kreacionismus vs. evoluce

Kreacionismus vs. Evoluce
• Podle vědců začalo vše Velkým třeskem před 4,6 miliardami let. Už toto samotné je zajímavé tvrzení, protože radiouhlíkovou metodou se dá přesně měřit jen do 40,000 let.
Pokud ale určujeme stáří jakékoli látky, musíme brát na vědomí možné hranice. Pokud potápěči naleznou v moři truhlu s mincemi z roku 1730, stane se pro ně limitující hodnotou a nemohou již tedy usuzovat, že by se loď potopila třeba v roce 1650, kdy tyto mince ještě nebyly vyraženy. Stejně tak se nemůžeme domnívat, že je vesmír miliardy let starý, existují-li pro něj určité limitní hodnoty.
1. Galaxie se blíž ke svému středu točí rychleji, než na svém okraji. Pokud je vesmír starý miliardy let, měly by tedy galaxie dávno ztratit svůj kruhovitý tvar. To se ale nestalo.
2. Hvězdy mají svou „životnost“.
Když hvězda vybuchne, stane se z ní Nova nebo Supernova a tento jev se dá pozorovat asi jednou za třicet let. Přesto vědci objevily jen asi 300 Supernov. Proč jich tam nejsou miliony? Vědci tvrdí, že z nich vznikají nové hvězdy, ale nikdo ještě neviděl vznikat novou hvězdu.
3. Vědci tvrdí, že přeměna červeného obra v bílého trpaslíka trvá miliardy let. To je ale spekulativní. Egyptští astronomové popisují hvězdu Sírius (nebo též Psí hvězda, Aschere nebo Canicula, nejjasnější hvězda na noční obloze a nejjasnější hvězda souhvězdí Velkého psa.) jako červenou. Stejně tak Cicero v roce 50 př. Kristem tvrdil, že Sírius je červený. Seneca dokonce tvrdil, že je rudší než Mars. Ptolemaios v roce 150 n.l. počítal Sírius mezi šest červených hvězd. Dnes ale patří mezi bílé hvězdy. Netrvá to tedy miliardy let.
3. Ganyméde, Jupiterův měsíc má stále silné magnetické pole. Ta jsou tvořena pohyby tekutého kovu uvnitř tělesa. Ganyméde měl být již miliardy let vychladlý. Nebo je to možná důkaz toho, že vesmír není miliardy let starý.
4. Měsíc se každý rok vzdaluje od Země. Je to jen pár centimetrů, ale faktem je, že pomalu ztrácíme náš Měsíc. Pokud se ale vzdaluje od Země, znamená to, že kdysi býval k Zemi blíž. Zákon inverse square law, který říká, že pokud se vzdálenost mezi dvěma předměty zmenší o třetinu, vzroste přitažlivá síla devětkrát. Pokud bychom tento zákon aplikovali na náš Měsíc, vyšlo by nám, že asi před 1,2 miliardami let byl Měsíc hned nad zemským povrchem.
5. Saturn má kolem sebe prstence, které mají celkový průměr 420 000 km a jsou tlusté několik set metrů. Jsou tvořeny prachem, ledovými úlomky a balvany, které nemají průměr větší, než pár metrů. Tyto prstence se od něj pomalu vzdalují a proto stejně jako Měsíc nemůže být miliardy let starý.
6. Komety se skládají z jádra, komatu a ohonu. Ohon je ta část komety, která je vidět za ní a je tvořena materiálem, který kometa ztrácí. A jelikož neustále ztrácí materiál, mají krátkoperiodické komety životnost kolem 10 000 let. Jak je ale možné, že komety stále existují? Vědci tvrdí, že musejí vznikat v takzvaném Oortově oblaku (pozůstatek prapůvodní planetární mlhoviny), který tvoří kulovitou skořápku kolem naší Sluneční soustavy. Podle nich je od Slunce vzdálen asi 50 000 – 100 000 AU (světelných let). Pokud bychom chtěli vidět Pluto, které je 39 AU od Slunce, potřebovali bychom na to velice silný teleskop. Bohužel neexistuje takový, kterým bychom viděli na vzdálenost 50 000 AU. Nelze dokázat, že něco jako Oortův oblak vůbec existuje.
• 7. Síla magnetické pole Země se zmenšila za posledních 150 let o 6%. To ale znamená,že Země nemůže být více než 25 000 let stará, protože teplo, generované silným magnetickým polem by zabilo veškerý život na Zemi. To ale také znamená, že uhlíková metoda určování stáří nemůže fungovat.
• 8. Země rotuje na rovníku rychlostí kolem 1000 mil/hod ale zpomaluje se. Protože hodiny používají rotaci Země k určování času, denně se Země zpomaluje asi o tisícinu vteřiny a téměř každý rok musíme pro vyrovnání přidávat jednu vteřinu ke světovému času. Pokud bychom se vrátili 200 milionů let zpátky, Země by rotovala opravdu rychle, že první zvíře ve vesmíru by nebyl pes, ale dinosaurus.