Hora Říp

Hora Říp

Hora Říp, když byla ještě holá.
ilustrace: Karel Liebscher (Čechy – Díl IV. Polabí, J. Otto, v Praze 1892)
Tradiční židlový pochod k Řípu.
foto: Vratislav Kadlec
Když rozkvetou orseje.
Říp před sto lety. Rotunda je ještě patrná, ale les ji již brzy zakryje.
Drobná krása na úbočích velké hory.
foto: Vratislav Kadlec
Výhled do kraje za břečťanem.
foto: Vratislav Kadlec Hora
Na vrcholu
Rotunda sv. Jiří
Fotogalerie
Vysloužilá sopka
Při pohledu na dnes utěšenou a poklidnou kupu, shlížející na smavý ten ráj, která by snad v někdejších čtenářích Malého prince mohla vyvolat otázku „Klobouk – nebo hroznýš, který spolkl slona?“ člověk rozhodně nemá pocit nebezpečí. Přitom by stačilo, aby praotec Čech přišel o pár milionů let dřív, a místo o mléku a medu by nejspíš mluvil o popílku a žhavé lávě. Není totiž žádným tajemstvím, že Říp je vyhaslá sopka, přesněji řečeno obnažený zbytek sopouchu. Stejně jako homole nedalekého Českého středohoří, i on už má nejlepší léta za sebou: naposledy si zasoptil ve třetihorách a toho, že by se ještě probudil, se bát nemusíme.

Kamení a kvítí
Pokud byste byli přesto nedůvěřiví a chtěli raději přesně vědět, co to máte pod nohama, když šlapete vzhůru k rotundě, vězte, že jde o nefelinitový čedič, který kromě olivínových zrnek obsahuje především nefelin, amfibol, leucit, augit, špetku noseanu a také magnetovec, který by kdysi zmátl nejednoho výletníka s buzolou, ovšem ve věku GPS navigace zůstává nepovšimnut ležet pod kořeny stromů.

Stromy dnes porůstají téměř celou horu, ale nebylo tomu tak vždy. Ještě v 19. století byl Říp téměř holý. A mnohé z vás možná udiví, že ochránci přírody si dnes cení především zbytků teplomilných stepních trav a květeny, která přežívá na místech, jež neobsadil les.

Jak Říp ke jménu přišel
Někoho by ovšem možná víc zajímalo, kde hora přišla ke svému jménu. Etymologické dohady starších kronikářů, kteří se domnívali, že se ve slově Říp zrcadlí slovo zřít a někdejší počin praotce Čecha, který z vrcholku zřel zemi zaslíbenou, můžeme celkem bez rizika odhodit do říše pohádek. Jméno Říp je podle všeho odvozené ze starogermánského slova „rip“, které znamená zcela obyčejně horu. Přejímání názvů od původních obyvatel byla ostatně na úsvitu slovanského osídlení zcela běžná praxe a leckterý čtenář by byl překvapen, kolik názvů našich řek původně znamenalo jednoduše řeka. O tom, zda jméno Říp nějak souvisí s Horami rhifajskými, které do střední Evropy klade starověký zeměpisec Ptolemaios, se můžeme jedině dohadovat, nicméně šlo nejspíš o podobný problém: tedy záměnu obecného názvu v cizím jazyce za vlastní jméno pohoří.

Výška, délka a šířka
Pro ty, kteří si zvláště potrpí na exaktní data, ještě pár čísel:

Vrchol hory Říp se týčí 455,5 metrů nad mořem,
zhruba 306 metrů nad hladinou Labe (ovšem podle toho, kolik je vody), přibližně 200 metrů nad úrovní okolních polí
a nachází se na 14° 17' 22.25" východní délky a 50° 23' 10.71" severní šířky.