Odměňování za práci

Z hlediska makroekonomického je důležité sledovat, jaký objem mezd za práci přichází mezi členy domácnosti a jak s touto částkou bude naloženo (zda bude uplatněna celá na trhu zboží nebo zda užití její části bude odloženo a objeví se na trhu peněžním – v podobě úspor ukládaných do bank nebo v pohodě nákupů cenných papírů na burzách).
Odměňování za práci je především problém mikroekonomický. Mzda, která je odměnou zaměstnanci, se musí technicky určitým způsobem stanovit a vypočítat. Z tohoto hlediska rozlišujeme mzdu časovou a mzdu úkolovou.
Mzda časová (někdy je označována jako plat) se vypočítává podle odpracovaných hodin, a to jako součin skutečně odpracovaných hodin a hodinové sazby. Výše této hodinové sazby se obvykle stanoví v pracovní smlouvě.
Mzda úkolová se vypočítává podle skutečně provedeného kvalitního výkonu a předem stanovené sazby za jednotku výkonu. Sazba za jednotku výkonu se určuje na základě technicko-hospodářským norem výkonu. Výkonové normy se vytvářejí opakovaným měřením času potřebného k provedení určité práce. Výkonová norma se stanoví jako:
a, norma času, která udává čas potřebný na vykonání určité pracovní operace
(např. na montáž jedné školní židle 12min.)
b, norma množství, která udává množství operaci, jež se mají vykonat zpravidla za
hodinu (např. montáž 5 školních židlí za 1 hodinu, protože 60 minut děleno 12
minutami je právě 5)

Mzdová sazba za jednotku se pak určí v návaznosti na hodinovou mzdu (dohodnutou v pracovní smlouvě) s využitím normy výkonu takto:

Mzdová sazba za jednotku výkonu = hodinová mzdová norma množství za hodinu

nebo hodinová mzdová vazba x norma času v minutách
60 minut

Kdyby pro montáž školním židli byla v pracovní smlouvě dohodnuta hodinová mzda 54Kč, pak by mzdová sazba za montáž jedné školní židle činila:

Buď 54 Kč = 10,80 nebo 54Kč x 12 min. = 10,80 Kč
5 ks 60 min.

Kdyby zaměstnanec v určitém měsíci smontoval například 1360 školních židlí, pak by jeho měsíční úkolová mzda činila:

10,80 Kč x 1360 kusů = 14 688 Kč