Plzeň

O Plzni

Plzeň je čtvrtým největším městem v České republice. V západní části Čech zaujímá výrazné dominantní postavení jako silné průmyslové, obchodní, kulturní a správní centrum. Město bylo založeno v roce 1295 na soutoku řek Úhlavy, Úslavy, Radbuzy a Mže českým králem Václavem II. Výhodná geografická poloha mezi Prahou a zemskými hranicemi mu umožnila rychlý ekonomický rozvoj.
Dnešní Plzeň se rozkládá na ploše 125 km2 a žije zde zhruba 167 000 obyvatel. Vysoká kulturní i hospodářská úroveň města se odrazila v osobitém stavebním vývoji. Historické jádro města bylo v roce 1989 prohlášeno městskou památkovou rezervací. Mezi cenné stavební památky patří zejména gotický chrám sv. Bartoloměje, renesanční radnice, barokní přestavby budov arciděkanství a františkánského kláštera či židovská synagoga.
Na přelomu 19. a 20. století jsou dokončovány náročné stavby veřejných budov, např. městské divadlo, muzeum, Měšťanská beseda ap. Zcela ojedinělý je soubor 18 domů vyzdobených sgrafity podle návrhů Mikoláše Alše.
V období industrializace v 19. stol. byly v Plzni založeny známé průmyslové giganty - strojírenský komplex Škoda a Plzeňský Prazdroj. Mimořádným projektem v rámci celé České republiky je současná výstavba moderní průmyslové zóny Borská pole. Úsilí o zkvalitnění úrovně vzdělání vyvrcholilo v roce 1991 založením Západočeské univerzity.

Neobyčejně široká je také síť středních odborných škol, gymnázií a škol uměleckých. V Plzni působí také mezinárodní instituce - Alliance Francaise, Anglická knihovna, Rakouská knihovna a Americké centrum. Duchovní tradice města byly posíleny založením biskupství v roce 1993.

K nejhodnotnějším tradicím plzeňského kulturního prostředí patří činnost Divadla J. K. Tyla. Plzeň je dějištěm kulturních akcí a festivalů mezinárodního významu - Smetanovské dny, Skupova Plzeň, Historický víkend, festival Na ulici, Pilsner Fest, Mezinárodní bienále kresby či festival Divadlo. V rámci Plzeňského kulturního léta jsou pořádány koncerty na otevřených pódiích v centru města.

Rekreační možnosti Plzně jsou překvapivě bohaté, neboť město obklopují četné lesy s mnoha vodními plochami. Okolí města skýtá rozmanité možnosti výletů za historickými památkami Plzeňska.

Po stopách historie města Plzně

Plzeň - centrum regionu

Město Nová Plzeň bylo založeno na příkaz českého krále Václava II. roku 1295 na soutoku řek Radbuzy, Mže, Úhlavy a Úslavy. Od počátku se stalo důležitým obchodním střediskem na významné křižovatce cest do Norimberka a Řezna. Rozlohou (ve 14. stol. 20 ha, 290 domů a 3 000 obyvatel) po Praze a Kutné Hoře třetí největší město v Čechách. V 16. stol. významné působení italských stavitelů. V letech 1599 - 1600 Plzeň dočasně sídlem římského císaře a českého krále Rudolfa II. V období českého stavovského povstání Plzeň obléhána a r. 1618 dobyta vojsky Mansfelda. Konec 17. stol. v Plzni spojen s barokem a se jmény stavitele Jakuba Augustona a sochaře Kristiána Widmana. Historické jádro města (půdorysnou strukturou do značné míry totožné s celým původním gotickým městem) v r. 1989 prohlášeno městskou památkovou rezervací.

V první polovině 19. stol. mohutný rozvoj města, v r. 1842 založen Měšťanský pivovar a v tomtéž období strojírenský podnik Škoda. Dnes v Plzni 165 000 obyvatel, sídlo Západočeské univerzity a biskupství.

