Katolická reformace a baroko - vliv barokní kultury na utváření české krajiny a formování českého národa

Baroko

Základy Baroka jsou, dalo by se říci, geneticky převzaty z Renesančního umění, protože Baroko je rozšíření a domýšlení všech Renesančních tendencí.
Baroko, sloh jako takový, významně zasáhl do utváření české architektury. V České republice se objevilo počátkem 17. století z Itálie. I přesto, že je překlad tohoto termínu zcela rozdílný, podle všeobecného mínění pochází s portugalského Baroco - komplikovaný a z francouzského Baruque - vlnitý, zakřivený. Baroko, jelikož mělo své "ramena daleko rozhozené" nezasahovalo jen do architektury, ale například i do výtvarného umění, literatury, hudby i divadla. Po Baroku se v Evropě už nikdy neobjevil žádný univerzální umělecký styl.
Všechny Barokní stavby, ať už kostely, nebo měšťanské domy, byly bohatě zdobeny. Tento styl měl totiž výrazně zapůsobit na věřící křesťany svou nádherou, oproti Husitům a Luteránům, kteří se snažili být co nejvíce skromní, aby je v kostele nic nerozptylovalo od modliteb k Bohu.

Barokní Architektura a její znaky

Naše první barokní stavba (Matiášova Brána na Pražském hradě) byla postavena roku 1612 v Praze. Baroko navázalo na renesanční principy a více je rozvinulo. Objevovali se tu typy staveb, jako sakrální stavby, zámky, paláce a městské domy. Tyto stavby byly postaveny na základě tradičních stavebních prvků, ale měli nové a plnější tvary (Mnohoúhelníkové a hvězdicové tvary – př. Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře).
Nejdůležitější znak Barokních staveb je osová souměrnost, často stavěná ve tvaru elipsy (např. náměstí Baziliky sv. Petra ve Vatikánu).
Dalšími a neméně důležitými znaky jsou např. nepravidelná okna a nádherně zdobené portály, zvláštní zakulacené střechy věží a typickým prvkem jsou kuželky (latinsky balustry), které se používali pro ozdobení kamenných "zábradlí" u balkónů nebo schodiště.

Nejvýznamnější představitelé Barokního umění

Významným architektem této doby byl geometrický a umělecký génius Gian Lorenzo Bernini. Jako své nejslavnější dílo navrhnul celé náměstí Baziliky sv. Petra ve Vatikánu!
Další příklad dobového architekta může být uveden např. Jan Blažej Santini Eichel - Chlumec nad Cidlinou – zámek Karlova Koruna, Kryštof Diezenhofer – Malá strana kostel sv.Mikuláše a Johann Bernahr Fischer z Erlachu – Vídeň – Schonbrunn