Cheopsova pyramida

Cheopsova pyramida

Cheopsova pyramida stojí na konci pouště západně od Nilu a postavil ji faraón Chufew (2590 až 2568 př. Kr.). Řecká forma jeho jména zní Cheops. Dva králové z pozdější dynastie, Chefrén a Mykerinos, zřídili zcela blízko další pyramidy. Tyto tři pyramidy dohromady tvoří pravděpodobně jeden z nejznámějších stavebních komplexů na světě, který po staletí fascinuje a je pozorován s posvátnou úctou.

Posvátná úcta je oprávněná. Cheopsova pyramida je 138 metrů vysoká (původní výška byla dokonce 147 metrů) a byla postavena z více než dvouapůlmiliónu vápencových kvádrů, které průměrně váží dvě a půl tuny a pocházejí z nedalekého kamenolomu. Těžká stavba celkem vážící přes šest miliónů tun mohla být vybudována jen s pomocí ramp, soustav pák, válců a saní tažených voly.

Přes tyto primitivní podmínky se postupovalo při konstrukci pyramidy s enormní, těžko dosažitelnou přesností. Stojí na uměle vytvořené rovině, jejíž horizontální odchylka je menší než dva centimetry. Půdorys pyramidy je čtvercový s délkou strany 227,50 metrů. Čtyři strany má s nepatrnou odchylkou orientovány na sever, jih, západ a východ. Není známo, proč tato perfektnost byla tak důležitá, ale zjevně byla. Nikdo nemůže vysvětlit, proč byla tato pyramida vůbec postavena.

Podle jedné teorie měla být náhrobkem faraónovým. To by mohlo souhlasit. Podivné je jen to, že v této ani v jiných pyramidách nikdy nebyla nalezena žádná těla zemřelých. Když v 9. století po Kr. vstoupila do Cheopsovy pyramidy oficiální delegace a za největších obtíží prozkoumala královu hrobku, našla velkou kamennou rakev prázdnou, aniž na ní byly známky předchozího porušení.

Od 18 metrů vysokého vchodu na severní straně se lze schýleně dostat nízkou, úzkou chodbou k Velké galerii, která má délku 46,6 metrů. Vede ke králově hrobce. Ta je 42,7 metrů nad zemí a skrývá prázdnou žulovou rakev. V pyramidě jsou dvě další prázdné místnosti a mimo ně byl v roce 1954 nalezen v dlouhé jámě člun z cedrového dřeva o délce 43,6 metrů. Byl částečně rozložen a dnes je vystaven v muzeu Solar-Barque u pyramid. V blízkostí byly zřejmě spáleny další čluny. Byly pravděpodobně určeny pro cestu mrtvého panovníka do nového života.
Ve vzdálenosti asi 160 metrů od Cheopsovy pyramidy se tyčí Chefrénova pyramida. Je vysoká 136,60 metrů a má délku strany 210,50 metrů. Na špičce je ještě vidět zbytek původního povrchu.

Nejmenší Mykerinosova pyramida leží 200 metrů od Chefrénovy pyramidy. Je 62 metrů vysoká a délka její strany činí 108 metrů.
Vedle Cheopsovy pyramidy je jistě na celém světě nejznámějším egyptským monumentem sfinga, která pozorně střeží město mrtvých.
Tyto tři pyramidy jsou součástí komplexu, který obsahuje několik chrámů, menší pyramidy a hroby kněží a úředníků. Menší, jižněji situované pyramidy byly pravděpodobně určeny pro ženy králů a jsou nedostavěné.

Záhada sfingy
Sfinga byla vždy symbolem tajemství a hádanek. Postavil ji faraón Chefrén a pravděpodobně její hlava je jeho portrétem. V poměru k obrovským pyramidám, které se za ní tyčí, působí jako kočička, představuje ale ve skutečnosti ležícího lva s lidskou hlavou. Sfinga byla zhotovena z úlomku skály a je 21 metrů vysoká a 74 metrů dlouhá. Na nejširším místě měří její obličej 4,20 metrů. Pravděpodobně byla sfinga strážcem města mrtvých, které za ní leží. Nos se jí však částečně odlomil a vousy ztratila úplně. Původně byla zřejmě pokrytá sádrou a pomalována.
Před ní je místo, k němuž se váže pozoruhodný příběh faraóna Thutmose IV. z 15. století př. Kr. Odpočíval ve stínu sfingy po lovu gazel. Usnul a zdálo se mu, že vstoupil na egyptský trůn poté, co sochu vysvobodil z písku. To také učinil a dostal trůn, jak mu bylo předpověděno.