Historický přehled

X. století
976: první zpráva o hradu Plzni
992: biskup Sv. Vojtěch založil malý klášter a kostel Kostelec P.Marie, dnes sv. Jiří v Doubravce
XIII. století
1295: založeno z příkazu krále Václava II. lokátorem Jindřichem město nazvané Nová Plzeň na ploše přibližně 20 ha s půdorysem pravoúhlé sítě 15 ulic a náměstí
XIV. století
1307: první písemná zmínka o pivovaru v Plzni, na listině nejstarší známá městská pečeť
1320: Jan Lucemburský nově vyměřil rozlohu města na 178 lánů 1328 prvá zmínka o městské latinské škole
XV. století
1411: Mistr Jan Hus napsal Plzeňanům list a chválil jejich mravní chování a vyzýval je k dalšímu pevnému postoji
1414: měšťané pod vedením kazatele Václava Korandy st. vyhnali příslušníky řádu německých rytířů z města
1419: Václav Koranda přivedl v listopadu do města houfec jihočeských husitů s Janem Žižkou v čele
1420: v březnu opustili husité město a odešli na Tábor. Plzeň se trvale přiklonila k římské straně
1421: Žižka poprvé a neúspěšně obléhal Plzeň
1427: husité obléhali město, dále je obléhali 1431 a 1433-1434
1434 19. září: Zikmundova zlatá bula, osvobozující obyvatele města od královské berně, cel, mýt a dalších poplatků
1449: Plzeň se stala členem protipoděbradské jednoty strakonické
1460: založen Velký rybník v Bolevci
1466: Plzeňané odpadli od krále Jiřího Poděbradského
1466: pobyt pražské kapituly podjednou v městě až do 1478
1468: Plzeňané uznali Matyáše Uherského za českého krále
1468: vytištěna v Plzni první česká kniha "Kronika trojánská
XVII. století
1633: do února 1634 pobýval v městě Albrecht z Valdštejna, zavražděn v Chebu 25. února 1634
1635: mor v Plzni, další 1648, 1680, 1714; 1832 - cholera
1681: na náměstí vztyčen morový sloup, první veřejný projev baroka ve městě
1695: v Plzni popraven Jan Sladký Kozina, vůdce chodských rebelů, jeho mrtvola visela na šibenici přes rok
XVIII. století
1714: založen klášter dominikánek
1776: v Plzni zřízeno gymnázium
1779: na městských panských dvorech provedena raabizace, pozemková reforma
1786: ve městě bydlelo 5,246 obyvatel
1788: ve městě zřízen magistrát
1795: začátek bourání městských hradeb
1799: průchod ruského vojska, spojenců Rakouska proti Napoleonovi, 16.-18. prosince pobýval ve městě generál Suvorov
XIX. století
1804: zřízen filozofický ústav
1818: v Plzni sehráno první české divadelní představení
1819: založena česká triviální škola, první česká škola ve městě
1827: založena koželužna D.L.Levita, třetí největší v Čechách
1832: postaveno první kamenné divadlo v Plzni a otevřena nemocnice
1835: požár věže kostela sv. Bartoloměje
1836 2. února: zemřel prof. J.V.Sedláček, představitel první buditelské generace v Plzni
1840 - 43: v Plzni studoval Bedřich Smetana
1842: měšťanský pivovar začal vařit pivo
1849: otevřen Saský (dnešní Rooseveltův) most
1856 11. července: zemřel v Plzni J.K.Tyl, je pochován na Mikulášském hřbitově
1858: zahájeno telegrafní spojení s Mariánskými Lázněmi, zřízeno plynové osvětlení na náměstí a na hlavních ulicích
1859: založena Waldsteinova strojírna, koupená v roce 1869 Emilem Škodou
1859: vydlážděno celé náměstí (dnes nám. Republiky) kostkami
1861 18. února: zemřel J.F.Smetana, představitel druhé generace plzeňských buditelů
1861: otevřena železniční trať Plzeň-Furth im Wald, další tratě 1862 Plzeň-Praha, 1868 do Českých Budějovic a Vídně, 1872 do Chebu, 1873 na Žatec, 1878 do Železné Rudy)
1866: téměř dvouměsíční okupace pruskými vojáky
1876: založena veřejná knihovna královského města Plzně
1889: postavena nová městská vodárna na Homolce 1899 vybudována městská elektrárna a zřízena pouliční elektrická dráha (Bory - Lochotín), jejím budovatelem byl ing. František Křižík
1899: Škodovy závody přeměněny v akciovou společnost
XX. století
1902: otevřena nová nemocnice na Borech
1902: otevřena nová budova divadla, dnes J.K.Tyla
1906, 4. května: zemřel František Schwarz, představitel třetí buditelské generace v Plzni
1917, 25. května: katastrofální výbuch v muniční továrně v Bolevci, zahynulo na 300 lidí
1917, 14. srpna: v Plzni vyhlášeno stanné právo, zrušeno za 14 dnů
1918, 21. června: střelba do dětí v Koterovské ulici, šest dětí zemřelo
1918, 28. října: vyhlášena Československá republika
1924: vytvořena Velká Plzeň připojením obcí Doubravka, Doudlevce, Lobzy a Skvrňany. Po tomto připojení měla Plzeň 108,023 obyvatele
1938: záborem pohraničí nacistickými vojsky byly k německé říši připojeny v blízkosti Plzně Litice
1941: zahájen provoz trolejbusů
1942: v Plzni zřízen magistrát a připojeny obce Bolevec, Božkov, Bukovec, Černice, Hradiště, Koterov, Radobyčice, Újezd 1942-45 11 náletů na město, zabito 926 lidí a zničeno a poškozeno 6,777 domů
1945, 5. května: spontánní povstání plzeňského obyvatelstva proti německým okupantům
1945, 6. května: ráno přijela do Plzně americká armáda, Plzeň osvobozena z nacistické nadvlády
1945: v Plzni zřízena lékařská fakulta Univerzity Karlovy
1948: v Plzni zřízena Pedagogická fakulta
1949: v Plzni zřízena Vysoká škola strojní a elektrotechnická
1953, 1. června: demonstrace plzeňského obyvatelstva proti měnové reformě a režimu, potlačena Lidovými milicemi a komunistickou mocí. Stržen pomník Osvobození se sochou T.G.Masaryka
1957: začala výstavba sídlišť ve městě (1957 Slovany, 1961 Doubravka, 1966 Bory, 1968 Slovany, 1974 Lochotín, 1989 Vinice)
1972: Plzeň dosáhla 150,000 obyvatel
1976: vytvořena správní jednotka dnešní Plzně. Po různých akcích připojení a odloučení obcí byly definitivně připojeny další venkovské obce: Černice, Radobyčice, Koterov, Červený Hrádek, Křimice, Radčice, (Litice již v roce 1970)
1985: otevřena první část nové fakultní nemocnice na Lochotíně
1990: k 1. červenci měla Plzeň 175,038 obyvatel
1991: založena Západočeská univerzita
1993: založeno biskupství

Vývoj plzeňského městského znaku

Plzeňští měli již před rokem 1433 ve znaku svého města chrtici. Již v 15. století lidé věřili, že chrtice vyjadřuje věrnost katolické církvi a českému králi. Počátek plzeňského erbu tedy tvořil červený štít a v něm stříbrná chrtice.

