Velká Morava

Velká Morava
Historie a vládci Velké Moravy:
Velká Morava vznikla spojením Moravského a Nitranského knížectví.
Slovanské osídlení našich zemí dělíme na tři základní úseky:
Starší dobu hradištní:obdbí časně Slovanské, přibližně od 6.-8.st.
Střední dobu hradištní:Doba Velké Moravy, přibližně 9.-počátek 10.století.
Mladší a pozdní dobu hradištní:10.-13.st.,období od pádu Velké Moravy do období vrcholného středověku.
Po polovině 6.století do Podunají vnikli kočovní Avaři,kteří svými nájezdy Slovany ohrožovali.Po odchodu Germánských kmenů Langobardů a části Gepidů do severní Itálie r. 568 se Avaři začali postupně usazovat v Karpatské Kotlině a pod vedením svého Kagana(náčelníka)podnikali nájezdy do okolních oblastí.Slovanský boj proti Avarům se stal účiným vytvořením slovanského kmenového vzkazu v čele s franským kupcem Sámem,který vládl od roku 623 do 661.Porazili Avary i franského krále Dogoberta1. V bitvě u Wogastiburku

Počátky státu jsou spojeny se jménem knížete Mojmíra I.,za jehož vlády došlo kolem roku 833 k oficiálnímu přijetí křesťanství a zároveň i ke konfliktu s Nitranským knížetem Pribinou,který byl vyhnán do Panonie.Pribina sám přijal křesťanství až ve vyhnaství,přesto však již mezi léty 821-836 byl v Nitře vysvěcen Salcburským arcibiskupem Adalramem v kostele svatého Emmerama.
Kníže Rostislav vládl od roku 843 do roku 870 a usiloval o nezávislost své země a proti Velkomoravské říši bylo uspořádáno několik více méně neúspěšných výprav. Boj o nezávislost se přesunul i do sféry náboženské a Rostislav usiloval o zřízení samostatné církevní provincie-arcibiskupství.Obrátil se nejdříve na papeže a potom na Byzantského císaře Michala III..Pro moravský stát mělo velký významvyslání Konstantina a Metoděje Byzantským císařem Michalem III.a patriarchou Ftiem,kteří k nám přišli z Byzance roku 863.Úmyslem Byzance bylo zřejmě vytvořit na Moravě církev východního typu s vlastním liturgickým tj.Bohoslužebným jazykem.Byzantská mysie záhy rozšířila své působení i do Panonic na knížectví Kocehovo(syn vyhnaného Pribiny),čímž vyvolal odpor Bavorského biskupa.Mezi tím byl v Cařihradu zabit císař Michal III. a Cyrilometodějská mysie musela řešit otázky vysvěcení svých žáků poutí dó Italie.Hlavním problémem bylo používání staroslovenštiny jako liturgického jazyka.Mysie však získala povolení papeže a misijním biskupem pro Slovany se stal Metoděj(Konstantin zemřel roku 689 v Římě).

Na Moravě bylo roku 870 zřízeno biskupství a roku 873 arcibiskupství.
Metoděj byl při návratu z Říma zajat v letech 870-873 vězněn Bavorským kněžstvem v klášteře Ellwagen-propuštěn až na zásah papeže Jana VIII.Napjaté vztahy mezi Velkomoravskou a Východofranskou říší se nezlepšili a kníže Rostislav byl poražen až díky zradě svého synovce Svatopluka v roce 869.
Sám Svatopluk byl roku 870 taktéž zajat a Frankská vojska vzápětí Moravu obsadila.Díky lsti a domluvě s moravskými předáky Svatopluk frankské bojovníky porazil a vytlačil za hranice své říše a stal se novým Moravským knížetem(vládl v letech 871-894).Vítězství Svatopluka v čele moravanů znamenalo samostatnost Velkomoravského státu.
Po smrti knížete Svatopluka nastali na Velké Moravě nepokoje.Začali útočit Maďaři kvůli kterým byl v 10.století úpadek definitivní.
Náboženství:
Slované kteří prišli na Moravu byli zcela jistě pohané.O jejich nábožensví před přijetím křesťanství mnoho nevíme.Jejich náboženství a mytologie měli anymystický ráz,uctívali přírodu a její síly se snahou je ovládat.Jako každé nábožensví mělo i staroslovenské svůj Pantheon bohů.Mezi nejvýznamnější patří Perun,Svarog,Veles a Dažbog.
Obchod:
Velká Morava obchodovala téměř s celou Evropou.Vyváželi:dobytek,koně,kožešiny,med,vosk a otroky.A nechávali si přivážet:Jantar z Baltského moře,koření a drahokamy z Orientu,sůl,zlato a železo ze Sedmihradska a víno,sklo a porcelán z Porýní.
Obživa:
Pěstovali obylí a jiné plodiny,chovali hovězí dobytek a vepře,doplněný lovem zvěře a rybolovem.