Výtvarné umění baroka

Baroko je základní sloh v evropském umění od konce 16. do sklonku 18. století. Většina tvůrčích podnětů vyšla z Itálie, následovalo Německo, Rakousko, Francie a Nizozemí. České baroko je především historicky podmíněný projev českého prostředí. Nejvýznamnější architekturou pražského baroka je chrám sv. Mikuláše na Malé straně. Mohutný prostor kostelní lodi s bočními kaplemi a složitou klenbou byl vybudován v letech 1704 – 11 na místě starého gotického kostela Kryštofem Dienzenhoferem. V letech 1737 – 52 bylo postaveno kněžiště s kopulí podle plánů Kiliána Ignáce Dienzenhofera a v roce 1755 i malebná zvonice Anselmem Luraghem, zetěm Dienzenhoferovým. Ve výklenku chrámové stěny vedle zvonice je socha Víry od Ignáce Platzera. Vnitřek chrámu je nejhonosnějším příkladem pompéznosti vrcholného baroka v Praze. Příkladem je Křížovnické náměstí: Křížovnický kostel sv. Františka a Kostel sv. Salvátora, který byl postupně upravován a rozšiřován barokně. Další jsou barokní zahrady, například Vrtbovská a Ledeburská.

Významní umělci pražského baroka:

Jan Jiří Bendl (před 1625 – 1680)
Jean Baptiste Mathey (1630 – 1696)
Kryštof Dienzenhofer (1652 – 1722)
Jan Bernard Fischer z Erlachu (1656 – 1723)
František Maxmilián Kaňka (1674 – 1766)
Kilián Ignác Dienzenhofer (1698 – 1743)

Významné stavby pražského baroka:

Valdštejnský palác (1624 – 1630), architekt italského původu
Zámek Troja (1679 – 1685) J.B.Mathey
Černínský palác (1669 – 1697) italští a pražští architekti
Klementinum (od poloviny 17. stol. – 1726)
Clam Gallasonský palác (1713 – 1725) J.B.Fischer z Erlandu
Kostel sv.Mikuláše na Starém Městě (1703 – 1711) Kryštof Dienzenhofer
Břevnovský klášter (1709 – 1715) Kryštof Dienzenhofer
Kostel sv. Jana Nepomuckého (1730 – 1760) Kilián Ignác Dienzenhofer
Kostel sv. Klimenta (1711 – 1721) František Maxmilián Kaňka
Kostel sv. Kateřiny (1737 – 1741) Kilián Ignác DienzenhoferaVila Amerika (před 1720) Kilián Ignác Dienzenhofer