K rozšíření erbu došlo krátce po roce 1433, když římský císař Zikmund Lucemburský dal Plzeňským do znaku velblouda. Zlatý dvouhrbý velbloud v modrém poli měl připomínat jejich činy při neúspěšném obležení západočeské metropole Husity. Nedávné výzkumy prokázaly, že původní barva tohoto pole štítu nebyla zelená, ale modrá. Brzy po roce 1433 si naši předkové sami doplnili erb postavou anděla-štítonoše.

Za vlády Jiřího z Poděbrad se Plzeň stala členem opoziční Zelenohorské jednoty a vedla s českým králem válku, ve které naše město podporovala papežská kurie v Římě. Za věrnost Římu proti většině českého národa obohatil Plzeňským znak papež Pavel II. Roku 1466 vydal listinu, jíž přidával k oběma starším polím erbu dvě nová. Od té doby tvořil plzeňský znak čtvercový štít. Dvě nová pole symbolizovala papeže i jeho úřad a dále poměr Čech k římské říši.

Ve stříbrném poli byly dva vzhůru postavené a od sebe odvrácené zlaté papežské klíče a ve zlatém poli se objevil vpravo hledící zbrojnoš s připásaným mečem. Voják držel v pravici pravou polovinu černého orla.

Ve druhé polovině 15. století si naši předkové sami rozmnožili erb, tentokrát o středový srdeční štítek, do něhož vložili složitý obsah jejich pečeti z doby založení města koncem 13. století.

Politický a náboženský zápas katolické většiny a nekatolické menšiny v Plzni ve druhé polovině 16. století skončil vítězstvím většiny, ale převážná část nekatolíků žila a pracovala ve městě dál.

Na důkaz vítězství katolické strany přidal do znaku našeho města papež Řehoř XIII. v roce 1578 na dosavadní štít vysoký zlatý kříž vztyčený na zeleném trojvrší, na němž je zlatý nápis: ?In hoc signo vinces? /v tomto znamení zvítězíš/.

Na vyobrazení na této papežské listině byly ještě další heraldické prvky, např. olivová ratolest, dvě helmy a halapartna. Celý plzeňský erb tehdy dostal konečnou podobu platnou dodnes.

Osobnosti

Václav II. (1271 - 1305)
Český král z rodu Přemyslovců, zakladatel města Nová Plzeň (r. 1295)

Václav Koranda (asi 1424 - 1519)
Radikální husitský kazatel působící několik let v Plzni. V r. 1420 odešel do Tábora.

Jan Žižka (asi 1360 - 1424)
Po příchodu do Plzně r. 1419 zde začal budovat pevnost (Město slunce). Po obléhání císařskými vojsky a odporu Plzeňanů odešel v r. 1420 z města. Později se pokoušel město znovu dobýt, ale neúspěšně.

Giovanni de Statia ( v Plzni 1554 - 1596)
Renesanční architekt a stavitel, významný představitel první vlny italských přistěhovalců. - kameníků a stavitelů. Projektoval a postavil plzeňskou radnici.

Rudolf II. (1552 - 1612)
Císař římsko-německý, král český. Několikrát pobýval v Plzni, naposled v letech 1599 - 1600 na útěku před morem v Praze. Po dobu jeho pobytu se stala Plzeň hlavním městem celé říše.

Peter Ernest Mansfeld (1580 - 1626)
Obléhal Plzeň v čele stavovských vojsk a v listopadu 1618 ji dobyl. Pád Plzně lze tak pokládat za počátek 30leté války v Evropě.

Albrecht z Valdštejna (1583 - 1634)
Český šlechtic a vojevůdce, v Plzni bydlel od prosince 1633 do února 1634 před osudným odjezdem do Chebu.

Martin Kopecký (1777 - 1854)
Purkmistrem města v letech 1828 - 1850, postaral se o významné stavební reformy ve městě, mimo jiné odstranění hradeb a vybudování sadů na jejich místě. Pomník v Kopeckého sadech a u Lochotínského pavilonu.

Josef Vojtěch Sedláček(1785 - 1836)
Vlastenec a spisovatel, pamětní deska v ul. Bedřicha Smetany 14.

Josef František Smetana (1801 -1856)
Do Plzně přišel v r. 1831. Profesor na filozofickém ústavu, autor první české návodové knihy o astronomii a fyzice. Strýc skladatele B. Smetany. Pochován na Mikulášském hřbitově. Pomník ve Smetanových sadech.
Josef Kajetán Tyl (1808 - 1856)

áíčíářáéV Plzni poprvé r.1829 s kočovnou divadelní společností, naposled 1856, kdy zde zemřel. Významný český prozaik, dramatik a novinář. Je pohřben na Mikulášském hřbitově. Pomník v Lochotínském parku a u Velkého divadla ve Smetanových sadech, pamětní deska v Prešovské 3.

