Dějiny starověké Číny

Dějiny starověké Číny
V 2. pol. 3. tisíciletí př.n.l. se v Číně šířila neolitická kultura s malovanou keramikou. Lidé se usazovali v úrodných oblastech blízko řek. Zabývali se pěstováním obilí a chovem dobytka. Z přelomu 3. a 2. tisíciletí př.n.l. pochází černá keramika, vyráběná již na hrnčířském kruhu.
Z 18. – 11. stol. př.n.l. pochází první doložená čínská dynastie Šang, pro kterou se později vžilo označení Jin. V 11. – 8. stol.př.n.l. se do popředí dostala dynastie Čou. O těchto dynastiích není mnoho zpráv, nelze je nijak zvlášť dokumentovat. Jedinými památkami jsou věštírny a nápisy na želvích krunýřích a kostech zvířat, což jsou především odpovědi věštíren na dotazy vládců.
V 7. – 5. stol.př.n.l. nastává rozmach čínského života. Rozvíjela se řemeslná výroba, vzrůstal význam obchodu a byly raženy mince. V 6. a 5. stol.př.n.l. vznikala v Číně učení, která spojovala náboženské představy s racionálním myšlením. Nejznámější z nich založil Konfucius – konfuciánství. Kladl důraz na mravní vlastnosti člověka a zvláště vládnoucích osobností. Za hl. kategorii považoval šlechetnost, ušlechtilost lidské osobnosti a jejího jednání – to byly hodnoty, které měly vést ke spasení.
Období 5. – 3. stol.př.n.l. se označuje jako doba válčících států. Železné nástroje nahradily výrobky z mědi a bronzu. Značného rozmachu dosáhla textilní produkce, zejména výroba hedvábí. Z bojů mezi válčícími státy vyšel vítězně západočínský stát Čchin. Jeho panovník má také ve svém jméně název tohoto státu (Čchin Š´Chuang-ti 246 - 210). V této době je vybudována velmi mocná a velká říše, která přinesla zajímavé civilizační prvky: svými hranicemi sahala až k Vietnamu, byly provedeny změny ve státní správě (místo aristokracie byli dosazováni noví úředníci), sjednocení měr a vah. Byla vybudována velká čínská zeď, která měří 4000 km, dosahuje výšky 6 – 10 m. Byla postavena proti nájezdům kmenů, ale tím zároveň Čínu izolovala od okolního světa.
V letech 206 př.n.l. – 220 n.l. přichází poslední údobí, kdy vládne dynastie Chan. Její vláda je krátce přerušena na počátku nového věku (starý Chan). Došlo k připojení části Koreje. Státní idejí se stal konfucianismus. Byla vytvořena „velká hedvábná cesta“ spojující Čínu s helénistickými státy. Byla to tepna obchodu mezi Evropou a Asií až do dob seldžuckých Turků. Vývoj Chan je přerušen v letech 9 – 23 n.l., kdy se palácovým převratem dostal k moci Wang Mang. Po jeho odchodu z vedoucího postavení v Číně nastávají dějiny mladšího Chan, které končí kolem r. 220 n.l. Byla to doba rozkvětu – rozmach astronomie, zemědělství, medicíny. Velký význam měl vynález univerzální psací látky, papíru.
Za pozdního Chan se objevují sociální problémy, rostou konflikty – největším bylo povstání žlutých turbanů v letech 184 – 185 n.l.