Krabice živých

Děj knihy se odehrává povětšinou "za dráty" fiktivního koncentračního tábora Gigling 3. Kniha nemá hlavního hrdinu, sledujeme provázané osudy několika lidí. Tábor obsahuje lidi (i když kvůli morálce je jim vtloukáno do hlavy, že žádní lidé nejsou) různých národností (Češi, Poláci, Francouzi, Řekové, Španělé, Mad'aři, chvíli i Mad'arky) a samozřejmě i Němce, větš. příslušníci SS. Kniha popisuje bez přikrášlování několik měsíců od listopadu v tomto pracovním táboře. Většina lidí zde už ví, jak co chodí: prošla mnoha koncentračními tábory (Osvětim, Terezín, Dachau,...) ale pořád neztrácejí naději, že válka co nevidět skončí a oni se budou moci konečně vrátit domů.
Tábor má celkem dobře fungující správu. Úplně v čele stojí SS příslušníci. Pod nimi jsou tzv. "prominenti": písař ve svojí "šrajbštubě", jeho pomocník, vrchní doktor, zubař, hrobař,...-vězni, kteří mají ale lepší postavní než "muselmani": ostatní obyvatelé tábora, na které se často nedostane jídlo a kteří nemají ani v té zimě boty a teplejší oblečení. V knize je velmi viditelně popsáno, jak válka přehazuje hodnoty a prověřuje charaktery lidí v té nejextrémnější situaci, jak někdo pohotově zneužívá svého vyššího postavení ve vlastní prospěch a jak naopak někteří s nasazením vlastního života zachraňují ty ostatní. Jako například Zdeněk, který se stará o "krabici živých" a pak i "krabici mrtvých"- bedny s kartičkami všech vězňů. Při jedné velmi nebezpečné manipulaci za pomoci ostatních prominentů zachrání život jednomu na smrt odsouzenému vězni.
Každého občas popadne pocit marnost všech těchto snah, které snad ani nikam nepovedou. Avšak převládá naděje, chut' přežít a mimoto neklesnout úplně na úroveň zvířat.
Kniha je sespána dle autorových vlatních zážitků z Osvětimi a Dachau.