Bedřich Smetana (1824 - 1884)
Přední český hudební skladatel. Studoval v Plzni na gymnáziu v letech 1840 - 1843. V Plzni složil i několik skladeb. Socha ve Smetanových sadech, pamětní deska na budově Státní vědecké knihovny.

Mikoláš Aleš (1852 - 1913)
Přední český malíř, přítel plzeňského architekta R. Štecha. Pro některé jeho domy kreslil kartony pro sgrafitovou výzdobu. Část kartonů zachována ve sbírkách Západočeské galerie.

Emil Škoda (1839 - 1900)
Zakladatel Škodových závodů, nejvýznamnější zbrojovky Rakousko - Uherska a později nejvýznamnějšího strojírenského podniku Československa. Pohřben na Mikulášském hřbitově. J. Škoda, jeho strýc a mecenáš, lékař a profesor ve Vídni, má pamětní desku na Vodárenské věži v Pražské ulici.

František Křižík (1847 - 1941)
Rodák z Plánice na Klatovsku. Vynikající český vynálezce, elektrotechnik a podnikatel. Své první výzkumy prováděl v Plzni (vynález obloukové lampy). Založil elektrotechnickou továrnu v Doudlevcích (později Škoda - Elektrotechnické závody Doudlevce). Pomník v Křižíkových sadech.

Karel Klostermann (1848 - 1923)
Významný český spisovatel, v letech 1877 - 1908 učil na německé reálce v Plzni. Pochován na Ústředním hřbitově.

Rudolf Štech (1858 - 1908)
Architekt a stavitel, autor mnoha veřejných budov v Plzni. Pochován na Ústředním hřbitově.

Ladislav Lábek (1882 - 1970)
Historik, zakladatel Národopisného muzea v Plzni. Pamětní deska na Chotěšovském domě, nám. Republiky 1.

Josef Beran (1888 - 1969)
Plzeňský rodák, bohoslovecká studia v Římě. Vězněn nacisty, v roce 1946 jmenován pražským arcibiskupem. V letech 1949 - 1965 znovu internován. V r. 1965 donucen opustit vlast a v Římě jmenován kardinálem.

Josef Skupa (1892 - 1957)
Významný loutkář, tvůrce postav Spejbla (1919) a Hurvínka (1926). Pohřben na Ústředním hřbitově, pamětní deska v Prokopově 1.

Jiří Trnka (1912 - 1969)
Rodák z Plzně. Významný český malíř, ilustrátor, loutkář a režisér. Pohřben na Ústředním hřbitově.

Pověsti

Andělíček pro štěstí na jehož zaručené účinky se často stojí pokorně ve frontě zájemců o přízeň osudu je jedním z fenoménů chrámu sv. Bartoloměje na plzeňském náměstí.

Pověst praví, že zázračné účinky andělíčka se tradují od doby, kdy se v chrámu sv. Bartoloměje ženil plzeňský kat. A protože kat do kostela nesměl, zastupoval jej (pouze u oltáře) jeho přítel.

Kat se v tu dobu modlil u zadního vnějšího oltáře chrámu. Po skončení modlidby se zvedl a při vstávání se zachytil andělíčka vykovaného na mřížích chrámu. Jelikož tato údalost nebyla beze svědků, postaraly se plzeňské měšťanky o zbytek.

Tak se pověst o důležitosti andělíčka příslovečně rychle rozletěla do celého kraje a šíří se do dnes. Přijeďte se sami přesvědčit

Náměstí Republiky
V době založení města jedno z největších náměstí v Evropě, 139 x 193 m

Gotická katedrála sv. Bartoloměje
Kruhový výhled z věže katedrály
Založen spolu s Novou Plzní, dominanta dnešního města (Církevní památky).
nám. Republiky 35, 301 14 Plzeň

Morový sloup
Postaven v r. 1681 jako díkůvzdání za mírný průběh epidemie moru v předchozím roce. Nalézá se v SV části nám. Republiky.

Renesanční radnice
Historická radnice je renesančním klenotem postaveným podle plánů italského stavitele Giovanniho de Statia v letech 1554 - 1559 (Prohlídkové objekty).
nám. Republiky 1, 306 32 Plzeň

Císařský dům
Dvojí renesanční přestavba, sídlo Rudolfa II., který zde několikrát pobýval (naposled v r. 1600). Součást radnice, sídlo Městského informačního střediska.
nám. Republiky 41, Plzeň

Pechlátovský dům
Renesanční rohový dům vznikl spojením dvou starších domů. Významným majitelem Sebastian Pechovský, učitel budoucího císaře Rudolfa II.
nám. Republiky 40, Plzeň

Dům U Červeného srdce
Původně renesanční dům, jehož portál přenesen do lapidária Západočeského muzea. Novostavba z r. 1894 podle projektu R. Štecha, ozdobená sgrafity podle kartonů M. Alše.
nám. Republiky 36, Plzeň

Arciděkanství
Dům původně v majetku řádu německých rytířů, v r. 1710 budova přestavěna J. Augustonem do dnešní podoby. Jedna z nejhodnotnějších dochovaných barokních staveb v Plzni. Nyní sídlo biskupství.
nám. Republiky 35, Plzeň

Dům s lékárnou U Bílého jednorožce
Postaven r. 1859 významným plzeňským stavitelem M. Stelzerem. Novorenesanční průčelí se sgrafity z cyklu Sběr léčivých rostlin podle kartónů M. Alše z r. 1896.
nám. Republiky 27, Plzeň

