Hanza - Německý hanzovní spolek

HANZA - NĚMECKÝ HANZOVNÍ SPOLEK

1. Vznik hanzy
2. Změna ve struktuře hanzy
3. Hansetag
4. Významná hanzovní města a jejich podoba
5. Obchody hanzy a prostředky používané při obchodech
6. Nepřátelé hanzy
7. Úpadek a zánik hanzy

1. Vznik hanzy

První stopy hanzovní organizace lze nalézt v podobě regionálně ohraničených kupeckých spolkù v Anglii v 11. století. Rozhodující impuls však vzešel z baltského prostoru, kde se kolem roku 1160 ustavilo společenství vestfálských, saských a lübeckých dálkových kupců, kteří pravidelně obchodovali s baltským ostrovem Gotlandem.Toto sdružení zastupovalo své členy vůči cizím mocnostem jako samostatná právní osoba a mìlo i vlastní pečeť. Hanza zastupovala sice jen obchodní zájmy, ale dokázala se prosadit i vojensky. Hospodářskou základnu hanzy tvořila zejména německá města na baltském pobřeží, která vznikla v průběhu východní kolonizace - Lübeck 1143/59, Riga 1201, Dorpat 1224, Rostock 1218/62, Wismar 1228, Reval 1230, Stralsund 1234, Gdaňsk 1238, společně se staršími městy na pobřeží Severního moře a s německou osadou Visby na Gotlandu. Hanza brzy získala rozhodující podíl na tamním obchodě díky kvalitnější obchodní koncepci, která zahrnovala pozemský i námořní obchod s příslušnou specializací jednak na námořní dopravu, jednak na kupecké obchodní podnikání. Organizační páteř obchodního impéria tvořily obchodní osady=kontory, velkoryse provilegované místní vrchností, na východě v ruském Novgorodu u Ilmenského jezera, na severu v norském Bergenu a na západě v Bruggách a Londýně.

2. Změna ve struktuře hanzy

Na konci 13. století došlo ke změně ve struktuře hanzy, kdy mocně se rozvíjející říšské město Lübeck vytlačilo Gotlandské společenství z dosavadní pozice a vystupovalo od té doby samo jako vůdce hanzy, čímž začal dlouhý proces proměny. Během této proměny jednotlivá města stále více přebírala roli kupců, až se kolem poloviny 14. století z kupecké hanzy stalo spojení hanzovních měst. Do hanzy vstoupilo velké množství měst, převážně německých měst, ale také pobaltských přístavů včetně tak vzdálených míst jako jsou Visby, Riga a Tallin. Spolek úplně kontroloval obchod od Pobaltí na východě až po Anglii na západě. Hanzovní města patřila tedy k nejbohatším v Evropě a vzkvétala v nich řemesla a umění. Roku 1356 byl spolek označen jako “Německá hanza”. Počet členů hanzy neustále rostl. Kolem roku 1400 v ní bylo asi 200 měst, proto se rozdělila na “čtvrti” - vendeskou se sídlem v Lübecku, vestfálskou s centrem v Kolíně nad Rýnem, saskou se sídlem v Braunschweig a prusko-livornskou se sídlem v Gdaňsku.

3. Hansetag

Nejvyšší instancí hanzy bylo shromáždění všech členů=Hansetag. Toto shromáždění bylo svoláváno nepravidelně a byla na nìm vydávána rozhodnutí o bojkotu zboží nebo o vyloučení jednotlivých členů. Svoláváno bylo většinou do největšího hanzovního města Lübeck.

4. Významná hanzovní města a jejich podoba

Mezi významná hanzovní města patřila - Lübeck, Gdaňsk, Brémy, Kolín nad Rýnem, Braunschweig, Hamburk, Novgorod a další. Dalšími hanzovními městy byla napø.: Greifswald, Lüneburg, Stendal, Magdeburg, Brunšvik, Helmštedt, Dortmund, Essen a mnoho dalších. Ve významných hanzovních městech se nejdůležitější budovy stavìly kolem tržištì a podél ulic směřujících k přístavu. Hanzovní města obepínaly a chránily masivní hradby. Hlavní dómy ve městech hanzy byly zasvěceny buď Panně Marii nebo sv. Mikuláši, obytné štítové domy s vyznačovaly úzkými průčelími a typickými portály. Panoramatu přístavních čtvrtí vévodily sýpky, skladištì a řady jeřábů. Na náměstí se tyčila radnice s víceúčelovými interiéry a neméně velkolepými hodovními síněmi a tanečními sály.

5. Obchody hanzy a prostředky používané při obchodech

Hanza obchodovala se vším, co příroda či řemeslná výroba poskytovaly - s voskem a kožešinami z Ruska, s obilím a dřevem z Polska, s jantarem z území Německého řádu, s koňmi z Dánska, se stříbrem z německého Středohoří, se solí z okolí Lünebergu, s vlnou z Anglie. V období pùstu se obchodovalo ve velkém se slanečky a sušenými rybami ze Švédska a Norska. Nejdůležitějším dopravním prostředkem hanzy byla bachratá, 20 metrù dlouhá a 7 metrù široka loď kogga, jejíž posádka čítala 25 mužů a jež unesla 200 tun nákladu. V hanzovních městech se používaly dřevěné jeřáby s otáčivými rameny, které se používaly k nakládce a vykládce zboží. Jeden se dochoval v Lüneburgu. Zboží do skladišť se převáželo v přístavních člunech, kterým se říkalo Leichter.

6. Nepřátelé hanzy

Hlavním a nejvážnějším protivníkem hanzy byli piráti, z nichž nejznámějším byl Klaus Störtebeker. Dalším protivníkem bylo Dánsko, se kterým došlo ve 14. století k vojenskému konfliktu, ve kterém uspěla a roku 1370 byl s Dánskem uzavřen ve Stralsundu uzavřen mír.

7. Úpadek a zánik hanzy

V 15. století postupně získává ekonomickou převahu nizozemská a anglická výroba a obchod, čímž je signalizován úpadek hanzy, ke kterému postupně přispívá i vznik nových státù. Členové hanzy postupně ztratili svá městská privilegia, faktorie v zahraničí byly uzavřeny, poklesl výnosný lov sleďů. Roku 1494 došlo ke zrušení kontoru v Novgorodu a v roce 1603 k uzavření obchodní osady ve Stalhofu v Londýně. Fakticky to znamenalo konec hanzy jako hospodářské mocnosti. Nominálně však hanza existovala ještě několik desetiletí, přetrvala období Třicetileté války, která hanze zasadila smrtící ránu a roku 1669 se konal poslední Hansetag v Lübecku, kterého se účastnilo již jen 8 měst.