Egypt - historie

Vznik egyptske civilizace se datuje do doby pred 5000 lety. Archaicke obdobi (3100-2740 pr. Kr.)
-Horni a Dolni Egypt sjednocen Menim (Menes - panovnik 1.dynastie; 3000 let pr. n. l.). Vznikla organizace zavlazovacich zarizeni. Zavodnovaci systemy byly tvoreny siti kanalu, hrazi a nadrzi.
Z teto doby pochazeji prvni pisemne zaznamy v hieroglyfech a v hieratickem pismu. Vyvoj pisma - nejstarsi pisemne zaznamy zachycuji hospodarsko-spravni udaje, pozdeji vsak pismo plnilo radu dalsich funkci. Predchudcem hieroglyfu bylo pismo piktograficke (obrazkove). Hieroglyfy se tesaly do kamene, nebo vyrezavaly do dreva. Praci pisaru ulehcil az papyrus. Zjednodusenim vzniklo pismo hieraticke (posvatne) a dalsim zjednodusenim z nej bylo odvozeno pismo demoticke (lidove).
Staroegyptske nabozenstvi bylo zalozeno na mnohobozstvi. Egyptane verili v posmrtny zivot. Vedle bohu zivota a smrti - Isis a Osiris - rostl vliv boha slunce Ra (Re) - boha Nilu a urody. Stara rise
-zacina temer o tri stoleti pozdeji (2780-2250 pr. n. l.) treti dynastii, jejimz zakladatelem se stal kral Dzoser. Dzoser si nechava stavet stupnovitou pyramidu u Sakkary (architektem Imhotep). Pyramidy se stavely zejmena v letech 2700-2200 pr. n. l.
Egypt se stava velmoci a kral podnika valecne vyboje do Nubie, na Sinaj a do Libye. Behem dalsich dvouseti let velice pokrocila matematika, socharstvi i reliefni umeni a v obdobi 4. dynastie (2670-2500 pr. n. l.) si nechavaji panovnici Chufu (Cheops), jeho syn Rachef (Chefren) a pozdeji i Menkaure (Mykerin) postavit giganticke pyramidy v Gize (nedaleko hlavniho mesta Kahiry) a Velkou sfingu. 1. prechodne obdobi - obdobi rozpadu Egyptskeho statu. Stredni rise (2008-1759 pr. n. l.)
- Rozsireni moci na Sinajsky poloostrov, rise se rozvijela. 2. prechodne obdobi - Rozvoj ukoncil vpad kocovnych kmenu z Asie - Hyksosu (Egypt pod nadvladou). Horni Egypt si udrzuje nezavislost. Sekenjere Tao II. a Kamose bojuji proti hyksoskym panovnikum. Zmenu tohoto upadku prineslo az vitezstvi Kamose nad Apopim II. (Apop). Nova rise
-S novou risi prichazi novy rozmach statu. Velka vojenska tazeni za hranice Egypta - za vlady Thutmose III. dosahuje Egypt nejvetsi rozlohy ve staroveku. Stavba hrobek a chramu - napr. Amonuv chram v Karnaku, chram Amenhotepa III. v Luxoru a skalni hrobky v Udoli kralu. Nejvyznamnejsi panovnici 18. dynastie:
Ahmose I.-zakladatel dynastie;
kralovna Hatsepsut (Hatsepsovet) - prvni kralovna, nechala si postavit zadusni chram v Der-el-Bahri.
Amenhotep (Amenofis) IV. Achnaton - provedl nabozenskou reformu, ktera potlacovala mnohobozstvi a zavadela viru v jedineho boha slunce - Aton (po jeho smrti reforma odvolana). Tutanchamon - puvodne zcela bezvyznamny osmnactilety zet Amenhotepa IV. Shromazdil obrovsky poklad, ktery unikla vykradacum hrobu (Udoli kralu). 19. dynastie - zakladatel dynastie Ramesse I. - vojak, po nem Sethi I. a Ramesse II. Veliky - nejvetsi stavitel Za 19. dynastie dosahl Egypt nejvetsiho kulturniho rozkvetu - tzv. "Zlaty vek". Sidelnim mestem se stal Veset (Theby). Panovnici si nechavaji stavet kolosalni stavby Ramesse II. v Luxoru, Karnaku, Ebozevu (Abydu) a Abu Simbelu. Pozdni doba
- v 7. stol. pr. n. l. byl Egypt dvakrat dobyt Asyrany, r. 525. pr. n. l. se stal koristi Persanu. Makedonska a rimska doba
- V roce 332 pr. n. l. byl dobyt Alexandrem Makedonskym (Velkym), ktery se stal kralem - zalozeni Alexandrie (332). Po jeho smrti pripadl Egypt vojevudci Ptolemaiovi - pocatek dynastie Ptolemaiovcu. Sidelnim mestem se stala Alexandrie. V Egypte se rozvijela recka kultura.
R. 30 pr. n. l. podleha Kleopatra VII. (69-30 pr. n. l. - posledni panovnice helenisticke doby; Caesarova milenka a manzelka Marca Antonia) se svym spojencem Antoniem rimskemu vojevudci Octavianovi (pozdeji Augustus) - Egypt prohlasen rimskou provincii. Arabska doba (trva dodnes)
R. 640 Egypt dobyt Araby. Do teto doby spada zalozeni nynejsiho hlavniho mesta Kahiry.
Polozeny zaklady egyptologie Napoleonem Bonaparte. Roku 1700 objevena u mesta Rosetty kamenna deska (stela), pomoci niz se podarilo Jeanu Francois Champollionovi r. 1822 rozlustit hieroglyfy.
1869 - otevreni Suezskeho pruplavu
listopad 1922 - Howard Carter ucinil nejvetsi objev v Udoli kralu - hrobka Tutanchamonova.
18. cervna 1953 - Prohlaseni Egypta republikou (Nasir). Za jeho vlady vybudovana Asuanska prehrada. Nyni prezidentem Hosni Mubarak. Dnesni fundamentaliste - militantni stoupenci islamu - o sobe davaji vedet utocnymi akcemi a atentaty. Protoze chteji uskodit stavajicimu rezimu, utoci take na turisty, nebot jsou zdrojem penez pro statni pokladnu. Dnesni Egypt ma hodne problemu, ale take vsechny predpoklady dalsiho uspesneho rozvoje.