Bezděkovský dům
Postaven architektem K. Hilbertem v letech 1906 - 1907. Sochy - symboly právovárečného měšťanstva - s reliéfem původního gotického domu jsou dílem S. Suchardy.
nám. Republiky 7, Plzeň

Dům U Božího oka
Domovní jádro patří k nejstarší zástavbě města. Uvnitř obnovena nástropní freska s Trojicí Boží.
nám. Republiky 8, Plzeň

Scriboniovský dům
V renesanci vznikl ze dvou kupeckých domů. Před svou smrtí tu žil v letech 1633 - 1634 Albrecht z Valdštejna. Sídlo evropských kulturních institucí.
nám. Republiky 12, Plzeň

Chotěšovský dům
Původně gotický dům, jediná renesanční nádvorní loggie v Plzni. Dnes součást Národopisného muzea Plzeňska.
nám. Republiky 13, Plzeň

Městské sady
Plzeňské sady
Sady Pětatřicátníků, sady 5. května, Křižíkovy, Šafaříkovy, Kopeckého, Smetanovy sady. Vznikaly postupně od poč. 19. stol. v místě bývalých hradeb, ohraničujících středověké město. Na okraji sadového prstence postaveny reprezentativní budovy, např. hotel Continental, Západočeské muzeum, Měšťanská beseda, hotel Slovan, Divadlo Josefa Kajetána Tyla.
V Křižíkových sadech je velká nástěnná malba ?Theatrum mundi? s významnými plzeňskými osobnostmi.

Lochotínský park
Největší plzeňský park, založený ve 30. letech 19. stol. jako lázeňský areál (výskyt léčivého pramene), empírový Lochotínský pavilonek z r. 1833, přírodní divadlo (letní kino, konzerty). V sousedství ZOO
3 zastávka tramvaje č. 1, 4 u Lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Okolí náměstí
U Salzmannů
Dům s renesančním bosovaným portálem stál u zrodu slávy plzeňského piva. Odtud r. 1842 povozník Salzmann vezl první soudek piva z nového Měšťanského pivovaru přátelům do Prahy. V roce 1858 zde založil známý hostinec.
Pražská 8, Plzeň

Pernerovský dům
Původem středověký dům, výrazná barokní přestavba v 1. pol. 18. stol., kdy náležel zvonařské rodině Pernerů.
Pražská 12, Plzeň
Dům čp. 83
Původně středověký dům s renesanční trojicí bosovaných portálů a unikátním renesančním malovaným dřevěným stropem. Dnes sídlo Západočeské galerie (proklik do Galerie).
Pražská 13, Plzeň

Dům U Bílého lva
V 16. stol. jeden z největších a nejdražších renesančních domů v Plzni. Na přelomu 18. a 19. stol. přestavěn v pozdně barokním stylu s klasicistními prvky.
Pražská 15, Plzeň

Masné krámy
Tato zvláštní historická budova z roku 1392 sloužila jako masná tržnice až do 50. let 20. stol. V letech 1964 - 1971 náročná rekonstrukce, po níž vznikl specifický výstavní prostor, v současnosti využíván Západočeskou galerií (proklik do Galerie).
Pražská 16, Plzeň

Dům s vodárenskou věží
Pozdně gotická vodárenská věž prvně zmíněna v r. 1532, součást systému městského opevnění.
Pražská 19, Plzeň

Dům v Perlové ulici
Malebný domek je protipólem domů patricijských. Postaven na starším základě po r. 1575, obydlí pro prosté řemeslníky - bečváře, krejčí atd. Dnes vstup do prohlídkového okruhu historického podzemí (proklik do Prohlídkové objekty).
Perlová 4, Plzeň

Gerlachovský dům
Tvořen ze dvou starších domů, které si pro sebe v barokním slohu upravil významný člen italské umělecké kolonie J. Merlian v r. 1575. Dnes součást Národopisného muzea.
Dřevěná 4, Plzeň

Mestlův dům
Pozdně gotický dům přestaven pro primátora F. Mestla v r. 1728 patrně J. Augustonem. Renesanční portál.
Dominikánská 14, Plzeň

Městský palác U Zlatého slunce
Původ ve dvou středověkých domech, spojených již před r. 1530. Rokokové fasády s domovním znamením. Dnes sídlo Památkového ústavu. Informační kancelář Památkového ústavu.
Prešovská 7, Plzeň

Architektura od 19. století po současnost

Budova Státní vědecké knihovny
V letech 1804 - 1809 ze zrušeného kláštera s kostelem sv. Anny přestavena budova filozofického institutu v klasicistním stylu stavitelem Š. M. Schellem. Dnes komplex využíván jako prostor Státní vědecké knihovny.
Bedřicha Smetany 14, Plzeň

Měšťanská beseda
áíčíářáéBudova se dvěma společenskými sály a restaurací postavena v r. 1901 podle návrhu architekta A. Čenského.
Kopeckého sady 13, Plzeň

Pivovary
Reprezentační budova Plzeňských pivovarů od architekta H. Zápala z r. 1917. Uvnitř areálu restaurace Na Spilce, největší pivnice v Čechách - 580 míst.
U Prazdroje 7, Plzeň

