Lom světla

Optika je část fyziky, která zkoumá podstatu světla a zákonitosti světelných jevů, které vznikají při šíření světla a při vzájemném působení světla a látky.

Zdroje světla jsou:
a)přirozené – slunce
b)umělé – žárovka
c)chromatické – např.- bílé světlo (7 barev)
d)monochromatické- laser

Mezi optické přístroje patří například oko, lupa, mikroskop, dalekohled.
Lom neboli refrakce je přechod světla rozhraním dvou optických prostředí, při kterém se paprsek láme. Jinak řečeno lom světla nastane, když světelný paprsek prochází do druhého prostředí.
Jako první zákon lomu vyslovil – a je tudíž i jeho objevitelem – Snellius Willebrodus – vlastním jménem Snell van Rojen Willebrod - který žil od roku 1580 až do 30.10.1626.
Byl to nizozemský matematik, přírodovědec, fyzik a astronom, profesor na univerzitě. Zákon lomu vyslovil v roce 1620 a jako první provedl v Holandsku měření délky poledníku.
Snellův zákon lomu zní – Poměr sinu úhlů dopadu a sinu odrazu je roven převrácenému poměru indexů lomů daných dvou prostředí.
K tomuto zákonu dodal Pan Hůl dobrý postřeh, který všichni známe na 100% z praxe a to je, že Hůl do vody ponořená zdá se býti zlomená.

Po třídě jsem vám poslala obrázek, který se vám teď pokusím vysvětlit :
Světlo dopadá na rozhraní do bodu dopadu 0 pod úhlem dopadu Alfa. Rovinu na které se světlo láme, určuje rozhraní, pokud je rovné, popř. tečná rovina k rozhraní v bodě 0, pokud je zakřivené. Kolmice k této tečné rovině se nazývá kolmice dopadu (k). Paprsek dopadajícího světla a kolmice dopadu leží v rovině, kterou nazýváme rovina dopadu. Lomený paprsek směřuje z bodu 0 druhým prostředím pod úhlem lomu Beta a leží v rovině dopadu. I úhel se měří od kolmice dopadu
Matematickým vzorcem vyjádřeno sinus Alfa =v1 =n2
sinus Beta =v2 =n1
N je index lomu a je to poměr rychlosti světla ve vakuu a rychlosti světla v daném prostředí. Pokud porovnáme obě prostředí jedno opticky řidší a jedno opticky hustší. Opticky hustší prostředí je to, které má větší index lomu.