Po stopách Napoleona

Poznávací zájezd: Po stopách Napoleona

Další informace jsou věnovány k hlavním bodům naší výpravy spojené s Napoleonem.

Paříž(Notre-Dame)(1799-1804)-Navštívíme hlavní město Francie, město Paříž, kde byl v roce 1799 jmenován Napoleon prvním konzulem, v roce 1804 se pak sám korunoval v katedrále Notre-Dame francouzským císařem.

Trafalgar(1805)- Navštívíme Britské ostrov, kde si připomeneme námořní bitvu mezi Anglií a Francií se Španělskem, kde pod vedením kapitána Nelsona zvítězilo Spojené království. Navštívíme zde muzeum, připomínaje tuto bitvu.

Slavkov(1805)- Bitva u Slavkova proběhla 2. prosince 1805 poblíž Slavkova u Brna. Stáli proti sobě francouzský císař Napoleon Bonaparte a ruský car Alexandr I. spolu s římským císařem Františkem I. Bitvu vyhrál Napoleon, který ji až do konce svého života považoval za své nejskvělejší vítězství. Napoleonovo vítězství vedlo k podepsání tzv. Prešpurského míru a zrušení Svaté říše římské.

Tylže(1807)- Když se Napoleon a car Alexandr setkali u Tylže, ruský vladař nejenže přistoupil na mír, ale udělal nečekaný obrat a stal se francouzským spojencem.

Moskva, Borodina(1812)- Bez vyhlášení války, překročila 24. 6. 1812 francouzská armáda řeku Němen a vtrhla do Ruska. Napoleon se snažil rychle dobýt korunovační město Moskvu a věřil, že jeho tzv. Velká armáda se 610 tisíci vojáky nebude mít problémy s podstatně slabší ruskou armádou. Napoleon však podcenil přísun zásob a munice, armáda tak měla značné problémy. Vrchním velitelem ruské armády byl Michal Kutuzov. V bitvě u Borodina (7. září 1812) utrpěla francouzská armáda velké ztráty. Ruská armáda, aby předešla zničení, opustila Moskvu. Také obyvatelé město opustili. Když Napoleon 14. září 1812 vtáhl do carské metropole, nalezl město obrácené v trosky a popel. Ruský car odmítl uzavřít mír. Původní záměr Napoleona přezimovat v Moskvě se neuskutečnil. Armáda proto opustila 19. října 1812 Moskvu a dala se na ústup. Při přechodu přes řeku Berezinu 28. 11. 1812 utrpěla francouzská armáda další značné ztráty. Takto zdecimovanou armádu Napoleon opustil a vrátil se do Paříže.

Lipsko(1813)- Pruský král Vilém III. vyhlásil válku Francii. Na jeho stranu se postavili spojenci. Nejdříve Rusko a Rakousko, později Švédsko, Anglie a Bavorsko. Došlo k jedné z největších bitev v dějinách – bitvě u Lipska.
Na spojenecké straně bojovalo kolem 350 tisíc vojáků, na francouzské asi 200 tisíc. Ztráty byly na obou stranách značné. Padlo celkem 137 tisíc vojáků. Spojenci zvítězili díky početní převaze, kromě toho k nim přeběhly Napoleonovy saské a württemberské pomocné sbory. Napoleon po prohrané bitvě pronásledován Prusy a Rusy, opustil Lipsko a ustoupil k Rýnu. Důsledkem bitvy byl rozpad Rýnského spolku (založen Napoleonem r. 1806), do Holandska se vrátil Vilém VI., ve Španělsku nastoupil opět na trůn Ferdinand VII.

Waterloo(1815)- Císař Napoleon se vrátil do Paříže z vyhnanství poté, co se 1. března vylodil nedaleko Cannes s tisíci příznivci a čtyřmi děly. Ludvík XVIII. poslal proti Napoleonovi vojenské jednotky. Ty však přeběhly k císaři a královský dvůr uprchl do Gentu. Nastalo období stodenní vlády Napoleona I. Bonaparta. V první bitvě 16. června 1815 u Ligny porazil Napoleon Prusy. Potom se 17. června obrátil proti britskému vojsku. Následující den 18. června došlo k bitvě u Waterloo mezi Francií a spojeneckými vojsky Británie a Pruska. Porážka zmařila obnovení Napoleonovy vlády a tak 22. června 1815 byl císař nucen abdikovat podruhé. Spojenci pak na podzim 1815 uzavřeli s Francií druhý Pařížský mír.

Sv.Helena(1815-21)- Napoleona odvezli Britové do vyhnanství na ostrov Svatá Helena v jižním Atlantiku. Tento ostrov se stal jeho posledním útočištěm. Napoleon již ostrov neopustil a 5. května 1821 zde zemřel.