Domy se sgrafitovou výzdobou
Významný soubor sgrafitové výzdoby ve městě s tématikou čerpající z českých dějin. Podle návrhů M. Alše vytvořeny převážně na domech stavitele R. Štecha v letech 1894 - 1898.
Nerudova 2 - 10, Klatovská 28 a 30, Tovární, Kollárova, Petákova, Bezručova, Solní ulice, nám. Republiky 27, 36, Plzeň

Divadlo Josefa Kajetána Tyla
V r. 1902 podle návrhu významného českého architekta A. Balšánka dokončena budova Velkého divadla. Sousoší Opery a Dramatu v průčelí budovy dílem sochaře L. Šalouna, překrásná opona z r. 1901 od významného regionálního malíře A. Němejce.
Smetanovy sady 16, Plzeň

Západočeské muzeum - hlavní budova
Založené r. 1878, budova postavena r. 1898 v novorenesančním slohu. (proklik do Pprohlídkové objekty).
Kopeckého sady 2, Plzeň

Hlavní nádraží
Impozantní novorenesanční budova postavená R. Štechem v r. 1908.
Nádražní ulice, Plzeň

Sgrafita Mikoláše Alše
Všestranný rozvoj na konci 19. století poznamenal města architekturou obytných domů, jejichž reprezentativní vzhled hlásá prosperitu a obvykle novorenesanční styl ladí s čerstvě nabytým národním vědomím. Tehdy zve významný stavební podnikatel, architekt Rudolf Štech do Plzně Mikoláše Alše, malíře generace Národního divadla a bravurního kreslíře, který své vlohy pro nástěnnou tvorbu již dokázal v Praze. Spolupráce obou mužů přerostla do osobního přátelství a trvala řadu let. Zážitek prvního pobytu v červenci 1892 byl inspirací pro dekorační pás "O Petrském trhu v Plzni" na domě v Tovární ulici, zaplněný krojovanými postavami v žánrových výjevech. Následovaly další domy s motivy velkých dějů a postav české historie i obyčejného života našich předků. K dnešku je zachováno 22 kompozic na 15 domech.

náměstí Republiky 36

Dům ?U Červeného srdce? z roku 1894 má vedle bohaté plastické výzdoby, soustředěné především v prolamovaném štítu typickém pro českou novorenesanci i řadu ornamentálních prvků ve sgrafitovém provedení. Část z nich zdobí i obvykle výzdoby prostý boční štít. Nejdůležitější je tu však pás posledního patra, kterému vévodí postavy dvou rytířů na koních v turnajovém odění se zdobenými dřevci.

Sedláčkova 31

Rozlehlý rohový dům skýtá řadu ploch, na kterých se rozvíjí cyklus ?Řemesla?. Postavy řezníka, kováře, sladovníka, krejčího i ševce doprovázejí cechovní erby a prapory. Vlastnoruční Alšovy kartony k těmto vyobrazením dnes zdobí Sněmovní sál radnice.

náměstí Republiky 27

Cyklus ?Sběr léčivých bylin? je naprosto logickou výzdobou pro dům s historickou lékárnou ?U bílého jednorožce?.

Nerudova 2

Dům s věží je zdoben cyklem Dějiny českého národa z roku 1894. Ukázky: "Přemysl Otakar II. u Baltu", "Karel IV. zakládá pražskou univerzitu" a "Jan Žižka z Trocnova". Další představují: Rudolfa II., české emigranty ve švédském vojsku před Prahou a alegorii Vzkříšení národa.

Nerudova 4

Takzvaný ?Chodský dům? z roku 1897 zdobí dva dekorativní pásy. Jsou umístěny po stranách středového arkýře, který zdůrazňuje osovou symetrii průčelí. Vlevo "Chodové na stráži", vpravo "Chodská práva". Dekorativní rostlinný ornament živých barev, který se křížem rozvíjí v plochách kolem oken, je jasně inspirován lidovým uměním. Chodský znak, klobouk a letopočet 1695 jsou připomínkou plzeňské popravy chodského hrdiny Jana Sladkého Koziny, ochránce starých privilegií.

Nerudova 6

Průčelí domu tvoří motivy cyklu ?Obrazy z českých dějin? z roku 1898. "Po Bílé hoře r. 1620", s tragickými postavami poražených a významné osobnosti: Jan Amos Komenský, Mistr Jan Hus a Jan Roháč z Dubé. Korunou kompozice nad arkýřem je líbezná Madona orodující za český národ.

Nerudova 8

Na tzv. ?Nerudově domě? z roku 1897 vzdal Aleš poctu Janu Nerudovi. Středem štukové plastické výzdoby je reliéfní portrét oslavovaného básníka, spisovatele a žurnalisty, věnčený vavřínem. Plochu sgrafita zaplňují pestré fantaskní květy, stuhy s nápisy a vavřínové věnce, ovité kolem Pegasa a lyry. Vše podtrženo dvěma figurálními pásy s motivy, symbolizujícími nejvýznamnější Nerudova básnická díla "Obrazy z ciziny" a "Písně kosmické". Pod římsou nechybí vedle dat narození a úmrtí ani trojúhelník - podpis pod břitkými i jímavými fejetony.

Nerudova 10

Výzdobou tohoto rohového domu, kterým končí výtvarně ucelená fronta bloku, je pokračování cyklu ?Obrazy z českých dějin?. Vypráví se tu o významných okamžicích naší historie, počínaje mytologickým ?Příchodem Čechů? a zde nereprodukovaným panelem ?Svatý Prokop?. Cyklus pokračuje třemi osobitými jízdními průvody: ?Poselstvím husitů na sněm do Basileje, ?Páni z Růže? a ?Král Jiří z Poděbrad se syny?, vždy zasazenými do náznaku reálných krajin.

