Mayove

Střední amerika a její kultůr

Střední amerika před příjezdem conquistadoru se rozdělovala na tři období

- předklasické obdobíse datuje od roku 1200 př. n. l.-300 n.l.
- klasické se datuje od roku 300 n.l.-900 n.l.
- postklasické se datuje od roku 900 n.l. - 1600 n.l.

Mayove

My se budeme zabývat obdobím klasickým. V této době žila kultura máyská. Byla to velice vyspělá kultůra která se rozprostírala na uzemí dnešních států Yucatanu,Camache,Tabasco ,Mexika Guatemaly a zapadní části republiky Honduras.
Máyové žili přibližněna 323 000 km .
Mluvili jazykem který se nazýval Quiche.Tento jazyk měl mnoho dialektu ,který se lišil podle oblasti kde žili .
Jejich hlavním zdrojem obživy byla kukuřice a to tvrdozrná, ružová nebo nebo cukrová .Další důležítou plodinou byly fazole,sladké brambory a rajčata .
Jejich nástroje byly velmi primitivní jako třeba zašpičatělá opálená hůl , kamenná sekera nebo tkaný pytel , ktery se používal na sadbu.
Měli také politická centra např. Teotihuacan, Chichen Itza a Uxmal . Tato centra ovládala převážnou část Yucatanu.Převažovalo zde náboženství .Z toho vyplývá, že kněží organizovali pomoci naboženského kultu chod kultůrních center.V době kokvisty byl hlavním knězem nebo také králem tzv.halach uinic. Tento uřad byl dědičný a dostal ho vždy nejstarší syn.
Máyská společnost měla i svou šlechtu, ale také prostý lid a otroky.
Největším náčelníkem byl halac uinic , kterému byli podřízeni soudci tzv. batabové . Tito batabové spravovali města a vesnice v okolí své působnosti.
Také kněží byli velice schopní jako vědečtí odborníci , hvězdáři,matematici a plnili také své náboženské povinosti.
Prostý lid pracoval na polích, ale také stavěl obřadní střediska . Jejich poviností bylo nejen živit svou prací vládce , náčelníka a kněžstvo , ale také odvádět daně nejvyššímu náčelníkovi ( Ruzné plodiny, drůbež ryby,zvěř,ptactvo)
Otroci patřili k poslední vrstvě mayské hierarchie.Otrokem se mohl stát člověk narozením nebo trestem za krádeš i jako váleční zajatec.Např. když byl zloděj dopaden osobou kterou chtěl okrást, musel mu sloužit až do smrti nebo nahradit hodnotu věci kterou chtěl ukrást. Automaticky se stávali otroky váleční zajatci.
Prostí máyové chtěli být také krásní.
Za vrchol krásy v té době se považovala protáhlá hlava. Toho se dosahovalo tím , že novorozenatům dali hlavu mezi dvě destičky a tak ji zdeformovali do protáhlé podoby.Tento ukon trval řadu dní. Za krásné považovali šilhání.Matky pověsily dětem na vlasy dvě kuličky a tim dosáhly šilhání. Rty ,uši a nosní přepážky si probodávali a dávali si do nich ozdoby.Muži si oblékali bederní pás ozdobený péry. Ženy nosily sukně , které byly vytvořeny tak , že dokonale zakrývaly intimní místa. Na hlavě nosily bavlněný šátek.Jejich obuv byly sandály vyrobené z jelení kůže .
Barvili si tělo podle společenských vrstev.Např.valečníci se barvili černě a červeně, kněží modře, zajatce označovali černými a bilými pruhy.
Mayove prováděli krvelačné obřady.Tyto obřady byly často spojovány s bohem deště, tito obřady byly často vyobrazeny na freskách např. Chichin Itza.
Podle starých máyů byl stvořitelem světa Hunab Ku tento bůh stvořil lidstvo z kukuřice. Věřilli že svět byl několikrát zničen potopou. Měli představu že svět má 13 nebes a 9 podsvětí .
Uctívali bohy např. bůh deště se nazýval Chac byl znazornován s dlouhým nosema dvěma zkroucenými tesáky. Tento bůh byl pro prostého maye velice duležitý .Další s důležitých bohu byl buh kukuřice .Měli i další božstva např. Ach Puch- bůh smrti ,Ixtab bylo ženské božstvo sebevraždy.
Máyové měli velice propracované kalendáře.První se nazýval Tzolkin a druhý Haab.
Tzolkin měl 260 dní a používal se pro nábožeské a rituální obřady. Haab se používal pro každodenní život a měl 365 dní 18 měsíců. Každý měsíc měl 20 dnů , pouze 19 měsíc měl 5 dnů proto neměly přestupní rok .
To bylo něco málo o máyské kultuře. Je záhadou jak tato kultůra zanikla. Předpokládá se že zemetřesením, nebo velkými požáry, které donutily máye odejít neznámo kam . Po této kůltuře nastupuje další velká kultůra a to je Aztécká