Maminka

JAROSLAV SEIFERT (1901 – 1986) : MAMINKA
-český lyrický básník, prozaik, publicista a překladatel
-narodil se v Praze na Žižkově v proletářském prostředí
-po studiích (nedostudoval gymnázium) začal pracovat jako novinář a literát
-je v pořadí druhým českým laureátem Nobelovy ceny (za literaturu)
-ve 20. Letech minulého století spoluzakladatelem, členem a mluvčím uměleckého hnutí Devětsil
-v roce 1929 byl vyloučen z komunistické strany - spolu s dalšími levicovými spisovateli podepsal manifest proti vedení KSČ v čele s K. Gottwaldem a od roku 1930 byl členem sociální demokracie
-redigoval řadu komunistických a levicových deníků a avantgardních časopisů (např. Rudé právo, Rovnost, Právo lidu, Nová scéna, Kytice)
-v letech 1945 - 1949 působil Seifert v deníku Práce
-v letech 1946 - 1948 redigoval časopis Kytice
-v roce 1946 se stal členem České akademie věd a umění
-v 50. letech 20. století se stal pro své postoje Seifert terčem ostré kritiky představitelů KSČ
-v období kolem tzv. pražského jara (1968 - 1969) se politicky a kulturně angažoval ® v letech 1969 - 1970 byl předsedou Svazu českých spisovatelů
-v 70.letech odešel do ústraní a začal spolupracovat s disentem a stal se jedním z prvních signatářů Charty 77
-jeho dílo bylo vydáváno v samizdatu
Díla : Zhasněte světla; Vějíř Boženy Němcové; Světlem oděná; Kamenný most; Přilba hlíny; Maminka
MAMINKA
Literární období,směr nebo uskupení :
Žánr : poezie
Téma : láska ke své mamince, autorovo dětství
Postavy : je to zejména on sám a jeho maminka
Jazykové prostředky : zpěvná intimní lyrika, různé druhy rýmů v různých básních
Obsah :
U okna : Maminka sedí u okna a pláče.Autor se jí ptá a ona odpovídá vyhýbavě.
Večerní píseň : Seifert popisuje, jak se mu krásně usínalo, když ho maminka ukládala ke spaní.
Vlaky : Báseň vypráví o vlacích, které projíždějí pod okny domu. Jejich kouř ničí květiny
v oknech. Maminka o ně ale stále pečuje.
Maminčina kytice : Autor našel veliké album. V něm jsou fotografie
z maminčiny svatby. Na fotografiích si maminka k sobě tiskne kytici růží.
Ukolébavka : Báseň obsahuje ukolébavku, kterou maminka vyprávěla chlapci.
Píseň : Vypráví o beránkovi, který má k autorovi přijít před spaním. Píseň mu nejspíše zpívala maminka vždy, než usnul.
První dopis mamince – Seifert píše mamince blahopřání k jejímu svátku.
Nádraží : Vypráví o lokomotivách, o dýmu, který vydávají a o jejich cestách.
Mlýnek na kávu : Báseň má přiblížit raní vstávání. Zatopení do kamen a hrneček s mlékem na plotně. Také ranní kávu, která se nejprve mlela v mlýnku.
Pavučina : I přesto, že u Seifertů měli mnoho pavoučků, byli věčně bez peněz.
Hra v kuličky : Chlapci hráli rádi kuličky. Byly tou hrou velmi zaujatí.
Všední den : Zde se popisuje maminčin všední den. Vařila, vytírala, prala, žehlila a když měla sílu, ještě zašívala.
Večer na pavlači : Spisovatel vychází pozdě večer na pavlač. Svítí měsíc a dům nahání hrůzu.
Tatínkova dýmka : Vzpomínky na otce, který každý večer kouřil dýmky.
Petrolejová lampa : Básník často potají večer četl knihu. Při tom mu pomáhala lampa. Ucpal škvíru pod dveřmi a ztlumil světlo, aby nebyl prozrazený. Pak si sám sebe představoval v roli Robinsona anebo jiné postavy,s níž se setkal v knize.
Nůž : Strýček byl námořníkem a daroval autorovi nůž. Ten jej obdivuje stejně jako strýčka, který mu vyprávěl krásné příběhy.
Cukrářský krám : Seifert chodíval jako chlapec k cukrárně. Díval se do oken a prohlížel si všechny pamlsky a toužil po nich. Sliboval si, že si je jako velký koupí. To však stejně nikdy neudělal.
Motýli : Seifert nemůže chodit na jaře ven,protože se musí učit.
Karlův Týn : Báseň vypráví o školním výletě do Karlova Týna.
Růže pro slečnu učitelku : Seifert kradl růže u sochy K.H.Borovského a nosil je paní učitelce.
Skleněný džbán : Autor se pravidelně potkával s dívkou, jež nosila džbánek s pivem tatínkovi. Postupem času se před ní začal stydět. Až jednoho dne ji potkal na schodech a ona ho políbila. V této básni je popsáno autorovo dospívání a změna pohledu na děvčata.
Okarína : Básník šel s dědečkem na pouť. Těšil se na cukrovou vatu, hada z gumy a na okarínu. Tušil ale, že je moc drahá. Dědeček mu ji chtěl koupit, jenže na ni neměl. Musel mu dát totiž ještě spravit boty. A tak po ní Seifert toužil a prosil maminku, ať mu na ni šetří, že jí to vše jednou splatí.
Dědečkův pohřeb : Báseň vypráví o pohřbu dědečka a o básníkových vzpomínkách na něj.
Hálkův domek : Básník zde popisuje své setkání se spisovatelem Hálkem.
Slečna ze čtvrtého : Vyprávění o smutné dívce,která bydlela ve 4.patře.Nikdo se s ní nepřátelil kromě paní Seifertové. Housle : Maminka přinesla jednou housle. Básník se na ně měl naučit hrát, ale nešlo mu to. Jednou je proto odložil a víc se k nim nevrátil. Později ho to ovšem mrzelo.
Vějíř : Ve skříni až na dně ležel vějíř. Maminka zakázala, aby se vyndával a nikdy nezapomněla dát pryč klíček od skříně. Jednou však přeci jen zapomněla a básník se do skříně dostal. Nerozuměl ale veršům na vějíři. Poté se také pokusil o verše.
Maminčino zrcátko : Maminka měla zrcadlo, u kterého se vždy česala. Tomu se ale časem zkřivil rám a naprasklo. Později se rozdělilo vejpůl. Zrcadlo má v této básni připomínat plynoucí čas, který nikdo nezastaví.
Kytička fialek : Básník nosil mamince květiny. Ta se na něj zlobila, že je toho škoda a že musí šetřit. Později ale byla ráda, když květinu dostala. Báseň končí maminčinou smrtí.
Prstýnek po mamince : Básník promlouvá k prstýnku, který mu zbyl po mamince. Přemýšlí, od koho jej dostala a kolik asi stál.
Krabice na čaj : V domě stála na polici krabice na čaj. Byl na ní drak a ten "hlídal" práh. Básník myslí na maminku a na věci, které si představoval, když viděl vždy krabici.
Píseň : Básník vzpomíná na minulost. Uvědomuje si, že nemůže vrátit čas a lituje toho.
Hrdličky : Dvě hrdličky měly hnízdo na akátu. Sedávaly tam a pozorovaly svět kolem. Až jednou přišla válka. Dům zpustl a hrdličky už nebyly ve svém hnízdě.
Domov : Po letech se vrací Seifert domů a nepoznává jindy velmi veselý,nyní všemi opuštěný a zchátralý domov.