půda

Půda se skládá z neživé a živé složky. Neživými částmi půdy jsou částečky jílu a hlíny v některých půdách i písku a větší či menší kamínky. Podle převládajících pevných částeček půdy rozlišujeme různé druhy půd: půdy písčité, hlinité a jílovité. Nestejně propouštějí vodu, vzduch, nestejně se obdělávají. Všechny složky půdy navzájem souvisejí a dodávají půdě úrodnost. Úrodnost je nejcennější vlastnost půdy. Je to schopnost půdy poskytnout rostlinám dostatek živin, vody a vzduchu, které potřebují k životu a k zajištění úrody. Člověk záměrně úrodnost půdy zvyšuje vhodným obděláváním a hnojením. Půda obsahuje mnoho humusu, má téměř černou barvu a nazýváme ji černozem. Je velmi bohatá na živiny, je to nejúrodnější půda. U nás převládají půdy hnědé barvy - hnědé lesní půdy a hnědozemě. V mírném pásu přesto tvoří většinu zemědělské půdy.

druhy půdy:
stepní půda - se nachází v mírně vlhkých oblastech
černozem - je půda s velkým obsahem humusu
podzol - (z ruského slova popel) je kyselá, málo úrodná půda chladných a vlhkých severských jehličnatých lesů.
šedozemě - vniká v listnatých lesích mírného pásma.

podmínky půdotvorného procesu
největší význam má:
výšková poloha
svažitost
expozice - vystavení vlivu povětrnostních jevů, apod.
terénní deprese
ovlivnuje provlhčení půdy a její teploty.