Bezručova 31

Na štítovém průčelí ?Cingrošova domu? dominují postavy českých patronů sv. Václava s panošem a sv. Jiří s drakem, nesvazovány zde architektonickým článkováním, pouze okrajově doplněny ornamentálními pásy. Kamenný obklad obchodního parteru ve výrazně slohovém a přírodně barevném provedení je skvělou ukázkou špičkového řemesla firmy Cingroš.

Dvořákova 1

Cyklus ?Sv. Jiří? z roku 1902 ve výplních dvou obloučkových štítů Štechovy vily patří k posledním realizacím Alšových návrhů v Plzni. Sgrafita již nejsou nosným prvkem architektonického stylu, ale spíše obrazem na fasádě a dekorační pásy drobným doplňkem.

Další sgrafita lze hledat na dvou domech v Tovární 6 a 8, v Purkyňově 35 a na rohu Jagellonské a Petákovy ulice.

Sakrální památky

Kostel sv. Jiří
Patří mezi nejstarší stavby v Čechách. Postaven pro benediktinské mnichy po návratu pražského biskupa sv. Vojtěcha z Říma v r. 992. Nachází se ve čtvrti Doubravka nad soutokem Úslavy a Mže.

Kostel Všech svatých
Bývalý farní kostel osady Malice, v jejímž katastru byla Plzeň postavena. Do r. 1322 byl i farním kostelem nově založeného města. Několikrát přestavěn. Stávající klenby z r. 1590. Při bombardování v r. 1944 silně poškozen. V r. 1992 naposledy upraven.
Pod Všemi svatými, Plzeň - Roudná

Katedrála sv. Bartoloměje
Národní kulturní památka.
Stavba chrámu sv. Bartoloměje po r. 1295, dokončení v počátkem 16. století. Na hlavním oltáři opuková socha plzeňská madona z r. 1390, jedna z nejhodnotnějších soch tzv. ?krásného stylu? českých madon (replika na vrcholu morového sloupu ze 17. stol.). Šternberská kaple z 1. pol. 16. stol. s visutým svorníkem. V r. 1993 zřídil papež Jan Pavel II. v Plzni biskupství a chrám sv. Bartoloměje se stal katedrálou.
nám. Republiky 35, 301 14 Plzeň

Františkánský klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie
Patří mezi nejstarší stavby ve městě, dodnes zachován v původní raně gotické podobě. Kaple sv. Barbory vyzdobena freskami z doby kolem r. 1460. Nové barokní západní průčelí od J. Augustona. V křížové chodbě kláštera stálá expozice gotické a barokní plastiky Diecézního muzea v Plzni (proklik do Prohlídkové objekty).
Františkánská, Plzeň

Kostel sv. Anny při bývalém klášteru dominikánek
Klášter vystaven J. Augustonem v letech 1711 - 1714.
Kostel sv. Anny - přistavěn ke klášteru podle návrhu J. Augustona. Propůjčen pravoslavné církvi.
ulice Bedřicha Smetany 14, Plzeň

Kostel sv. Mikuláše a Mikulášský hřbitov
Gotický kostel z let 1406 - 1410. Kolem kostela hřbitov od r. 1414. Naposledy upravován v r. 1966. Pohřbeni zde J. K. Tyl, J. F. Smetana, J. V. Sedláček, St. Zauper, E. Škoda.
Mikulášská tř., Plzeň

Kostel sv. Jana Nepomuckého
Postaven v pseudorománském slohu podle návrhu architektů J. Svobody a F. Stalmachera v letech 1911 - 1912. Jeho dvě věže měří 63 m.
Chodské nám., Plzeň

Kostel Panny Marie Růžencové
Kostel a k němu přiléhající klášter postavili dominikáni v r. 1913 podle návrhu architekta A. Möllera.
Jiráskovo nám., Plzeň

Kostelík U Ježíška
Zajímavá barokní stavba z r. 1745, uvnitř s freskami a rokokovým oltářem.
U Ježíška, Plzeň

Kostel sv. Martina
Novogotická stavba z r. 1906 v Lobezském parku.
Revoluční, Plzeň - Lobzy

Kostel sv. Petra a Pavla
Gotická stavba z poč. 15. stol.
Litice, Plzeň

Židovské památky

Velká synagoga
Druhá největší synagoga v Evropě (třetí na světě). Od r. 1894 patří k dominantám Plzně, kde až do počátku II. světové války žila početná a prosperující židovská komunita. V interiéru s vynikající akustikou unikátní pneumatické varhany, raritou horkovzdušné podlažní topení. Působivá atmosféra místa využívána při koncertech, pravidelné výstavy.

Stará synagoga a škola
Zpřístupněno, včetně památníku trýzněných (informace židovská obec).

Židovský hřbitov
Proti Ústřednímu hřbitovu, založen koncem 19 stol.
Rokycanská třída, Plzeň (přivaděč na dálnici Plzeň - Praha)

Židovský hřbitov v Bolevci
Pozůstatek židovského hřbitova ze 17. stol. (druhý nejstarší hřbitov na území města).
Plzeň - Bolevec, za VŠ kolejemi

Pomníky, památníky

Památník obětem zla (tzv. Meditační zahrada)
Životní dílo politického vězně 50. let Luboše Hrušky. Za dobu 40 let vznikl ojedinělý areál se stovkami vzácných jehličnanů a s monumentální Křížovou cestou akademického sochaře R. Podrázského. Součástí zahrady kaple sv. M. Kolbeho.

