VIKINGOVÉ

Vikingové napadali Západofranskou říši (Francie) už od počátku devátého století. Na přelomu roku 885 a 886 zaútočili Vikingové dokonce na Paříž, ale byli odraženi. Roku 911 uzavřel vikingský náčelník Rollo s francouzským králem Prosťáčkem (Charles Simplex) smlouvu, podle níž se Normani, jak se tehdy Vikingům říkalo, směli usazovat na území dnešní Normandie. Odtud také její název. V roce 1066 zde začali svou úspěšnou invazi do Británie.
Norští Vikingové byli největšími cestovateli. Už na počátku devátého století osídlili skotské ostrovy.Později začali zakládat osady v Irsku (kolem roku 836). V roce 872 se velká skupina nespokojenců se sjednocením norské říše Haraldem I. Krásnovlasým vystěhovala na Island a později kolonizovala Grónsko.Psal se rok 985. Islandského obchodníka Bjarniho Herjofssona zavál vítr cestou z Grónska na Island až k pobřeží Severní Ameriky. Nevylodil se tam, ale vrátil se urychleně domů. Jeho cesta však inspirovala Leifa Ericsona, nejstaršího syna Erika Rudého. Ten se někdy v letech 997 až 1003 (prameny se rozcházejí) rozhodl plout na západ a prozkoumat země, které spatřil Herjofsson. Se skupinou mužů a žen vyplul z Grónska a skutečně přistáli na východním pobřeží Severní Ameriky. Byli to první Evropané v historii, kteří stanuli na americkém kontinentě. Nakrátko osídlili východní pobřeží dnešní Kanady, kde na Novém Foundlandu založili tábor, a zemi pojmenovali Vinland. Jejich objevy však upadly v zapomnění. Vyprávěly o nich pouze severské ságy, ale dlouho neexistoval důkaz, že Leif Ericson skutečně v Severní Americe byl. Po první skupině vedené Leifem Ericsonem se o dva roky později vydaly k břehům Severní Ameriky tři mohutné lodi s vážným úmyslem Vinland kolonizovat. Vedoucím výpravy byl islandský obchodník Thorfin Karlsefni, který se oženil s ovdovělou snachou Erika Rudého Gudrid. Ta se stala legendární postavou. Porodila prvního Evropana na americkém území, chlapce jménem Snorri, ale po třech letech se vrátili na Island.
Vikingové z Dánska se vydávali na výpravy až do severního Španělska a Portugalska. Propluli dokonce Gibraltarským průlivem a zaútočili na východní španělské pobřeží, Baleáry, Sicílii a dostali se až do severovýchodní Itálie. Odpor muslimů jim však znemožnil usadit se na Pyrenejském poloostrově.
Švédští Vikingové se v devátém století usazovali kolem Baltského moře a pronikali do Ruska nejprve jako žoldnéři povolaní soupeřícími kmeny v oblasti dnešního Sankt Peterburgu.
Slované nazývali Vikingy Varjagy, oni sami si říkali Rhos nebo Rus, což znamenalo mořeplavci. Z tohoto vikingského slova vznikl název Rus, Rusko.
V roce 839 dopluli po Dněpru a Donu až do Černého moře. Z ruského území obchodovali s Byzancí. V Rusku založili řadu nových měst - Novgorod, Kyjev a další. Nakonec se sami ujali moci a založili rod Rurikovců. Vikingové se dostali i do Konstantinopole a odtud až do Bagdádu.
Koncem osmého a začátkem devátého století mluvily všechny skupiny Vikingů přibližně stejným jazykem, který dnes lingvisté označují jako "staroseverštinu". Náležel do germánské větve jazyků, kterými se mluvilo kolem Severního moře, a měl společné kořeny se starou angličtinou.

Zánik vikingů
Když se do Skandinávie rozšířilo západní křesťanství, ruští Vikingové (Varjagové) přestupovali na pravoslaví. Osady v Grónsku a v Severní Americe Vikingové opustili a na britských ostrovech a v Normandii splynula vikingská populace s místním obyvatelstvem. Vikingové postupně opustili kočovný a nájezdnický způsob života, usadili se a v samotné Skandinávii - Švédsku, Dánsku a Norsku vznikly klasické středověké státy.