Římské legie na území Moravy

Římské legie na území Moravy-Burgstall

Burgstall (Hradisko) jsou zbytky rímského opevnení na vrchu poblíž dnes již zaniklé obce Mušov v okresu Břeclav.

Za Markomanských válek, v období vlády císare Marka Aurelia, dochází k pronikání rímských vojsk pod velením samotného císare za severní breh reky Dunaje. Nekteré prameny uvádejí myšlenku vytvorení nové rímské provincie na území Jižní Moravy, kdy se roku 172 n.l. vojska Marka Aurelia vydávají na vojenské tažení podél toku rek Moravy a Dyje, známého jako Markomanské války (približne 166-180 n.l.) proti germánským kmenum Markomanum.
Doklad tohoto tažení z tábora Karnutum (Carnutum), dnešního Rakouska, je vypodobeno na sloupu pojmenovaném po samotném císari a umísteného dnes na námestí Placa di Colone v Ríme (pri tomto tažení došlo k jevu oznaceného Markem Aureliem jako zázrak "Zázracný déšt Marca Aurelia", kdy rímská vojska byla napadena pocetnejším germánským kmenem a padající horící déšt zachránil rímskou legii pred porážkou. Cetné nálezy krátkodobých rímských táboru (do soucasnosti je jich objeveno na 25) jednozncne potvrzují rímskou prítomnost na našem území. Jedním z nich je i rímské opevnení Burgstall nacházející se dnes v katastrálním území obce Pasohlávky.

Popis lokality a archeologický pruzkum
Základy tábora se nalézají v tesné blízkosti dnešního rekracního zarízení. Tábor byl z vojenského hlediska umísten na míste, které skýtalo dobrý rozhled krajinou a umožnovalo vhodné obranného postavení. Takto postavené tábory poskytovaly strežení významných obchodních cest a center barbarského osídlení. O pobytu Rímanu v této oblasti se ví již dlouhou dobu, nebot místní zemedelci pri svých pracech objevovaly rímské predmety. První archelogický výzkum probehl ve 20. letech minulého století pod vedením historika Antona Gnirse. Podarilo se mu odkrýt plochu o približné rozloze 100 x 100 metru, kde objevil pozustatky dvou domu, pozdeji oznacených jako lázne a pravdepodobne dum velitele. Následné archeologické výzkumy však zjistily, že se zrejme jednalo nikoliv o docasný tábor,ale o možné trvalé predsunuté postavení rímských legií. Nálezy prokázaly rozsáhlý areál s nejen vojenskými, ale i ryze civilními zarízeními. Datování vzniku "trvalého" tábora archeologové urcily približne po roce 172 n.l. tedy práve do období vzpomínaných Markomanských válek. Historikové vyslovili hypotézu, která se priklání k možné snaze Ríma o vybudování nové provincie nazvané jako Markomania. Tuto teorii o rozšírení rímského impéria severne od Dunaje podporují soucasné nálezy nových rímských táboru na území Moravy, a to severne od Mušova, Modřice u Brna a roku 2001 odkryté vojenské postavení v Olomouci.