vlastně také nebezpečná, protože přes svou zaslepenost nevidí obrácenou stranu mince, která přináší zkázu (výroba robotů pro blaho lidstva nakonec dospěje skoro ke konci světa). Řešením je tedy zdravý selský rozum lidí, kteří se bojí přestoupit zákony přírody a Boha.

CIT
Pojetí citu je zde trochu rozporné - Helena se sice snaží pomoci robotům, ale její vinou se začnou vyrábět roboti, kteří se pak stanou vůdci a nepřáteli lidí. Jako paradox se zde jeví to, že Helenin oblíbenec Radius, do kterého vložila nejvíc, se nakonec obrátí proti ní samotné. Zároveň je však cit lásky jediným východiskem před zánikem celého světa.

ROZUM
Z tohoto pólu vychází samotná existence robotů - i jméno jejich vynálezce tomu pomáhá: Rossum. Sami roboti jsou pak silně rozumoví, když se mohou naučit úplně vše - kromě citu. Toto se pak změní v momentě, kdy se začnou vyrábět jedinci se silnou "iritabilitou". Jakkoli vše směřuje k záhubě, jsou všichni posedlí myšlenkou stálé výroby kvůli penězům nebo kvůli ideálu ráje na zemi.
Oproti tomu stojí rozum obyčejného člověka bez vysokých ideálů, kterými by chtěl porazit Boha (Nána). Avšak ve výrobě robotů jde hlavně o poptávku, čili o peníze, pro jejich prodejce není v tomto případě nutné uvažovat o výsledcích svého chování.

PRÁCE
Práce se jeví jako velmi kladná stránka života člověka- bez ní by život neměl smysl, možná právě proto se přestaly rodit děti. Kdo nepracuje, je považován v očích robotů za člověka, který chce vládnout, ale sám nic nečiní, jen poroučí. Neschopnost člověka pracovat vede nutně k jeho degradaci. Z citátu "z hrůzy a bolesti stali jsme se dušemi" (roboti) vyplývá, že i sám člověk by bez prožitku bolesti přestal být člověkem - pokud natolik zleniví, že nebude pracovat a na všechno bude mít roboty, zmizí i bolest, která je však pro jeho existenci důležitá.

DAV
V tomto díle je zajímavé pojetí davu - tvoří ho roboti, kteří jsou bez tváře, jedna z postav si posteskne "Kdyby byl aspoň každý individualita" - v davu člověk ztrácí také svojí tvář, jedná tak, jako ostatní, stane se jednolitou masou bez vlastních myšlenek. Každý dav má svého vůdce, který vše vede, v tomto případě Radia, a jeho myšlenky pak bez uvážení přebírá. V zájmu skandovaných hesel pak dav dokáže vraždit třeba i nevinné lidi - a v tom se podobá bezcitným robotům.

Příběh je rozdělen jakoby na tři části - v první vládnou lidé robotům, v druhé se roboti bouří a síly jsou vyrovnány, v třetí vládnou roboti lidem. Třetí část je pak paralelní k první - vůdcem již není Domin, ale Damon (lze to snad vnímat jako něco mezi démonem a dominantním?) a robotka Helena je podobná lidské Heleně (odkaz na krásu Heleny trojské). V ní je pak také odkaz lásky její původní majitelky, což zachrání svět.
Také loď Ultimus (poslední) znamená vlastně poslední lidi, kteří se dostanou mimo roboty - Helenin sen byl domek, ve kterém budou všichni šťastně žít. Primus (=první) je pak přirovnáván zase k prvnímu člověku - Adamovi. Věřící Alquist v tomto momentě čte z Bible.

Poprvé zde bylo použito slovo ROBOT, které se díky světovým reprízám této hry ujalo i za hranicemi. (Kořen tohoto slova je obsažen také ve slovech "robota", "vyrobit")