Oběžný majetek (ekonomika)

OBĚŽNÝ MAJETEK
551 Koloběh oběžného majetku
Oběžný majetek má obíhat.
To je důležité pravidlo, protože vystihuje ekonomickou zásadu, která říká, že peníze vložené do zásob jsou peníze „umrtvené“, a je potřeba je co nejrychleji zpracovat a přeměnit na hotové výrobky, aby se daly prodat a přinesly tak nové peníze. Tento proces nazýváme koloběh oběžného majetku.

Platí, že peníze na začátku koloběhu by měly být menší než na konci = zisk firmy

553 Zásady racionálního zásobování
· Nakupujte jen to, co potřebujete (nakupovat věci nepotřebné jen proto, že jsou za výhodnou cenu je zlozvyk, který ve většině případů vede ke ztrátě a nikoliv k zisku).
· Nakupujte jen tolik, kolik potřebujete - doba velkých předzásobení pro případ nedodání ze strany dodavatele je snad už za námi. Pro tržní hospodářství je typičtější případ přetlaku nabídky nad poptávkou a situace, kdy si může odběratel vybírat mezi dodavateli toho nejlepšího.
Na druhou stranu pozor - příliš malá zásoba může vést ke krizové situaci, kdy výroba stojí kvůli nedostatku materiálu, a to je ještě nákladově horší, než kdyby na skladě bylo zásob o něco víc než je nezbytné.
· Zvažujte náklady související s pořízením zásob a i podle toho se rozhodujte, kdy a kolik nakoupit.
Základním předpokladem racionálního zásobování je v tržním hospodářství co nejpřesnější znalost objemu výroby, který je firma schopna na trhu prodat. Sebelepší systém zásobování a výroby postrádá smysluplnost, pokud vyrobené výrobky leží ve skladě prodeje a nikdo je nekupuje. Tímto problémem se zabývá kapitolka věnovaná marketingu a zde ho řešit nebudeme. V tuto chvíli budeme tedy předpokládat, že díky důsledné aplikaci znalostí nabytých v marketingu jsme schopni poměrně přesně odhadnout na trhu realizovatelný objem výroby.

556 Řízení zásob
Zásoby představují pro firmy nemalé náklady, proto se je snažíme racionálně řídit - metoda ABC:
· skupina zásob A - pro firmu nejdůležitější a finančně nejnákladnější. Pro řízení zásoby používáme metodu normování - dodávky zásob jsou v pevných dodávkových cyklech a je stanovena
· časová norma zásob,
· normovaná zásoba v naturálních jednotkách,
· normovaná zásoba ve finančním vyjádření;
· skupina zásob B - méně nákladná, druhově pestřejší. Pokud zásoba klesne na skladový limit, zásobovač objednává;
· skupina zásob C - druhově nejpestřejší. Zásobovač nakupuje operativně, co potřebuje, do výše měsíčního finančního limitu.

5561 Metoda normování zásob
Skupina zásob A - pro firmu nejdůležitější a finančně nejnákladnější. Pro řízení zásoby používáme metodu normování - dodávky zásob jsou v pevných dodávkových cyklech a je stanovena
· časová norma zásob,
· normovaná zásoba v naturálních jednotkách,
· normovaná zásoba ve finančním vyjádření.
Metoda normování zásob je velmi účinná, ovšem také pracná, protože každý druh zásob v podniku, které zařadíme do skupiny A musí mít zpracované výše uvedené ukazatele a jeho dodávky jsou v přesně stanovených termínech a množstvích.
Průběh zásobování určitého druhu zásob pak vypadá následovně.

Vysvětlivky.
· zásoba běžná - zásoba, ze které se průběžně vydává ze skladu podle požadavků výroby. MAX je maximální stav zásoby po dodávce od dodavatele, MIN je minimální stav zásoby těsně před novou dodávkou od dodavatele;
· zásoba pojistná - je množství zásoby na skladě navíc nad běžnou zásobu pro případ, kdy se dodavatel opozdí s dodávkou, tak, jak to můžeme například vidět v grafu ve třetím dodávkovém cyklu, kdy dodávka měla přijít 20.2., ale přišla až 23.2.
· zásoba technická - bývá pouze u některých druhů zásob, u kterých se požaduje z technologických důvodů čas na dosušení zásoby (dřevo) nebo dozrání (u některých sýrů) apod.
· dodávkový cyklus - čas mezi dvěma dodávkami od dodavatele.

