Egyptské pyramidy

V Egyptě se vyvinula jedna z nejstarších civilizací na planetě. Již od 14. tis. př.n.l. Egypťané obdělávali největší oázu na Zemi, břehy Nilu a jeho deltu. Původně se území dělilo na více státních celků, které později splynuly ve dvě říše - Horní Egypt a Dolní Egypt. Legendární panovník Menej, kolem roku 3200 př.n.l. Egypt sjednotil a založil tak říši, která prakticky existovala po více než tři následující tisíciletí. Egyptské náboženství, kladlo hlavní důraz na posmrtný život, a proto byly důležitými objekty v zemi hrobky. Faraonova se zpočátku od ostatních lišila jen velikostí. Panovník byl pohřbíván do podzemních prostor, nad kterými se jako náhrobek tyčila mastaba, tj. nízký komolý jehlan na obdelníkovém půdorysu. Tento jednoduchý tvar se později stával složitějším, díky bohatě členěnému půdorysu s mnoha výklenky, chodbami a místnostmi. Okolo roku 2700 př.n.l., byl egyptským faraonem Džoser, nejvýznamnější člen II. dynastie. Ten ovládl celý Sinaj. Jeho velkým pomocníkem, mu byl vezír Imhotep. Vezír byl po faraonovi, nejdůležitější muž v zemi. Tomuto mimořádně nadanému a schopnému člověku, zadal Džoser ještě jeden úkol - postavit pro něj, věčné obydlí na plošině Sakkára, na levém břehu Nilu. Imhotep, mimo jiné geniální architekt, se úkolu zmocnil, a výsledkem byla první pyramida. Samotná hrobka se nacházela v podzemí, v jámě 7x7 metrů a 28 metrů hluboké. Byla obklopena mnoha dalšími místnostmi, propojenými štolami. Na obložení použil Imhotep, bílý vápenec. Nadzemní a tudíž jedinou viditelnou část hrobky, tvořila mastaba vysoká 8 metrů. Tu však Imhotep na východní straně zvětšil tím, že pod ní připojil další příkop. Celou stavbu obehnal mohutnými hradbami, o délce 1600 metrů zdobenými 14 falešnými dvěřmi. Tyto hradby, byly vysoké 10 metrů; zakrývaly tudíž pohled na mastabu. Proto ji Imhotep zvýšil tím, že na ni přidal dalších pět na sebe položených stupňů, každý o něco menší než předcházející. Výsledná pyramida, která ještě neměla hladké stěny a tudíž vzhled, jaký mají pyramidy pozdější, byla vysoká 60 metrů. Obklopovalo ji množstí dalších menších budov, chrámů atd. První skutečnou pyramidu, s hladkými stěnami si nechal yvbudovat faraon Snofrev v Médúmu, dvacet kilomerů od Sakkáry. Byla silnicí spojena s druhou, menší, zřejmě pro jeho manželku. V Dášúru na jih od Sakkáry, si nechal postavit dvě další, 100 metrů vysoké pyramidy. Od této doby se pyramida ve tvaru jehlanu, stala nejoblíbenějším typem hrobky faraonů. Používala se po celou Starou říši (2778-2260 př.n.l.) a také v období Střední říše (2160-1785), kdy ale už většinou nedosahovaly rozměrů starších pyramid. Kromě nich se používaly, hlavně v období od Nové říše až do konce dějin starověkého Egypta, skalní hrobky. Nejznámější oblastí je Gíza, město na levém břehu Nilu, které je známé svým komplexem pyramid: Cheopsovy, Chefrenovy a Mykerinovy ze 4. dynastie (okolo 2500 př.n.l.). Cheopsova pyramida, je vůbec největší egyptskou pyramidou, její rozměry jsou 230 x 230 metrů a výška 146 metrů. Všechny pyramidy, měly složitý systém chodeb a mnoho místností; ústřední byla ta s faraonovým tělem. Faraon býval vybavován mnoha cennými věcmi, a proto se pyramidy stávaly často terčem zlodějů - mnoho jich bylo vyloupeno už za existence starověkého Egypta, další později. Nejproslulejším objevem, je zřejmě otevření Tutanchamonovy hrobky roku 1922. Byla téměř neporušená a bylo v ní nalezeno neuvěřitelné množství cenností. Otázkou je, jestli to byla obvyklá výbava faraona, který navíc zemřel mlád a nemohl se tedy těšit velké úctě, spojené s mnoha slavnými skutky jako ostatní, a nebo jestli jej na cestu těmito poklady, vybavili vděční kněží Amonovi, jehož kult zavedl po celém Egyptě, a jejichž moc se tedy výrazně zvýšila. Egyptské pyramidy, jsou jediným divem světa, který se dochoval do dnešních dnů. Splnilo se tak přání, se kterým je faraoni nechávali stavět, a sice aby si vybudovali věčné obydlí.