Sluch Přírodopis

Sluch je smysl pro vnímání zvuku. Je nejlépe vyvinut u zvířat. Např. komáři mají sluchové orgány uloženy v tykadlech, cvrčci v končetinách a noční motýli na hrudi. Člověk má méně nepřátel a proto nepotřebuje mít tak citlivý sluch. Proto jsou naše uši malé,ploché a nepohyblivé.
Člověk slyší a rozlišuje tony od kmitočtu 16Hz až 160000-20000Hz.Maximální citlivost sluchu je pro tony okolo 1000 až 3000Hz. Hlemýžď:Je to ,slepě končící trubička,tvořící 2,5 závitů.Ucho je ústrojí sluchu a rovnováhy.Při změně polohy těla se odešlou nervové impulsy do mozku a ten je vyhodnotí jako informace o poloze hlavy a těla.Člověk rozlišuje tony od 16 do 20 000 Hertzů.Při rozlišení zvuku spolupracují všechny mechanismy ve vnějším, středním a vnitřním uchu. Zevní ucho je vnější, viditelná část a skládá se z boltce a zevního zvukovodu.
Boltec zachycuje v zvukové vlny a usměrňuje je do zvukovodu. Zvukové signály narážejí do ušního bubínku, kde způsobují jeho kmitání. Kmity jsou přeneseny přes tři malé kosti ve středním uchu: kladívko, kovadlinku a třmínek.Kmity procházejí z třmínku membránou přes oválné okénko a dosahují hlemýždě ve vnitřním uchu. Zde jsou zvukové kmity změněny na nervové impulsy. Ty putují do mozku, kde jsou přehrány jako zvuky. Všechny jemné části spolupracují a my můžeme rozpoznat miliony různých zvuků a různou hlasitost.Od hlasitého prásknutí k tichému šepotu.