Vysvětlivky.
· zásoba běžná - zásoba, ze které se průběžně vydává ze skladu podle požadavků výroby. MAX je maximální stav zásoby po dodávce od dodavatele, MIN je minimální stav zásoby těsně před novou dodávkou od dodavatele;
· zásoba pojistná - je množství zásoby na skladě navíc nad běžnou zásobu pro případ, kdy se dodavatel opozdí s dodávkou, tak, jak to můžeme například vidět v grafu ve třetím dodávkovém cyklu, kdy dodávka měla přijít 20.2., ale přišla až 23.2.
· zásoba technická - bývá pouze u některých druhů zásob, u kterých se požaduje z technologických důvodů čas na dosušení zásoby (dřevo) nebo dozrání (u některých sýrů) apod.
· dodávkový cyklus - čas mezi dvěma dodávkami od dodavatele.
557 Právní stránka obchodních vztahů
Pokud jsme si vybrali dodavatele, vstupujeme s ním do právního vztahu, který oběma stranám (dodavateli i odběrateli) přináší práva i povinnosti. Právní stránka obchodních vztahů je velmi významná.
Obchodní vztahy mezi dodavatelem a odběratelem řeší obchodní zákoník ve své druhé části věnované závazkovým vztahům (v první části se zabývá především obchodními společnostmi a družstvy). Určitě se do něj podívejte, ať vidíte, kolik různých druhů smluv mohou podnikatelé uzavírat. Nás však budou zajímat pouze dvě z nich - kupní smlouva a smlouva o dílo. Obě smlouvy jsou založeny na velké smluvní volnosti (na čem se strany dohodnou to platí) a obchodní zákoník upravuje pouze základní pravidla jejich uzavření.


558 Kupní smlouva
V praxi je určitě nejpoužívanější smlouvou. Kupní smlouvou se prodávající zavazuje dodat kupujícímu movitou věc (zboží) a převést na něho vlastnické právo k této věci a kupující se zavazuje zaplatit kupní cenu. K platnému vzniku smlouvy stačí dohoda o podstatných náležitostech smlouvy, kterými jsou:
· určení smluvních stran (prodávající a kupující),
· určení předmětu (zboží),
· určení kupní ceny
Forma uzavření smlouvy - smlouvu lze uzavřít písemně, ústně nebo konkludentním jednáním (např. mlčením) Povinnosti prodávajícího:
· dodat řádně zboží,
· předat potřebné dokumenty,
· umožnit kupujícímu nabytí vlastnického práva (prodávající nemůže zamknout zboží ve skladě a nedovolit kupujícímu jeho převzetí),
· uchovávat zboží v případě, je-li kupující v prodlení s převzetím.
Povinnosti kupujícího:
· zaplatit kupní cenu,
· převzít a prohlédnout dodané zboží.
Vlastnické právo přechází na kupujícího převzetím, není-li dohodnuto jinak.
559 Smlouva o dílo
Tato smlouva je druhou nejčastější v praxi. Smlouvou o dílo se zavazuje zhotovitel k provedené určitého díla a objednavatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení.
Předmětem smlouvy je dílo, kterým zákon rozumí:
· zhotovení určité movité věci, pokud podstatnou část materiálu dodá objednatel (tím se liší smlouva o dílo od smlouvy kupní),
· montáž, oprava, údržba nebo úprava určité movité věci,
· stavba, její zhotovení, montáž, údržba, oprava nebo úprava, a to bez ohledu na to, zda objednatel dodá nebo nedodá podstatnou část materiálu,
· hmotně zachycený výsledek jiné činnosti.
Forma uzavření smlouvy - písemná i ústní.
Podstatné náležitosti:
· určení stran - objednatel a zhotovitel,
· předmět smlouvy (popis díla),
· cena nebo způsob jejího určení ( jde-li o větší výstavbu, cena se stanovuje zpravidla na základě rozpočtu). Pokud se strany výslovně dohodnou, cena nemusí být ve smlouvě uvedena a použije se tzv. cena obvyklá.
Ostatní ujednání záleží na dohodě stran - např. ujednání o termínech, způsobu kontroly a způsobu převzetí, záruky na dílo, nároky z odpovědnosti za vady apod.


560 Obchodně právní odpovědnosti
Odpovědnosti zúčastněných stran:
· odpovědnost za prodlení,
· odpovědnost za škodu,
· odpovědnost za vadu
· vady právní,
· vady faktické (skryté, zjevné).
561 Odpovědnost za škodu
Odpovědnost za škodu - škodou rozumíme jakoukoliv majetkovou újmu, kterou lze vyčíslit penězi. Vznik škody a její výši je povinna prokázat poškozená strana. Kromě vzniku škody je nutná existence protiprávního úkonu (dodavatel poruší smluvní ujednání) a příčinná souvislost mezi tímto protiprávním úkonem a vzniklou škodou (dodavatel svým porušením zapříčinil vzniklou škodu). Poškozená strana může žádat i náhradu ušlého zisku (tedy nikoliv vzniklou škodu, ale i to, že se nedočkala zaslouženého zisku). Příkladem může být smlouva o dodání mrazících boxů pro jatka, kdy dodavatel poruší smlouvu, nedodá mrazící boxy včas, aniž by jatkám toto zpoždění oznámil, a jatkám vznikne škoda na zkaženém mase i ušlý zisk.



562 Odpovědnost za prodlení
Odpovědnost za prodlení - prodlením se rozumí časové zpoždění oproti dohodnutému termínu plnění. V prodlení může být jak dodavatel (prodlení dodávky zboží či díla), tak odběratel (prodlení zaplacení za zboží či dílo). Je-li v prodlení dlužník s placením peněžitého závazku, je povinen zaplatit z nezaplacené částky úrok z prodlení, a to ve výši stanovené ve smlouvě. Pokud není výše úroku stanovena smlouvou, je povinen zaplatit úroky o 1% vyšší, než činí obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. V případě prodlení dodavatele s dodáním zboží může odběratel požadovat uhrazení smluvní pokuty, pokud byla ve smlouvě dohodnuta. Jinak má pouze nárok na úhradu škody, pokud vznikla.


