Bitva u Slavkova

Bitva u Slavkova (Bitva tří císařů)
Tažení na tuto bitvu začalo na u Buloňe ve Francii, kde se Napoleonovo 200 000 vojáků připravovalo na vpád do Anglie, ale nakonec byli donuceni jít na východ, protože Anglie uzavřela spojenectví s Rakouskem a Ruskem. Tyto dvě země souhlasily s další válkou s Francií, jestliže je Anglie bude finančně podporovat. Napoleonovo vojsko ušlo každý den více jak 40 km, takže za tři týdny byla armáda v Německu, kde byla svedena první bitva u města Ulmu. Bylo tam zajato 25 000 rakouských vojáků. Tažení pak dál pokračovalo na Moravu.
Tam proběhla 2.prosince 1805 tzv. Bitva tří císařů. Napoleon v té době měl už jen 73 400 mužů, zatímco spojenci (Rakousko a Rusko) jich měli 85 400. Spojenci obsadili Prateckou výšinu, Napoleon nížiny a vrcholy Santon a Žuráň.
Byla to třetí nejkrvavější a největší napoleonská bitva. Napoleon Bonaparte bojoval proti spojencům - carovi Alexandru I. a římskému císaři Františku I.
Bitvu vyhrál Bonaparte a považoval ji do konce svého života za nejskvělejší vítězství. Je o ní psáno i na Vítězném oblouku v Paříži.
Tato bitva vedla ke zrušení sv.říše římské a k podepsání Prešpurského míru (nazývaný také Bratislavský mír – 4 mírové smlouvy podepsané v Prešpurku - dnešní Bratislavě na Slovensku).
Používaly se například muškety, šavle a křesadlové pistole.