Sedm divů světa

1. Pyramidy
Nedaleko od břehu řeky Nil se vysoko nad pouští vypínají slavné egyptské pyramidy. Postavili je staří Egyptané téměř před 5000 lety. Jsou nejstarší ze starobylých sedmi divu světa a jako jediné zustaly stát až dodneška. Pyramidy byly budovány jako hrobky králů starého Egypta. Starší Egyptané věřili v posmrtný život, a proto aby zajistili svým králům vše potřebné pro následný posmrtný život, pochovávali spolu s nimi různé osobní předmeěy a poklady. V hrobkách pyramid objevili archeologové klenoty, potraviny, části nábytku, hudební nástroje a loveckou výstroj. Největší a nejpusobivější je Velká pyramidau Gízy. Dokončili ji roku 2580 před n.l. pro krále CHufewa. Stavěly ji tisíce mužu téměř 30let.

2. Visuté zahrady v Babyloně
Ani jeden ze sedmi divu světa nedráždil lidskou obrazutvornost tolik, jako visuté zahrady v Babyloně. Nepsal o nich žádný spisovatel té doby, ale pověsti o nich se uútně šířili po celém světě a staly se legendou o pozemském ráji uprostřed pouště.
Jeden římský spisovatel navštívil zahrady dlouho po pádu Babylonu a našel je ještě zachované. Popsal je jako řadu arkádových teras, postavených na způsob pyramidy, jedna nad druhou. Valy, kterými byly zahrady obehnány dosahovaly šířky 7,6m. Každá terasa měla dostatek hlíny pro růst stromů, exotických rostlin a květy pokrývaly terasy jako vodopády. Cypřišové stromy a palmy poskytovaly stín a vzduch byl těžký od vůní aromatických rostlin a květů.

3. Diova socha
Roku 433 před n.l. řecký sochař Feidiás dokončil v Olympii velkolepou sochu Dia (1.pád Zeus), hlavního řeckého boha. Socha byla umístěna v chrámu postaveném speciálně pro ni. Brzy po svém vzniku byla považována za jeden z divu světa. Pro Řeky se stala symbolem dokonalosti. Každoročně přicházeli tisíce lidí do svatyně v Olympii vzdát hold Diovi. Socha zabírala celou šířku chrámové lodi. Jeden z tehdejších spisovatelů napsal, že byla vysoká 12m a kdyby se sedící Zeus mohl postavit, hlavou by zbořil střechu. Socha vydržela v chrámu po staletí, ale svatyně byla v dobách římské nadvlády značně zanedbaná.

4. Artemidin Chrám
Kolem roku 550 před n.l. následně po dobití řeckého města Efesos na pobřeží Malé Asie, dal Lýdský král Kroisos vybudovat nádherný chrám, který byl zasvěcen bohyni Artemis. Uvnitř chrámu byla svatyně, ve které byla umístěna překrásná socha bohyně, ozdobgena drahokamy a vzácnými kovy.
Chrám se stal slavným a lákal věřící ze širokého okolí. Jedné noci roku 356 př. n. l. šílenec jménem Hérostatos chrám podpálil. Střecha se propadla, sloupy se zřítily a socha padla na zem. Po několika letech dobyl Efesos Alexandr Makedonský a rozhodl se znovu vybudovat Artemidin chrám. Do roku 250 př. n. l. byl chrám obnoven do původni krásy a byl zařazován mezi sedm divů světa. Alexandr Makedonský se nedožil splnení svého snu, neboť obyvatelé Efesu potřebovali na obnoveni Artemidina chrámu plných 120 let.

5.Mauzoleum v Halikarnássu
Král Mausolos 2. vládl v Karii, části dnešního Turecka, ve 4.století př. n. l. Byl to ctižádostivý panovník, který napadal mnohá sousední města a státy. Za peníze z kořisti vydoval hlavní město Halikarnássos. Ke konci svého života se král Mausolos rozhodl postavit si hrobku, která by symbolizovala jeho moc a slávu. Chtěl aby to byla nejkrásnější hrobka, jakou kdo kdy viděl, a proto našetřil prostředky na výstavbu. Dokončená hrobka byla tak nádherná, že ji pojmenovali po králi Mausolovi--Mauzoleum.

6.Rhodský Kolos
Ve staré mytologii byl ostrov Rhodos, ležící poblíž tureckého pobřeží, ostrovem boha slunce Hélia. Podle legendy se obyvatelé Rhodosu ubránili roku 304 př. n. l. invazi vetřelců a v hlavním rhodském přístavu Lindos postavili sochu Hélia jako projev díkuvzdání za jeho pomoc. Nikdo přesně neví, kde socha stála a jak vypadala. Někteří vědci si myslí, že stála rozkročena při vstupu do přístavu, takže lodě proplouvaly pod jejíma nohama. Pravdepodobnější verze ja ta, která tvrdí, že socha stala na okraji města a tvář měla obrácenou k přístavu.

7.Faros v Alexandrii
Roku 279 př. n. m. byl po 20 letech dokončen maják v Alexandrii a byl hned vyhlašen za jeden ze sedni divů světa. Maják dostal jméno podle ostrova Faros. Ostrov ležel před přístavem Alexandrie a s pevninou byl spojen hrází. Maják se zvedal do výšky 140m a lodě ho mohly vidět z moře na vzdálenost mnoha mil.