563 Odpovědnost za vady
Odpovědnost za vady - dodavatel zboží resp. zhotovitel díla odpovídá za vady své dodávky.
Vady členíme na:
· vady faktické - vady postihují reálné vlastnosti předmětu plnění. Podrobněji je můžeme členit na kvalitativní (vady jakosti, provedení, balení apod.) a kvantitativní vady
· vady právní - jsou většinou porušením práv třetí osoby - např. u pašovaného zboží jsou porušena práva státu, který je krácen na daních a clu.
Jiné členění vad je na vady zjevné a vady skryté. Dále vady odstranitelné a vady neodstranitelné.
Pro uplatnění práv z odpovědnosti za vady musí poškozená strana oznámit vady - reklamovat. Vady musí být reklamovány po jejich zjištění bez zbytečného odkladu. Je-li stanovena reklamační lhůta, do konce této lhůty. Reklamaci je dobré provádět písemně, např. formou dopisu, nebo předtištěného reklamačního protokolu.
Nároky u odpovědnosti za vady:
· odstranění vad - dodáním náhradního zboží,
- dodáním chybějícího zboží,
- odstraněním právních vad,
· slevu,
· odstoupení od smlouvy.

564 Logistika
Budou nás zajímat jak fyzické toky zboží od dodavatele k odběrateli, tak toky informační (v písemné i ústní podobě). Souhrnně se těmito toky zabývá vědní obor zvaný logistika. Řeší jak toky mezi firmami, tak toky vnitrofiremní (včetně různých systémů skladování zásob) s cílem tyto toky racionalizovat, aby byly co nejefektivnější a firmu zatížily co nejmenšími náklady. Náklady spojené s logistikou jsou pro většinu firem velmi významné, což dokazují mimo jiné četné odborné publikace této tematice věnované. Problematice logistiky je věnován i samostatný časopis Logistika, vydávaný nakladatelstvím Economia a.s. Praha.


565 Průběh zásobování

1. Vybrali jsme dodavatele, dohodli podmínky a uzavřeli smlouvu (kupní , o dílo popř. nepojmenovanou).
Smlouvu uzavřeme
ústně - pokud dodavatele dobře známe a dodávka se týká relativně malého obchodu,
písemně - formou objednávky
- formou písemné smlouvy, kontraktu apod.
2. Dodavatel zasílá zboží (vlastní dopravou, prostřednictvím veřejného přepravce) popř. si pro zboží dojede odběratel. Odběratel je při přejímání povinen zkontrolovat, zda přebírané zboží odpovídá smlouvě. Fyzická přejímka je kontrola nakoupených zásob po stránce:
· kvantitativní (spočítáme, zvážíme, změříme či jinak kvantitativně zhodnotíme dodaná množství a zkontrolujeme s průvodními doklady - především s Dodacím listem).
· kvalitativní (kontrolujeme, zda dodávka odpovídá dohodnuté jakosti). Většinou se v praxi setkáme se statistickou přejímkou, kdy podle předem stanovené metodiky kontrolujeme pouze část dodávky a podle výsledků této kontroly usuzujeme na kvalitu celé dodávky (pokud z palety součástek zkontroluji 20 náhodně vybraných a z nich 18 bude vadných, mohu prohlásit celou paletu za vadnou a chtít po dodavateli např. nové bezvadné plnění).
3. Kromě fyzického toku, který jsme si stručně popsali v bodě 2., nás bude zajímat i informační tok spojený se zásobováním.

566 Informační tok spojený se zásobováním
O všech pohybech zboží (zásob) musí existovat písemné zápisy (doklady, počítačová evidence).
Dodavatel vystaví:
· Dodací list - jde fyzicky s dodávkou (veze ho přepravce zboží) k odběrateli, kterému slouží pro přejímku zboží.
· Fakturu - daňový doklad - tento doklad nemusí jít s dodávkou, může být zaslán například poštou. Je to účetní doklad a na základě něj je zboží uhrazeno.
Odběratel vystaví:
· Příjemku - doklad slouží k zaznamenání příjmu zboží na sklad.
· Skladní kartu - jestli daný druh zboží ještě nebyl přijímán na sklad, vystaví skladní kartu novou. Pokud už určitý druh zboží byl někdy na skladě a je evidován na existující skladní kartě, pak pouze připíše na tuto kartu zvýšení stavu zásob.
· Zapíše do Knihy došlých faktur přijetí nové faktury.
· K uhrazení faktury vystaví Příkaz k úhradě (při platbě z účtu u banky) nebo Výdajový pokladní doklad (platba v hotovosti)


567 Evidence a doklady
Nejdůležitější doklady spojené se zásobováním a prodejem :
· faktura,
· dodací list,
· příjemka,
· skladní karta,
· výdejka.