Středověké město

Ve středověku vznikala na přírodních místech nová města: na křižovatkách cest, v sousedství klášterů nebo šlechtických sídel, rozrůstala se starší hradiště nebo vsi
byla ukládána panovníky tzv. na "zeleném drnu"(založená na zcela novém místě, kde ještě žádná osada nebyla.

Postupně docházelo k rozvrstvení společnosti :
- vrstva urozených - šlechta - se vymanila ze závislosti na panovníkovi a do jejího vlastnictví přešla většina půdy i s poddanými:
Středisky správy šlechtických panství se stávaly hrady ( od nich se odvozovaly názvy rodů)

Panovníkova práva se omezila na jeho vlastní obřady a královská města. V Čechách založily mnoho měst Přemyslovští králové - Č.Budějovice, Kutná Hora, Jihlava.

Česká královská města byla řízená volenou samosprávou - Městskou radu tvořily volení konšelé.


Město - jeho části a důležité stavby
- opevněno hradbami - vstup pouze branami (u některých padací mosty)
- na náměstí radnice a v blízkosti tržište
- domy v obytných čtvrtí
- kláštery, kostely, synagogy
- ghetto - čtvrt obydlená Židy

Ve středověkých městech žili dvě skupiny lidí:
a)Plnoprávní např.: řemeslniční mistři, majitelé domů a lodí, obchodníci
b)Neplnoprávní:např.:tovaryši, dělníci, služebniictvo a učni
(také žebráci a tuláci, kteří se nazývali chudina). V té době
přicházelo do Českých měst mnoho Němců, kteří v některých
městech tvořily většinu obyvatel. V Českých městech žili vedle
sebe Češi, Židi ,Němci, Italové a další.

S růstem měst se zvětšovala tzv. specializace řemesel - zaměření na úzký okruh výrobků. Nejvíce se vyráběly boty, oděvy a předměty z kovů, které se prodávaly na trzích na náměstí. Podle druhů se řemesla dělila do cechů.

Panovníci udělovali městům výsady tzv.:PRIVILEGIA - týkala se
podnikání a správy města (právo várečné /pivo/, vybírání cla /poplatek za zboží /, konání trhů, právo hrdlení /mučení,.../, budování hradeb

Nejskvělejším dědictvím, které nám středověk zanechal, jsou umělecké stavby gotického slohu - dodneška se dochovaly katedrály a hrady.