Lidová architektura

Božkov
Památková rezervace lidové architektury. Soubor staveb lidového baroka a klasicismu. Zbytky renesančního dvora z konce 16. stol.
315 00 Plzeň - Božkov

Koterov
Památková rezervace lidové architektury. Soubor zděné lidové architektury plzeňského typu. Statky s trojúhelníkovými štíty a klenutými vjezdy - 1. pol. 19. stol. Zastoupeno lidové baroko i klasicismus.
317 00 Plzeň - Koterov

Černice
Památková rezervace lidové architektury. Empírové lidové stavby z 1. pol. 19. stol. Barokní boží muka z r. 1742.
317 00 Plzeň - Černice

Památkové zóny lidové architektury

Bolevec (náves), Bukovec, Červený Hrádek, Křimice, Lobzy, Radčice, Újezd

Historie Pilsner Urquell

Pivo se v Plzni vaří takřka od jejího založení. První písemnou zprávu pivovarnického charakteru můžeme nalézt již v roce 1307. Jedná se o závěť, ve které Wolfram Zwinilinger odkazuje kostelu sv. Bartoloměje svůj pivovar a sladovnu.
Později se pivo vařilo pouze v domech, kterým král Václav II. ve 13. století udělil právo várečné. Ve 14. století tedy toto privilegium měli jen majitelé domů uvnitř hradeb. Vaření piva bylo svobodným měšťanským povoláním, proto nebylo cechovně regulováno. Protože právo bylo uděleno celkem 260 měšťanům, nejednotnost výrobní technologie a rozličné přísady způsobovaly velké rozdíly v kvalitě piva.
Historickým mezníkem, který změnil celou pivní historii, se stal rok 1838, když muselo být vylito před radnicí 36 hektolitrů nekvalitního piva.
Tato neblahá událost ovlivnila právovárečné měšťanstvo natolik, že se rozhodli společně vybudovat nový moderní pivovar, aby navždy zajistili výrobu kvalitního plzeňského piva. Výstavbou pivovaru byl pověřen stavitel Martin Stelzer, který zde uplatnil bohaté zkušenosti, které načerpal ze zahraničních cest po pivovarech. Při návštěvě Bavorska se seznámil s geniálním, avšak velice svérázným sládkem Josefem Grollem. Přesvědčil ho, aby se s ním vydal zpět do Čech a v novém pivovaru uvařil pivo novou metodou spodního kvašení.
Groll se svého úkolu zhostil výtečně a dne 5. října 1842 uvařil první spodně kvašený světlý ležák, který se stal pravzorem všem ostatním světlým pivům. Pivovar si tento památný den připomíná každý rok slavností nazvanou Pilsner Fest.
Výroba zcela nového ležáku s nezaměnitelnou chutí a kvalitou učinila brzy z Plzně světovou metropoli piva. Obliba "plzeňského" však vyvolala mezi ostatními pivovary rozsáhlé snahy o jeho napodobení. Nejjednodušší snahou napodobit Pilsner Urquell bylo přisvojení si téhož názvu. Objevila se piva s označením pils, pilsner či pilsener, jejichž kvalita a smyslové vlastnosti kazily pověst našeho pravého plzeňského piva. Aby nedocházelo k záměnám s jinými pivy a bylo zřejmé, že pouze pivo této značky je nejstarším a jediným pravým plzeňským pivem, byla v roce 1898 vytvořena ochranná známka "Pilsner Urquell".
Úspěch plzeňského piva a prosperita pivovaru se nedaly ničím zastavit a značka Pilsner Urquell se brzy stala nejznámějším synonymem kvality na celém světě.

Zoologická a botanická zahrada města Plzně

Přírodní členitý areál o 21 ha s vodními plochami, arboretem, skalami a parkovou úpravou v blízkosti centra města.. Druhý největší medvědinec v Evropě, volné přírodní výběhy opic a šelem, sukulentní skleník, naučná stezka "Vývoj přírody ve čtvrtohorách". Nejvzácnějším obyvatelem varan komodský, nejmohutnější ještěr světa. V sousedství ZOO Lochotínský amfiteátr, největší přírodní amfiteátr v České republice.
V areálu Zoologické a botanické zahrady v Plzni na ploše 3 ha se v současné době nachází expozice cca 30 modelů dinosaurů z období nazývaných Trias, Jura a Křída. Největší model, apatosaurus, měří 23 m a jako jediný byl vyráběn na místě. Některé modely jsou ozvučené. Nechybí ani populární Tyranosaurus rex.
V DinoParku nechybí ani paleontologické hřiště, kde děti odkrývají kostru dinosaura. Je zde Dinoshop, Dinocafé a 3D kino.
Dinopark je otevřen denně 8:00 - 19:00 hod.

Japonská zahrada
Japonská zahrada byla realizována v prostoru ZOO Plzeň v květnu roku 2004. Týmu specialistů okolo p. Harady se podařilo vytvořit meditační Japonskou zahradu, která je jedinečná v celé Evropě.
Cesta k Japonské zahradě v ZOO Plzeň je nejjednodušší vstupem z Vinic (přes DinoPark).