rozdíl mezi fimem a rozhlasem

Film a rozhlas za 1. republiky

Rozhlas

První rozhlasový pořad se uskutečnil v USA v prosince roku 1906. První rozhlasový přenos proběhl roku 1910 z Metropolitní opery v New Yorku. V Evropě tento okamžik nastal před 1. světovou válkou. V ČR začal vysílat Radiožurnal v květnu 1923. Nejdříve se vysílaly zprávy a věci z politického a světového dění pouze v určitou dobu. Vysílání začínalo a končilo vážnou hudbou. K rozvoji rozhlasového vysílání došlo v USA ve 30. letech 20. století v Evropě až po 2. světové válce. Jak důležitým médiem pro lidi rozhlas byl nám dokazuje Pražské povstání 5. 5. 1945, kdy nejkrutější bitva byla svedena o rozhlas. Tehdy český rozhlas vyzval lidi, aby šli bránit český rozhlas a oni poslechli výzvy, i když jich tam hodně padlo.

Film

Koncem 19. století se začal rozvíjet film jako kulturní a společenský druh umění. První veřejné promítání 28. 12. 1895. Po roce 1910 došlo k rozšíření filmu. Vytvořily se základní okruhy filmu: hraný, dokumentární, animovaný. Zpočátku byl film pouze němý. Přelom nastal až ve 20. letech 20. století. kdy byl zaveden zvukový film. V ČR se datuje začátek historie filmu 15. 7. 1896 projekcí Lumiérova kinematografu v Karlových Varech. Na Výstavě architektury a inženýrství v Praze 19.7.1898 byl představen Český kinematograf arch. Jana Kříženeckého. Prvním hercem byl kabaretní písničkář Josef Šváb – Malostranský. Viktor Ponrepo zakládá roku 1907 v Praze první stálé kino. 1910-1914 jsou v ČR zakládány první české filmové výrobny – Kinofa, Illusion, ASUM. Jsou točeny filmy zpravodajské, cestopisné, populárně-vědecké, veselohry. Vážné filmy jsou točeny ojediněle. 1921 první slovenský celovečerní film – „ Jánošík“. V letech 1923-1924 dochází ke krizi českého filmu. Divácky nejúspěšnější je film „Vdavky Nanynky Kulichovy“. Vrcholem českého němého filmu jsou „Batalion“ (natočený 1927) a „Takový je život“ (1929). První celovečerní zvukový film se promítal v Lucerně 13.8.1929. Byl to film USA „ Loď komediantů“. Roku 1930 byly uvedeny první české zvukové filmy: „Tonka Šibenice“, „Když struny lkají“, „ C. a k. polní maršálek“. V posledním filmu hrál Vlasta Burian – komik evropského formátu, též zvaný král komiků, který bavil lidi za První republiky a baví i dnešní generaci. Roku 1933 byl zahájen provoz v moderních ateliérech na Barandově. V roce 1938 získal v Benátkách Zlatý pohár film „Cech panen kutnohorských“, který režíroval O. Vávra. Přínos pro český film měly i veselohry Jiřího Voskovce a Jana Wericha: „Pudr a benzín“, „Peníze pro život“, „Hej rup“, „Svět patří nám“. Režisérem intelektuálních veseloher byl M. Frič. Za okupace se točily filmy s národním laděním podle literárních předloh např. Babička, Pohádka máje, Městečko na dlani.
Herci té doby jsou: T. Pištěk, A. Nedošínská, O. Nový, V. Burian, V. Ferbasová, H. Vítová, H. Haas, A. Mandlová, atd.