Inflace

Inflace

Závažným ekonomickým problémem, který komplikuje jednak chod a vývoj národního hospodářství jako celku, jednak život podnikatelským subjektem a jednotlivým občanům, je inflace. Inflace je důsledek ekonomické nerovnováhy, například dlouhodobého nesouladu mezi poptávkou a nabídkou. Projevuje se nezdůvodněným zvyšováním celkové hladiny cen statků a služeb v průběhu delšího období.
Inflace má řadu negativních důsledků:
- snižuje kupní sílu peněz (rostou-li ceny všech statků a služeb, pak se za určité
množství peněz koupí menší množství těchto statků nebo služeb)
- znehodnocuje úspory a zhoršuje schopnost peněz plnit funkci uchovatele hodnot
- snižuje reálné mzdy (i když mzdy při inflaci zpravidla také rostou, rostou podstatně
pomaleji, než rostou ceny)
- zvyšuje míru nejistoty v rozhodování podnikatelů (komplikuje např. odhad
výnosnosti a nákladovosti investičních záměrů)
- zhoršuje kvalitní informací o státu a vývoji ekonomiky, zprostředkovaných v tržní
ekonomice cenových systémem
- ve svých důsledcích přispívá k ekonomické nestabilitě a prohlubuje ekonomickou
nerovnováhu
Vývoj inflace se vyjadřuje různými druhy cenových indexů. Nejznámější je index spotřebních cen, který vyjadřuje velikost změny výdajů domácnosti na nákup tzv. spotřebního koše statků a služeb (vybrané typické statky a služby průměrné domácnosti) ve srovnání s určitým výchozím obdobím. Index spotřebních cen je označován jako míra inflace. Míra inflace patří k ekonomickým indikátorům, tj. k veličinám, které soukromě charakterizují vývoj, stav a úroveň ekonomiky v určité zemi.
Inflace může být různě velká. K ekonomii se rozlišuje:
a, inflace mírná, která nemá příliš negativní důsledky a nenarušuje ekonomický život
společnosti – jde o inflaci v rozsahu několika procent ročně
b, inflace pádivá, která je výrazem nezdravého vývoje ekonomicky, snižuje její
výkonnost a vyvolává nárůst nejistoty – jde o inflaci v rozsahu desítek a stovek
procent ročně
c, hyperinflace, při niž dochází k dezorganizaci národního hospodářství, peníze
přestavují být schopný plnit své ekonomické funkce, peněžní směna je
nahrazována směnou naturální atd. – jde o inflaci vyjadřovanou až v tisících
procent ročně.

Z údajů o inflaci u nás je zřejmé, že jde o inflaci mírnou, v posledních čtyřech letech dokonce velmi mírnou a plně srovnatelnou s mírou inflaci ve státech s vyspělou tržní ekonomikou. Vždyť například v roce 2001 činila míra inflace v Evropské unií v průměru 2,3 % a v roce 2002 2,1%.