Radioaktivita

Radioaktivita je vlastnost některých atomových jader, samovolně se štěpit za vysílání záření nebo částic a přeměňovat se na jádra jiných prvků.
Radioaktivní prvek je takový, jehož jádra se postupně štěpí. Takový to prvek označujeme jako radionuklid. Nestabilní jsou taková jádra, která mají buď velmi vysoké hmotnostní číslo nebo nepoměr mezi počty protonů a neutronů.
Radionuklidy vyzařují tři druhy jaderného záření a to:

Záření alfa - je to druh záření emitovaného jádrem radioaktivního atomu.
Jsou to jádra helia složená ze dvou protonů a dvou neutronů, mají relativní atomovou hmotnost 4 a náboj plus 2. Pohybuje se pomalu a má malou pronikavost.

Záření beta - jsou to rychle se pohybující částice vysílané radioaktivním jádrem. Je tvořeno proudem elektronů nebo pozitronů a může pronikat materiálem o nízké hustotě nebo malé tloušťce, jako je např. papír.

Záření gama - je záření obvykle emitované spolu s částicemi alfa nebo beta z radioaktivního jádra. Má charakter vlnění a má vysokou pronikavost, prochází přes hliníkovou desku a zastaví ho blok olova.

Radioaktivita se využívá např. v lékařství (k léčení zhoubných nádorů nebo k diagnostice chorob některých orgánů), radiouhlíkovém datovaní organických pozůstatků.