Voda

Voda - kapalina,se skládá z molekul, které jsou v neustálém neuspořádaném pohybu, vzájemně si vyměňují místo a působí na sebe přitažlivými nebo odpudivými silami. Tyto síly jsou větší než u plynného tělesa a naopak menší než u pevného tělesa. Proto má kapalina některé vlastnosti pevné látky (zachování objemu) a některé vlastnosti jsou naopak shodné s vlastnostmi plynů (tekutost). Kapalné látky se také vyznačují povrchovým napětím, viskozitou, kapilární elevací a kapilární depresí. Teď vám tedy něco o těchto pojmech řeknu.

Objem:
Kapalné těleso si zachovává svůj objem i při velkém stlačováním. Způsobují to odpudivé síly působící mezi molekulami, které zabraňují stlačení kapaliny a ta může přenášet díky své nestlačitelnosti tlak. Této vlastnosti kapalin se s výhodou používá v nejrůznějších hydraulických zařízeních.

Tekutost:
Molekuly kapaliny se vzájemně přitahují, ale jejich vzájemné silové působení je menší než u pevné látky, a proto kapalina může téci. Což umožňuje mimo jiné i snadnou dělitelnost kapalného tělesa. Kapalné těleso vždy zaujme tvar podle tvaru nádoby, díky tekutosti.

Kapilární deprese:
Kapilární deprese je jev, způsobený rozdílným silovým působením mezi molekulami kapaliny navzájem a molekulami materiálu nádoby, ve které je kapalina uzavřena. Při kap.depresi jsou přitažlivé síly mezi molekulami kapaliny větší než přitažlivé síly mezi molekulami kapaliny a molekulami nádoby. Okraj kapaliny je v blízkosti stěny nádoby, na rozdíl od kapilární elevace (vysvětlím poté), ohnut směrem dolů.

Kapilární elevace (vzlínavost):
Kapilární elevace je jev, způsobený rozdílným silovým působením mezi molekulami vody navzájem a molekulami materiálu nádoby, ve které je kapalina uzavřena. Při kapilární elevaci jsou přitažlivé síly mezi molekulami kapaliny menší než přitažlivé síly mezi molekulami kapaliny a nádoby. Proto je na rozdíl od kapilární deprese (viz výše), okraj kapaliny v blízkosti stěny nádoby ohnut směrem nahoru.

Viskozita:
Viskozita je jev způsobený přitažlivými silami působícími mezi molekulami kapaliny. Čím jsou přitažlivé síly mezi molekulami kapaliny větší, tím je také vyšší i viskozita. Při vytékání kapaliny z nádoby klouže horní vrstva molekul po vrstvě spodní a přitom překonává přitažlivé síly. Čím jsou přitažlivé síly větší, tím je vytékání pomalejší a kapalina je viskóznější. Zahříváním kapaliny se její viskozita obvykle snižuje.
Příklad: Voda a olej - voda má viskozitu poměrně malou, síly působící mezi molekulami vody jsou menší než síly působící mezi molekulami oleje. Proto voda teče mnohem rychleji než olej a také tvoří menší kapky na rozdíl od oleje.

Povrchové napětí:
Každá molekula se vzájemně přitahuje se sousedními molekulami. Uvnitř kapaliny se vzájemně tyto síly ruší, na povrchu proto působí přitažlivé síly pouze dovnitř do kapaliny a do stran. Povrchové molekuly jsou od sebe vzdáleny o něco více než molekuly uvnitř a to právě tak, aby mezi nimi převládly přitažlivé mezimolekulární síly. Tím vzniká v horní vrstvě molekul kapaliny povrchové napětí. Vlivem povrchového napětí se povrch chová jako pružná blána, která se snaží dát volnému kapalnému tělesu - kapce - tvar s nejmenším objemem-koule.

A tady je fyzik, který se také zabýval kapalinou: