Plyny atmosféra

Mechanika plynů
Pascalův a Archimédův zákon platí také pro plyny.
Plynný obal Země se nazývá ovzduší neboli atmosféra.Litr vzduchu má přibližně 1,3g.Tíha vzduchu je příčinou atmosférického tlaku,který je v kapalinách.
V meteorologii se atmosférický tlak udával v barech(bar) a milibarech (mbar),přičemž platí:
1 bar = 100 000Pa 1 mbar =100P


Atmosféra:Pevné zemské těleso je obklopeno vrstvou plynů(nejvíce je dusíku a kyslíku) a vodní páry,které říkáme atmosféra.
Tisíce kilometrů nad Zemí přechází do meziplanetárního prostoru bez výrazné hranice.Její složení,tlak,hustota i teplota se mění se stoupající výškou od povrchu.
Atmosférický tlak a hustota jsou nejvyšší u hladiny oceánů a pak klesají.

Př.:Ten kdo vystoupil na nějakou vyšší horu to ostatně zná dobře,kde se v řidším vzduchu a při nízkém tlaku špatně dýchá

Měření teploty v různých výškách ukázala,že atmosféra se dá rozdělit na čtyři vrstvy.Od povrchu až do výše asi deseti km leží troposféra,v níž teplota klesá od 20°C u povrchu až hluboko pod bod mrazu.
Nad ní leží do výšky asi 50 km stratosféra,v níž teplota stoupá díky tomu,že ozonová vrstva(ozon je tříatomová molekula kyslíku,O )absorbuje ultrafialové záření Slunce.
Nad stratosférou se nachází až do výšky 85 km mezosféra, v níž teplota opět klesá pod bod mrazu.
V termosféře(ve výškách nad 500 km se jí též říká exosféra)teplota stoupá.V termosféře se ve výšce 80-400km nachází vrstva ionizovaných tedy elektricky molekul zvaná ionosféra,která odráží rádiové vlny.

Počasí

V troposféře dochází k neustálým změnám díky vertikálnímu a horizontálnímu proudění vzdušných mas s různou teplotou a vlhkostí,které nazýváme vítr.
Země dostává nejvíce slunečního tepla nad rovníkem,nejméně nad poly.
Nad oceány se vzduch ohřívá pomaleji než nad pevninou,kde směr vzdušných proudů také ovlivňují pohoří.
Rychlost větru závisí na velikosti rozdílu tlaků v obou místech.Země se otáčí kolem osy,čímž vzniká tzv.Coriolisova síla,která větry unáší na severní polokouli doprava a na jižní doleva.Podél rovníku se rozkládá rovníkový pás tišin,kde se vzduch silně ohřívá,stoupá vzhůru a pohybuje se na sever a jih.Klesá v oblasti třicátých rovnoběžek a vytváří subtropický pás vysokého tlaku(leží v něm většina velkých světových pouští).Z něj vanou směrem k rovníku.pasáty,stále východní větry.Větrům ve výšce 1-2 km vanoucím nad nimi v opačném směru se říká antipasát.
Směrem k polům vanou západním větry,které ovlivňují počasí oblastí mírného pásu.Tyto tzv.převládající větry jsou stále nad Atlantikem a Tichým oceánem.V Indii a jihovýchodní Asii vanou stále větry způsobené nestejnoměrným ohřevem pevniny a oceánu zvané monzuny.V létě foukají od jihu,od oceánu,a přinášejí s sebou množství vody,v zimě od severu a jsou suché.
Teplejší vzduch pojme více vodní páry než studený.Ta po ochlazení na rosný bod)teplota,kdy jsou vodní páry ve vzduchu nasyceny)kondenzuje na nepatrných částečkách prachu a vytvoří se oblaka –množství malých vody nebo krystalků ledu.Ve výškách kolem 8-10km tvoří oblaka led,ve výškách 3-8 km led a voda a pod 3 km voda.Splýváním kapiček nebo narůstáním krystalů ledu někdy dosáhnou takové velikosti ,že z oblaku vypadnou:to je déšť nebo kroupy.Oblačnost při zemi ,která silně omezuje viditelnost,se nazývá mlha.
V oblastech mírného pásu se na styku teplejších a studenějších vzdušných mas na okraji tlakových níží vytváří tzv.frontální rozhraní.
Pokud teplý vzduch pomalu vystupuje nad studený(teplá fronta),vytvářejí se mohutné vrstvy oblaků-slohy-a můžeme očekávat dlouhodobější deště.Pokud je teplý vzduch vytlačován vzhůru studeným,který proniká na jeho místo,vzniká studená fronta charakteristická vysokými oblaky-kupy-a krátkodobými dešti (přeháňky,bouřky).
Okluzní fronta vzniká,dostihne-li studená fronta teplou.Teplejší vzduch je vytlačován vzhůru,a byl-li vzduch za studenou frontou teplejší než před teplou frontou,má okluzní fronta charakter teplé fronty,byl-li chladnější ,pak studené.