Rostlinná výroba význam plodů

Rostlinná výroba je základní odvětví zemědělské výroby, které se zabývá pěstováním rostlin a jejichž produkty slouží k výživě lidí a hospodářských zvířat a jako průmyslové suroviny.
Základem rostlinné výroby jsou tedy kulturní rostliny, jinak nazývané zemědělské plodiny. Jedná se o rostliny zušlechtěné člověkem, mají jiné vlastnosti než rostliny téhož druhu, rostoucí planě bez péče člověka. Zušlechťováním se hospodářské plodiny staly výkonnějšími (uzpůsobeny k největšímu a nejvhodnějšímu zužitkování životních podmínek: světlo, teplo, vzduch, voda, živiny).
Sortimenty plodin, které nyní máme k dispozici, umožňují výběr vhodných druhů a odrůd pro různé výrobní oblasti i pro různé pěstitelské účely.

Plody rostlin můžeme využívat různým způsobem, většinou však v potravinářském průmyslu, některé potom jako krmivo pro hospodářská zvířata.

ovoce:

Čerstvé ovoce obsahuje množství vitaminů. Můžeme ho však také různě upravovat, používat k přípravě nejrůznějších pokrmů, nebo také zavařovat.
Výživná a nutriční hodnota čerstvého ovoce. Nejvyšší obsah glycidů, bílkovin, tuků a minerálních látek a vitamínů skupiny B mají mandle, ořechy královské-vlašské a lískové a popř. kaštany jedlé. Velmi bohaté glycidy jsou dále vinné hrozny, peckoviny a hrušky, minerálními látkami černý rybíz, vinné hrozny, maliny, ostružiny a jahody, některými také slívy a švestky. Vitamin A obsahují nejvíce meruňky, pak broskve, višně a třešně. Vitamin C černý rybíz, pak jahody, angrešt a rybíz červený.

ovocné stromy:

např. jabloň, hrušeň, třešeň, švestka, meruňka, broskvoň, ořešák

citrusy
Citrusové stromy jsou příznačné pro subtropický podnebný pás. Vysoký obsah vitaminu C.
např. citron, pomeranč, mandarinka, grapefruit

Citrus paradisi - tak se nazývá grapefruit a je to až 10 m vysoký strom. Známe plody kulovité nebo zploštělé, zabarvené zelenavě, žlutě nebo načervenale. Jejich dužina je šťavnatá, nahořklá po glykosidu naringinu, zbarvená žlutě nebo červenavě. Grapefruit nebo šťáva z něj je „snídaňové ovoce“. Hořčiny podporují trávení, proto patří i mezi předkrmy - apetizéry. . Má podobné složení jako ostatní citrusy a 40 mg vitaminu C na100 g. Hodí se do ovocných salátů, používá se jako dezertní ovoce.

ovocné keře:

např. rybíz, maliník, ostružiník, angrešt, brusinky, líska

byliny:

např. jahodník

Fragaria vesca – plody velmi chutné, snad proto, protože obsahují až 8% cukru. Jsou natolik dobré, že ve středověku byly symbolem pokušení. Některé pověstí říkají, že lidé, kteří po nich touží, se změní v obludy. :)

zelenina:

Zelenina rovněž jako ovoce obsahuje množství vitamínů, obzvláště potom čerstvá. Ne vždy však využíváme právě plod z dané rostliny.

zeleniny lilkovité: rajče, paprika
zeleniny tykvovité: okurka, tykev, meloun
zeleniny luskové: fazol, hrách

obilniny:

Obilka představuje pro člověka zdroj živin. Trávy jsou hlavním zdrojem výživy lidstva. Obilná zrna meleme na mouku a pečeme z ní chleba, koláče, sušenky aj. Obilniny jsou také krmivem pro hospodářská zvířata. V současnosti jsou nejdůležitějšími pěstovanými obilninami pšenice, rýže a oves.
Zralá obilná zrna se zpracovávají k přípravě obilných jídel a dalších druhů potravin. Použití také jako podestýlka pro dobytek, to se však netýká semen. Dříve se ze slámy také vyráběla střešní krytina, tzv. došky. Sláma se používá i jako krmivo pro dobytek – siláž.
Z obilí se také vyrábí alkoholické nápoje.
(např. výroba piva z ječmene)

např. pšenice, žito, oves, ječmen, proso, rýže, kukuřice

proso – z oloupaných obilek se připravují jáhly, které jsou velmi výživné (kaše). Také užíváno jako krmivo pro kuřata a jako zob pro ptáky.

rýže – v mnoha oblastech světa je hlavním zdrojem výživy. Bývá též součástí obilných směsí, které snídáme.

pšenice – tvrdá pšenice se používá na výrobu špaget, makarónů a jiných těstovin, chlebová pšenice je základem mouky na pečení chleba a dalšího pečiva.

