Prusko-Rakouská válka 1866

Necelých 7 km od Hradce Králové směrem na Hořice se nachází areál bojiště na Chlumu, kde se 3. července 1866 střetla pruská a rakouská vojska v rozhodující bitvě o nadvládu ve střední Evropě. Bitva u Hradce Králové, u Sadové či na Chlumu - všechny tři názvy připomínají nekrvavější událost 19. století v Evropě.
Po skončení napoleonských válek se rozhodovala o budoucím uspořádání Evropy na Vídeňském kongresu ruku 1814. Mimo jiné nedošlo k obnovení Svaté říš římské ( která oficiálně zanikla roku 1804 ) , ale k jakési náhražce v podobě Německého spolku. Jeho členy byla všechna německá království. Patřilo do něj i Rakousko, jemuž příslušelo předsednictví.
V roce 1862 se stal kancléřem pruské politiky Bismarck. Rozhodl se vytlačit Rakousko z Německého spolku a převzít jeho vedoucí roli. Bylo jasné, že se rakouský císař svého postavení ve Spolku dobrovolně nevzdá a spor se bude řešit na válečném poli.
Nebezpečná roztržka měla být vyřešena na Frankfurtském sněmu 14. června 1866. Namísto smíru došlo k rozporu, ve kterém se členové spolu rozdělili na dvě strany. Většina německých států stála na straně Rakouska, ale vojensky v bojích na našem území, se mu postavilo po bok pouze Sasko.
Zahájení operací: Válka v roce 1866 byla prvou válkou, v níž obě strany použily k nástupu do výchozích postavení dopravy po železnici. Podle odhadů obou stran bylo možno očekávat, že někde 28. června bude na Jizeře stát asi 60 tisíc Rakušanů proti přibližně 139 tisícům pruských vojáků, zatímco ze Slezska postupující druhá pruská armáda, asi o 175 tisíc mužů hlavní rakouské armády, přesunující se z Moravy do Čech.
Bitva u Hradce Králové: 3. července v 6.00 hodin ráno zahájila pruská armáda postup k Bystřici a zatlačovala rakouské a saské přední stráže vysunuté přes tuto říčku. Krátce na to zahájila palbu děla. Dbalo se na to, aby boj byl veden především dělostřeleckou palbou a nedovolili zbytečné bodákové útoky.
Bylo poledne. 1. pruská armáda již několik hodin bojovala, aniž dosáhla více než nevelkých terénní zisk. Zato však byly dobře patrny účinky rakouského dělostřelectva, jehož granáty dopadaly až k místům, kde velel král se svým štábem. Rakouský útok provedený kolem šestnácté hodiny narazil na velké sily nepřítele. Za 20 minut ztratil I. sbor na deset tisíc mužů, přibližně polovinu svého stavu , na mrtvých, raněných a zajatých. Místo, kterým byl veden hlavní směr útoku, bylo později nazváno „ Úvozem mrtvých“.
Ústup: Mezi 16. a 17. hodinou vydal Benedek rozkaz k ústupu. Nastala poslední fáze bitvy. Pruské vedení rozpoznalo, že nepřítel počíná vyklizovat svá postavení a je tudíž vhodná chvíle dovršení vítězství energického pronásledování.
Bitva u Hradce Králové vytvořila zcela novou situaci a vynutila si proto na obou stranách nová diplomatická rozhodnutí. Rakušané okamžitě 4. července nabídli Prusům uzavření příměří, které bylo odmítnuto.
Nešťastný rakouský vojevůdce Benedek byl po prohrané válce postaven před soud, ale na příkaz císaře bylo řízení zastaveno. Byl penzionován a zbytek života strávil ve Štýrském Hradci.


ČEST PAMÁTCE VŠECH PADLÝCH BOJOVNÍKŮ