Teplota vzduchu

Úvod

Teplota vzduchu je teplota v zastíněném prostředí ve výšce 2 metry nad zemským povrchem změřená v meteorologické budce.
Kromě této teploty se zjišťuje ještě minimální teplota vzduchu, která se měří v 5 centimetrech nad zemským povrchem. Rozdíl mezi těmito teplotami může být až 40°C.
Nejvyšší teploty vzduchu zaznamenáváme kolem 14 hodiny a nejnižší po východu slunce.

Obor zabývající se měřením teploty se nazývá termometrie.

Dny podle teploty vzduchu

Arktický den -maximální teplota vzduchu musí být nižší než-10°C
Ledový den -maximální teplota vzduchu musí být nižší než 0°C
Mrazový den -minimální teplota vzduchu musí být nižší než 0°C

Letní den -maximální teplota vzduchu musí být vyšší než 25°C
Tropický den -maximální teplota vzduchu musí být vyšší než 30°C
(Tropická noc -teplota v noci nesmí klesnout pod 20°C)

Stupeň Celsia

Celsiův stupeň je jednotka teploty, kterou v roce 1742 vytvořil švédský astronom Anders Celsius.
Původně byla stupnice obrácená, protože Celsius stanovil dva pevné body: 100 °C pro teplotu tání ledu a 0 °C pro teplotu varu vody (obojí při tlaku vzduchu 1013,25 hPa). Carl Linné stupnici později otočil a proto je dnes bod tání 0 °C a bod varu 100 °C.

Jednotka Zkratka Hodnota převodu
kelvin
K 1 stupeň Celsia = 274,15 kelvin
stupeň Fahrenheita
°F 1 stupeň Celsia = 33,8 stupňů Fahrenheita
Rankinův stupeň
°R 1 stupeň Celsia = 493,475 Rankinův stupeň
Réaumurův stupeň
°R 1 stupeň Celsia = 0,8 Réaumurův stupeň




Značka


°C


Teploměr

Teploměr je zařízení sloužící k měření teploty.
Většinou je princip teploměru založen na tepelné roztažnosti jednotlivých látek, kdy je objem měrné látky závislý na její teplotě. Tyto teploměry se pak nazývají dilatační. V současnosti však existují i další metody zjišťování teploty.
Dnes jsou teploměry snad nejznámějším fyzikálním přístrojem. Ale ještě před několika staletími byly úplně neznámé. První jednoduchý teploměr vytvořil v 17. století slavný profesor Galileo Galilei.

Příklady některých teploměrů
V současnosti používají tyto druhy teploměrů:
 Kapalinový teploměr - teploměr, ve kterém se k měření teploty využívá teplotní roztažnosti teploměrné kapaliny (rtuť, líh apod.).
 Bimetalový teploměr - teploměr, ve kterém se k měření teploty využívá bimetalový(dvojkový) pásek složený ze dvou kovů s různými teplotními součiniteli délkové roztažnosti. Při změně teploty se pásek ohýbá a tento pohyb se přenáší na ručku přístroje.
 Plynový teploměr - teploměr, ve kterém se k měření teploty využívá závislost tlaku plynu na teplotě při stálém objemu plynu, popř. závislost objemu plynu na teplotě při stálém tlaku.
 Odporový teploměr - teploměr, ve kterém se k měření teploty využívá závislost elektrického odporu vodiče nebo polovodiče na teplotě. Speciální součástka, která slouží i k teplotně závislé regulaci se nazývá termistor.

Denní a roční amplituda teplot

Denní amplituda teplot je rozdíl mezi minimální a maximální teplotou vzduchu a závisí na planetárních i regionálních faktorech.
Hodnota amplitudy je řízena:
 Charakterem počasí
(-Při malé oblačnosti nebo při malé rychlosti větru nabývá amplituda větších hodnot, naopak při vysoké oblačnosti nabývá amplituda hodnot menších.)
 Reliéfem
 Ročním obdobím
(-Teplotu ovlivňuje směr ohřívání vzduchu.)
 Zeměpisnou šířkou
 Kontinentalitou
(-V oblastech nad oceány je amplituda menší než v oblastech kontinentálních.)



Roční amplituda teplot je závislá na:
 Zeměpisné šířce-s rostoucí zeměpisnou šířkou roste
 Kontinentalitě-s rostoucí kontinentalitou roste
 Cirkulačních faktorech


Nejmenší roční amplitudu mají rovníkové oblasti, kde se pohybuje v průměru 5°C, avšak v oblastech kolem rovníku s oceánským podnebím nedosahuje ani 1°C.
Se vzrůstající zeměpisnou šířkou je v subtropickém kontinentálním podnebí amplituda 15-20°C, v oceánském 5°C.
V mírném pásu je amplituda 10-15°C a v polárních oblastech se amplitudy pohybují okolo 40°C.


Teplotní inverze

Inverze teploty vzduchu neboli teplotní inverze je meteorologický jev, kdy teplota vzduchu v některé vrstvě dolní atmosféry s výškou neklesá, ale stoupá.
Jedním z následků inverze teploty vzduchu je výrazné zvýšení koncentrace škodlivin z výfuků a komínů v nehybné přízemní vrstvě vzduchu. K inverzním situacím, trvajícím řadu dní, dochází zpravidla v podzimních a zimních měsících. Charakteristická je nízká oblačnost, zahalující nížiny, zatímco vystupující horské oblasti se těší jasnému a teplému počasí.
Může docházet k zajímavým projevům, např. zrcadlení, označované jako fata morgana.

Typy teplotních inverzí:

Radiační inverze jsou přízemní a vznikají jako důsledek vyzařování tepla povrchem Země (zimní a noční inverze)
Frontální inverze


Meteorologické budky

Umístění:

Meteorologická budka by měla být umístěna
2 metry nad travnatým povrchem, v dostatečné vzdálenosti od budov. Otevírací část budky je nutno umístit směrem na sever, aby při otevření budky do vnitřního prostoru nesvítilo slunce.

Vybavení:

-suchý teploměr
-vlhký teploměr
-vlhkoměr
-minimální teploměr
-maximální teploměr

Geografické rozložení teploty vzduchu


Rozložení teploty vzduchu ukazují mapy izoterem-čáry, které spojují místa se stejnou teplotou vzduchu.
Mapy ukazují centra vysokých a nízkých teplot a teplotní gradient, tj. směr změn teploty vzduchu.