Bitva u Marathonu

Bitva u Marathonu která byla přibližně v roku 490 př.n.l mezi Peršany a Athénany byla výsledkem Dareiova pokusu podrobit si vojenskou mocí evropské Řecko. Skončila porážkou Peršanů a završila první fázi řecko-perských válek.
Bitva se odehrála při pobřeží na úzké planině u Marathonu . Střetly se v ní síly Peršanů (20 000 – 30 000 mužů) s armádou Athén posílenou asi o 1000 Platajských. Velitelem řeckých vojsk byl kallimachos, plán bitvy vypracoval Miltiadés. V čele Peršanů stáli Dátis a Artafernés.
Řekové, lépe vyzbrojení – měli kvalitnější zbraně i brnění, zahájili bitvu prudkým útokem. Vzdálenost mezi oběma vojsky překonali během, aby dali co nejméně času perským lučišníkum a zároveň zvýšili svou údernou sílu. V souladu s plánem přitom posílili svůj útvar na stranách šiku. Výsledek byl pro Peršany tragický. Jejich lučištníci a elitní jednotky sice zastavili a zatlačili střed řecké formace, avšak křídla se pod řeckým náporem zhroutila. Když si Peršané uvědomili, že jsou obkličováni, dali se na útěk, ovšem ty nejlepší jednotky, úspěšně bojující ve středu bojiště, už uniknout nemohly a byly zmasakrovány. Peršané uprchli na lodě a pokusili se obsadit Athény, avšak athénská armáda se stihla domů vrátit včas.
Během bitvy padlo 192 Řeků a zhruba 6400 Peršanů.
Výsledek střetnutí běžel oznámit z Marathonu do Athén řecký voják jménem Feidipidés, který v cíli své cesty se slovy „Zvítězili jsme“ vyčerpáním zemřel. Cesta byla pravděpodobně dlouhá přibližně 42 km. Po tomto sportovním výkonu athénského vojenského posla byla pojmenována olympijská disciplína maratonský běh (maraton).