žito – používá se také k výrobě chleba.

koření:

např. kmín

Carum carvi - kmín kořenný (luční) - Sbíranou částí je plod. Obsahuje silici (3 až 7%), zejména karvon a limonen. Plody se sbírají když zhnědnou a začínají dozrávat, tedy v červnu až srpnu. Po sběru se nechají zaschnout. Droga povzbuzuje činnost žaludečních a střevních šťáv, zmírňuje nadměrnou plynatost a snižuje křeče hladkých svalů. Karvon má dále bakteriostatický účinek a vnitřně působí proti parazitům. Nadužívání silic v droze obsažených však může vést k poruše jater a ledvin. Užívá se buď ve formě nálevu (2 lžičky rozmačkaných plodů na šálek kávy, pije se 2x až 3x denně) nebo přímo žvýkáním celých plodů (asi 3 g denně) nebo jako prášek na špičku nože proti nadýmání, žaludečním křečím, nechutenství a jiným poruchám trávení. Kmín rovněž zvyšuje vylučování mléka a podporuje vykašlávání při nemocech dýchacích cest.



lékařství:

např. bez, růže šípková

pozn.:

Hořčice - Obsah oleje v semeni, potravinářské účely.

Mák – plodem jsou suché pukavé plody – tobolky. Drobná semínka využíváme v potravinářství.

Řepka olejka - Obsah oleje v semeni.

Slunečnice – po opylení dozrávají plody. Jsou to spirálovitě uspořádané nažky. Uvnitř každé se skrývá semeno obsahující velmi mnoho vitamínů a kvalitní jedlý olej. (výlisky jsou krmivem pro zvířata)

Tabák – Z nedozrálých semen se získává potravinářský olej.

kávovník – Po sedmi měsících po odkvětu se vyvíjí plody - bobule - ve kterých jsou dvě semena. Kávovník pochází z tropické východní Afriky. Poskytuje plody, ze kterých se vyrábí káva. Plody mají zprvu zelenou barvu, později přechází do červené. V současné době je významnou hospodářskou plodinou i mimo oblast původního výskytu. V současné době známe 40 rodů kávy.
Coffea arabica je však nejrozšířenější a poskytuje až 90% světové produkce „kávových zrnek“. Po usušení semen a dalším zpracování se z nich stanou známá, v naší společnosti hojně konzumovaná kávová zrna. Často jsou míchána zrnka z různých oblastí k výrobě různorodých směsí, které jsou dodávány na trh. Kvalita směsi závisí na jakosti zrn, pečlivosti jejich přípravy a posudku ochutnávačů kávy. Káva se dnes pěstuje po celém světě v pásmu mezi obratníky Kozoroha a Raka.

kakaovník – z kakaových bobů se vyrábí kakao a čokoláda.Užívá se v potravinářském průmyslu.
zajímavost: V USA jsou čokoládové lázně. Čokoláda obsahuje vitaminy A a E a kakaové máslo, které prý zvlhčuje a zjemňuje pokožku.

Plody rostlin se ale nevyužívají jen v potravinářství.

Textilní průmysl: bavlník

Bavlník (Gossypium) je rod dvouděložných rostlin z čeledi bombakovitých, s velkými žlutými, později nachovými květy a tobolkami, ve kterých jsou semena porostlá dlouhým chmýřím. Na světě existuje asi sedmašedesát druhů, z nichž se pěstují především tři základní. Bavlník barbadoský, původem ze Střední Ameriky, poskytuje nejkvalitnější bavlnu, dále jsou to bavlník srstnatý a bavlník bylinný.
Od okamžiku, kdy je bavlna sklizena z polí, až do okamžiku, kdy jde na trh, prochází pětifázovým zpracovatelským procesem - předením, tkaním, bělením, barvením