Džoserova pyramida

Džoserova pyramida

V Egyptě nalezneme mnoho krasných a monumentálních staveb. Krasné jsou chrámy, ale také pyramidy. Egyptské pyramidy patřily k největším divům starého světa. Nejstarší pyramida se nazývá Džoserova. Džoser ( asi 2667-2648 př.n.l.) byl pokládan za velice moudrého a zbožného vládce. Jeho vláda se zasloužila o rozkvět celého Egypta, jak na poli obchodního styku, tak také o využití nerostného bohatství v Egyptě. Džoser postavil svou hrobku – pyramidu v oblasti Sakarra. Nebyla to určitě náhoda, poblíž Sakarry se totiž nalézaly vápencové lomy, které byly nutné pro stavbu této pyramidy. Jeho pyramida je stará 4500 let. Její stavitel se jmenoval Imhotep. Byl to vezír a byl také vynálezcem kamenné architektury. V pozdější době byl Imhotep považován za syna boha Ptaha ( Bůh řemesel). Džoserova pyramida měla šest etap, byla vysoká 60 m a zaujímala plochu 140 x 118 m. Pohřební komora byla 3 metry dlouhá a přes 1,5 metru široká. Ve stropě měla tato komora otvor široký 1 metr. Badatelé pochybují, jestli vůbec komora obsahovala sarkofak. V pyramidě byla další komora, která pravděpodobně sloužila jako pohřební. Nad touto komorou je takzvaný manevrovací prostor, který sloužil kněžím jako obřadní. Po skončení obřadu byla pohřební komora uzavřena víkem o váze 3 tuny. Přístupové šachty vyplnili štěrkem. Tyto chodby narušili až vykradači hrobek, ti se nezastavili před ničím. Používali hlavně trhaviny, které poničily stavbu. Kolem pyramidy je mnoho staveb, hlavně zádušní chrámy.
Džoserovo mumifikované tělo se nikdy nenašlo, přesto se v pyramidě našly lidské pozůstatky. Jeho celé tělo se nenávratně ztratilo. Našlo se jen nabalzamované levé chodidlo, kus paže a ramene, tyto pozůstatky byly sice nalezeny v Džoserově pyramidě, ale nemusí patřit tomuto vládci.