Fotoaparát

Historie - Ve 40. letech 19. století William Hendry Fox Talbot zkombinoval světlo, papír, několik málo chemikálií, k tomu přidal dřevěnou krabici a vyrobil fotografii, čímž položil základy dnešního fotografování. Během dalších let byl Talbotem vynalezený postup zdokonalen, a tak lidé na celém světě objevili radost z fotografování. A začali si vyměňovat obrázky koní a dětí.
Fotografický přístroj, fotoaparát – opticko-mechanické zařízení umožňující zachytit obraz snímané reality optickou projekcí na fotografickou citlivou vrstvu. Předchůdcem camera obscura. Fotografický přístroj má zpravidla tyto části: objektiv, clona, závěrka se spouští, vlastní těleso. Současné fotografické přístroje jsou obvykle vybaveny i expoziční automatikou a autofokusem.
Autofokus, automatické zaostřovací zařízení – automatické zaostřování objektivu fotografického přístroje, filmové kamery, videokamery nebo diaprojektoru.
Bleskové zařízení, soustava bleskového světelného zdroje; složena z bleskového zdroje, umístěného v reflektoru, z napáječe a spojovací soustavy pro připojení synchronizačního kontaktu na fotografickém přístroji. Bleskové žárovky se v současnosti nahrazují bleskovými výbojkami. Napáječ (u bleskových žárovek baterie s kondenzátorem) zajišťuje pro bleskovou výbojku napájecí napětí (několik set V) a zapalovací napětí (několik tisíc V). Bleskové zařízení je se synchronizačním kontaktem přístroje spojeno kabelem s konektorem pomocí patního kontaktu (u nasazovacích bleskových zařízení); ateliérové bleskové zařízení je možné spínat i dálkově. Ke spouštění pomocného bleskového zařízení lze využít světelný spínač, reagující na světlo hlavního bleskového zařízení. Základní charakteristikou světelného výkonu bleskového zařízení je tzv. směrné číslo, násobek potřebné clony a vzdálenosti bleskového zařízení od snímaného objektu. Výboje je možné ovládat přerušením proudu bleskové výbojky, což způsobuje zkrácení doby hoření, která bývá jinak nejvýše 1/300 s. Bleskové zařízení se stalo nedílnou součástí fotografických přístrojů; výkonnější typy bleskových zařízení se na fotografické přístroje nasazují, ve fotografických ateliérech se používají výkonné bleskové zařízení s výbojkami v reflektorech.
digitální fotoaparát, druh fotoaparátu; má běžnou optiku, ale místo chemického záznamu na film uchovává obraz v digitální formě ve speciálním typu paměti, jejíž velikost limituje kvalitu a množství současně uchovatelných snímků. Snímky lze bezprostředně převést do počítače např. k vytištění či k dalšímu zpracování
fotogram 1. technika vytváření fotografického obrazu bez fotografického přístroje; obrazový záznam neprůhledných nebo částečně průsvitných předmětů položených na citlivou vrstvu fotografického papíru; 2. geodézie měřičský snímek provedený nezkreslujícím objektivem jako podklad pro situační a výškové plány.
Gaussův objektiv, symetrický objektiv určený původně pro astronomické dalekohledy. Princip jeho konstrukce byl využit k sestrojení původně zcela symetrických fotografických objektivů, složených ze dvou spojných a dvou rozptylných menisků. Gaussův objektiv se stal základem pro sestrojení výkonných světelných objektivů; jeho varianty se dosud používají. Pojmenován po C. F. Gaussovi.
kompaktní fotoaparát, malý fotoaparát s automatickým ostřením, nastavením citlivosti filmu a s vestavěným bleskem.
polarizační filtr s kruhovou polarizací, polarizační filtr nutný u fotografických přístrojů s vnitřním měřením expozice a zaostřováním. Lineárně polarizované světlo by mohlo měnit v důsledku odrazů svou intenzitu. Polarizační filtr s kruhovou polarizací je složen ze dvou částí; první polarizuje světlo lineárně, druhá (čtvrtvlnná destička) mění lineárně polarizované světlo na kruhově polarizované. Viz též polarizátor.
expozice
fotografie osvit – součin intenzity ozáření, jemuž je vystavena fotocitlivá vrstva, a doby, po kterou působí. Jednotkou expozice je luxsekunda;
polaroid fotografický přístroj, který okamžitě poskytuje pozitivní snímky. Nazván podle obchodní značky.
střelofot, speciální kriminalistický fotografický přístroj umožňující fotografovat opticky rozvinutý plášť střely. Užívá se k identifikaci palných zbraní podle vystřelených střel. Nazýván též konversograf
technická kamera, velkoformátový fotografický přístroj dovolující snímat v širokém rozsahu zvětšení i zobrazení perspektivy. Technická kamera dovoluje nastavovat vzájemnou polohu standard s fotografickým materiálem a objektivu, jejich náklony, posuvy i snadnou záměnu objektivů i fotografických materiálů. Technická kamera se používá pro nejnáročnější fotografické práce (snímky architektury, technické snímky, reklamní fotografie ap.) v ateliéru i exteriéru.