Nejkrvavější bitvy, nad kterými zůstává rozum stát

Nejkrvavější bitvy, nad kterými zůstává rozum stát

Salamína
Kde: Řecký ostrov Salamína
Kdy: Říjen roku 480 před naším letopočtem
O co šlo: Peršané a Řekové spolu válčili už několik let. Pak perská chátra obsadila Akropolis a vypadalo to, že Řekové prohrají. Nakonec prohlásili, že se vzdají, když Peršané odplují se svým mohutným loďstvem pěti set lodí. Ti jim uvěřili a padli do léčky.
Následovala sedmihodinová krvavá bitva, kdy po sobě vojáci na vzájemně zahákovaných lodích vrhali oštěpy a všechno další, co jim přišlo pod ruku. Na obou stranách byly obrovské ztráty, moře kolem lodí bylo rudé a plné mrtvol. Perský král Xerxes pochopil, že jeho parta je na tom přece jen mnohem hůř, a zbaběle prchl.
Oběti: Řekové 40 lodí, Peršané 200-300 lodí

Kleidion
Kde: Soutěska Kleidion (dnešní Bulharsko)
Kdy: 29. 7. 1014
O co šlo: Zatímco my jsme ještě lezli na Říp a ženili se s ovcemi, Bulhaři císaře Samuela dokázali obsadit většinu jihovýchodní Evropy včetně Makedonie a Řecka. Jediný, kdo byl schopný se jim postavit, byl byzantský císař Basileios, který území dobytá Bulhary pomalu získával pro sebe a připravoval plán, jak je porazit úplně.
Rozhodující bitva se strhla u Kleidionu a Basileiovi chlapci s bulharským týmem vytřeli podlahu. Pochytali dvacet tisíc zajatců a z každé stovky jich devadesáti devíti vypíchli oči jako varování Samuelovi. Fungovalo to. Tvrdí se, že když Samuel spatřil zubožené zbytky své kdysi slavné armády, zemřel šokem.
Oběti: Na byzantské straně neznámý počet, oslepených Bulharů 14 000.

Konstantinopolis
Kde: Konstantinopolis, nynější Istanbul
Kdy: 6. 4. až 29. 5. 1453
O co šlo: Na hlavní město kdysi slavné Byzantské říše si už delší dobu brousili zuby Turci, kteří na své cestě ze Střední Asie dobyli vše, co jim stálo v cestě. Sultán Mehmet II. dal dohromady armádu 80 000 mužů, se kterými město obléhal a snažil se ho vyhladovět.
Pak začal útočit z moře i ze souše, ale úspěch mu zajistilo až tehdy největší existující dělo - každá koule vážila 500 kg. Teprve s jejich pomocí otevřel dosud nedobytné brány města. Byzantský císař Konstantin XI. zemřel při pokusu o protiútok, Mehmet II. slavnostně vstoupil do města a v katedrále svaté Sofie se pomodlil Alláhovi.
Oběti: Neexistují žádné záznamy.

Lepanto
Kde: Řecký ostrov Lepanto
Kdy: 7. 10. 1571
O co šlo: Bosse turecké říše Ali Pašu už omrzela Konstantinopolis a zatoužil po Kypru s jeho nádhernými prosluněnými písečnými plážemi, které byly už tehdy vyhlášeným místem pro nejlepší koupání a nevázaný sex.
To se ovšem nezdálo papeži Piu V., kterému se turecká rozpínavost vůbec nelíbila. Pius proti muslimským jednotkám spojil vojska papežského státu, Španělska, Malty, Janova a Benátek.
K dispozici měli asi 300 lodí, 50 000 mužů (30 000 bojovníků a 20 000 veslařů), a hlavně vyspělejší technologie. Tvrdé boje vyvrcholily v momentě, kdy se do sebe pustily vlajková loď Aliho Paši Alláh s katolickou vlajkovou lodí Real. Katolíci Real potopili a Turci se vzdali.
Oběti: Turci měli 15 000 až 20 000 mrtvých a přišli o více než 200 ze svých 266 lodí. V křesťanském družstvu zařvalo 7566 pravověrných.

Borodino
Kde: Borodino, asi 100 km západně od Moskvy
Kdy: 7. 9. 1812
O co šlo: Mrňavému vzteklému chlápkovi jménem Napoleon se podařilo nemožné - vytvořil z Francouzů pořádnou armádu, která byla schopná dobýt prakticky celou Evropu. Pro tažení do Ruska dal dohromady 614 000 mužů, bitvy u Borodina se jich zúčastnilo 130 000.
Domácí zaujali pozice na vysokém kopci a při dobývacích pokusech zmasakrovali tisíce Francouzů. Až poté Napoleona napadlo, že by bylo taktičtější ostřelovat je zdálky výkonnými děly, a podařilo se mu Rusy rozprášit.
Oběti: 30 000 zraněných nebo mrtvých Francouzů, 44 000 zraněných nebo mrtvých Rusů.

Paraguayská válka
Kde: Paraguay
Kdy: 1. 5. 1865-1870
O co šlo: Nejkrvavější válku v dějinách Jižní Ameriky si vymyslel vyšinutý paraguayský diktátor Francisco Lopez. V jednom ze svých záchvatů demence se rozhodl napadnout zároveň Argentinu a Brazílii. Paraguayská armáda čítala 50 000 mužů, jednu desetinu ozbrojených sil Argentiny a Brazílie.
Po pár krvavých bitvách, jejichž výsledek byl předem jasný, bylo paraguayské hlavní město Asunción dobyto a Lopez padl. Z původní půlmilionové populace poraženého státu přežilo 200 000 lidí, z toho pouze 30 000 mužů. Byla to zřejmě největší masová sebevražda všech dob.
Oběti: 300 000 Paraguayců

Verdun
Kde: Verdun ve Francii
Kdy: 21. 2. až 18. 12. 1916
O co šlo: Opevněné městečko, které leží asi 180 kilometrů jižně od Paříže, si vybral sebevědomý německý generál Von Falkenhayn jako místo, kde „rozpráší armádu francouzských žabožroutů“.
Francouzi se ovšem pod vedením budoucího kolaboranta generála Pétaina vzchopili a nečekaně statečně se bránili, přestože na ně Němci v rámci úvodního bombardování vypálili přes milion granátů.
Po téměř rok trvající bitvě zatlačili Francouzi Němce zpátky na původní linii fronty. Nejdelší remíza v dějinách válek stála 750 000 lidských životů.
Oběti: 400 000 Němců, 350 000 Francouzů

Stalingrad
Kde: Stalingrad
Kdy: září 1942 až 2. 2. 1943
O co šlo: Německá armáda byla hluboko na sovětském území a její prioritou bylo zmocnit se naftových polí v okolí Baku. Hitler nepochyboval, že jeho armáda kromě toho zvládne i útok na industriální Stalingrad. Tam ale Němci narazili na nečekaně houževnatý odpor. Museli tvrdě bojovat o každý dům.
Při velké ofenzivě v říjnu se Němci dostali do centra města, ale odpor obránců neustával. Dne 19. listopadu zahájil Žukov operaci Uranus, při které Sověti město obklíčili ze severu a jihu, a Němci se tak ocitli v kleštích. Generál Paulus se vzdal 2. února 1943. Bylo zajato asi 100 000 vojáků, pouze 6000 z nich se však vrátilo zpět do vlasti.
Oběti: Celkem 700 000-800 000

Hamburger Hill
Kde: Údolí A Shau, Jižní Vietnam
Kdy: 10.-20. 5. 1969
O co šlo: Jedna z nejkrvavějších a nejnesmyslnějších bitev vietnamské války trvala deset dní. Armády bojovaly o bezvýznamný kopec Dong Ap neboli kótu 937 asi kilometr od hranice s Laosem. Hned druhý den bitvy došlo k nepříjemnému omylu, kdy americké vrtulníky zahájily palbu do vlastních jednotek.
Dva vojáci byli zabiti a 35 jich bylo zraněno. Nepřítel mohl díky systému podzemních tunelů každou noc doplňovat posily a odvážet zraněné. Po devíti dnech krvavých bojů, kdy Američané na kopec vyházeli 450 tun bomb a 68 tun napalmu, s velkou slávou kopec obsadili a po pár dnech se zase stáhli, protože jeho strategický význam byl nulový.
Oběti: USA: 56 mrtvých, 420 zraněných, Vietnam: 630 mrtvých, nezjištěný počet zraněných.
(Roman Zelený, Esquire)